Porada o misii

Na 15. září byla svolána do vilémovského monastýru kněžská konference na téma misie. Účast byla vyhlášena jako dobrovolná a přijeli tedy ti, kteří mají zvláštní zájem na misijním poli pracovat nebo kteří se už nějakou dobu misií zabývají. Cílem setkání byla výměna zkušeností, ujasnění misijních cílů a používaných prostředků. V diskusi jsme si vymezili oblasti, na které je zvláště důležité zaměřit pozornost při misijní práci.

Setkání předsedal náš vikární biskup vladyka Izaiáš. Bylo vedeno formou volné debaty. Obsah byl velice zajímavý a pro zainteresované církevní pracovníky podnětný. Po čtyřech hodinách bylo setkání zakončeno společným obědem, který zajistila představená monastýru igumenie Alexije (děkujeme!). Vladyka také pogratuloval důstojnému otci prot. Janu Kačkošovi k jeho jubileu a přítomní duchovní zazpívali: “Mnohá léta!”

Při diskusi jsme konstatovali, že křesťanství je od počátku s misií neodlučně spojeno; stejně tak obnovení naší místní pravoslavné cyrilometodějské církve sv. Gorazdem bylo misijním dílem (svt. muč. Gorazd sám sebe považoval za misionáře), a že soudobé misijní působení církve je potřeba obracet jednak směrem navenek, do našeho okolí, a zároveň i do nitra církevního společenství (pastorace a katechese). Dále jsme probírali případy, kdy se k misii používají nevhodné prostředky. Právě volbě misijních prostředků je záhodno věnovat pozornost, aby prováděné misijní akce ve svém důsledku nepoškozovaly církevní život.

Zdůrazněno bylo, že misijní a pastorační aktivity církve musí navazovat na dílo vladyky Gorazda. To se týká např. jím zavedené církevní a liturgické terminologie i většiny dalších místních pravoslavných specifik. Při nedodržování tohoto principu se misijní činnost a další aktivity tříští a energie do nich vložená se rozmělňuje ve sporech. Některé vydané materiály jsou kvůli výhradám tohoto druhu na některých farnostech odmítány.

Probírali jsme i souvislost misie s vnitřním duchovním, morálním i mravním stavem našeho církevního společenství.

Při debatě o konkrétních misijních počinech jsme konstatovali, že pro každou oblast misie musíme hledat osoby, kterým je toto pole církevního života blízké a mají pro ně vlohy. Každý člověk má od Boha jiné dary, a ty ať jsou v církvi využity. Někdo umí pracovat s dětmi, jiný má hudební či umělecký talent, další má organizační schopnosti a kontakty v zahraničí, takže dokáže zorganizovat poutě atd.

Shodli jsme se na tom, že se toto téma musí v církvi dále zpracovávat. Jednak na dalších konferencích, které je potřeba pořádat (navrhujeme obvyklé schéma – konferenci začít delší přednáškou zevrubně zpracovávající dané téma a teprve v druhé polovině se věnovat diskusi nad tématem). Dále by měl být přípraven výchozí programový zpracovávající způsoby a oblasti misie a ten by měl být dále propracováván a rozvíjen. Každý rok by se mělo dbát, aby všechny body tohoto seznamu oblastí našeho misijního díla byly naplněny konkrétními akcemi.

Jako počáteční návrh bodů tohoto “misijního programu” zde shrnuji tematické oblasti, které byly na setkání probírány:

1.) Presbyteria – konference duchovenstva pořádané každý měsíc (kromě dvou měsíců v létě a dvou měsíců v zimě).

2.) Poutě na naše posvátná pravoslavná místa (nyní se pravidelně pořádají dvě poutě každoročně: do Mikulčic a do Hrubé Vrbky; je potřeba lépe organizovat účast věřících; z velkých farností by se měl vypravit autobus; obě tyto poutě jsou významnou misijní příležitostí a jsou součástí života naší eparchie).

3.) Zájezdy do pravoslavných zemí (např. bylo nabídnuto uspořádat cestu do Počájevské lávry apod.) Je to důležitá součást vnitřní i vnější misie. Brněnská církevní obec už patnáct let organizuje poutě do Svaté Země.

4.) Tábory pro děti a mládež. V naší eparchii je tým lidí, kteří s tím už mají zkušenosti a pořádají úspěšné akce tohoto druhu. Vladyka žádal, aby byly na farnostech více propagovány. Zároveň by bylo záhodno zpracovat metodiku a další materiály, které by organizátorům pomáhaly.

5.) Tisková a vydavatelská činnost. Bylo by potřeba zřídit fond, z něhož se bude hradit tisk knížek, brožurek a misijních či pastoračních materiálů. Fond by měl být spravován osobou pověřenou eparchiální radou, aby se do něj vložené prostředky postupně vracely a mohly být použity k vydání dalších publikací.

6.) Výstavy a přednášky. Pořídit seznam církevních odborníků schopných provádět veřejné přednášky. Duchovní na farnostech by si pak mohli přednášejícího objednat, zorganizovali by v oblasti své obce propagaci, zajistili místnost apod. V současnosti je možno si objednat odbornou přednášku na téma ikonografie a ikonologie.

7.) Kulturní akce, koncerty církevních sborů apod. Nyní pravidelně koncertuje řecké trio Chorodia z Ostravy, které prezentuje tradiční řeckou hudbu a byzantské hymny. Bylo by vhodné vydávat nahrávky našich zpěváků na CD.

8.) Noc kostelů. Účast na této celorepublikové akci, které se účastní většina církví, má významný misijní rozměr i pro pravoslavnou církev.

9.) Katechese. Pro farní pastorační praxi i pro misijní setkání by bylo potřeba rozšířit a prohloubit naše katechetické materiály. Zatím máme pro výuku dětí a katechumenů dvě nejnutnější publikace: katechismus od sv. vladyky Gorazda, modernizované vydání Biblických dějin pro děti (vhodné pro pastoraci dětí i dospělých katechumenů). Pak jsou tu knížky vydané vladykou Simeonem a brožury od br. Michala Dvořáčka vydané brněnskou obcí. Schází nám obsáhlejší a soudobý český pravoslavný katechismus, české knížky pro nejmenší (např. s omalovánkami) a podrobně zpracované osnovy pro výuku dětí a katechumenů.