Oslava na farnosti v Ostravě – Porubě

Dne 12.2.2016 bylo pro celou rodinu kaple svatého Jiří Pravoslavné církevní obce Ostrava – Poruba velikou poctou a radostí, když vladyka Simeon právě v den svých 90. narozenin dlel mezi námi.

Na zámku Poruba, v němž je kaple svatého Jiří, vybudovali před rokem věřící spolu s majitelem zámku vladykovi bezbariérový byt jen několik kroků od kaple, a tak zde vladyka rád pobývá, učí děti a slouží bohoslužby spolu s otcem Danielem. Všichni jsme šťastni, že můžeme být vladykovi Simeonovi nablízku a s láskou o něj pečovat. Den vladykových narozenin jsme s ním chtěli důstojně oslavit. Vše začalo vernisáží výstavy, z níž posíláme úvodní řeč (viz níže).

2016-02-12-ostrava-0

»Vysokopřeosvícený vladyko Simeone, přeosvícený vladyko Izaiáši, důstojní otcové, milí hosté,

vítejte na vernisáži výstavy obrazů Sofie Prusali s názvem Noera prosevchiModlitba srdce.

Tento den je pro nás zvlášť významný, neboť slaví své devadesáté narozeniny náš milý vladyka Simeon. Právě na jeho počest uspořádala Sofie tuto výstavu. Milý vladyko, jste nám velkým učitelem a příkladem duchovního pastýře, jehož srdce je plné lásky k Bohu a lidem. Tuto lásku se Sofie snaží vyjádřit svými obrazy, jejichž témata jsou především duchovní. Pravoslavná víra je pro malířku od dětství, jež prožila v milované Soluni, pramenem života a tvorby. Obrazy promlouvají samy za sebe a není třeba je vysvětlovat. Kromě malovaných pláten se dnes představuje i řada ilustrací, které Sofie kreslila ke knihám vladyky Simeona: „Adam pláče“ a „Adam ještě pláče“; obě se připravují k vydání. Jedná se o příběhy Starého zákona, sepsané vladykou překrásným a zároveň srozumitelným způsobem, tak aby je chápali i lidé neznalí Písma svatého. I Sofiiny kresby jsou takového charakteru – prosté, srozumitelné a plny lásky.

Nyní mi dovolte pozvat Chorodia Agiu Georgiu – Sbor svatého Jiří (Marii, Sofii a Ladu), aby několika písněmi zahájil výstavu. Nejprve zazní tři byzantské hymny:

„Christos gennate“ – hymnus vánoční, „Exedisan me“ a „I zoi en tafo“ – dva hymny paschální. Na závěr pak dvě tradiční polyfonní písně z Ipiru( severozápadní hornaté oblasti Řecka). Poté považujte výstavu za zahájenou.«

Po zhlédnutí výstavy se vladyka Simeon, vladyka Izaiáš a ostatní hosté přemístili do tradiční řecké taverny Agiu Georgiu, kde věřící s otcem Danielem přednesli vladykovi svá blahopřání, předali dárky, dort a pohoštění, které společně připravili. Byl to krásný a požehnaný večer, za který jsme Pánu Bohu vděční.

Mnohá a blahá léta vladyko!

Sofie