Archiv rubriky: Tiskové zprávy

Vyhlášení svatosti mučednice Orosie

Na den státního svátku 28. září 2022 byla v Brně vyhlášena svatost naší mučednice, velkomoravské a aragonské princezny Orosie (Dobroslavy).

Přesně v 9 hod. přijel ke katedrálnímu chrámu sv. Václava vladyka Izaiáš a byl tradičně uvítán květinami, chlebem a solí. Požehnal shromážděnému eparchiálnímu duchovenstvu. Ještě před začátkem liturgie vykonal žalmistické postřižení bratra Andreje, zpěváka katedrálního chrámu.

Při „malém vchodu“ se konal akt vyhlášení svatosti. Nejprve byl odhalen vyřezávaný kivot s velkou ikonou sv. Orosie. V průvodu malého vchodu byl po Evangeliu slavnostně nesen i dekret o svatosti Orosie. Předložená ikona byla vladykou slavnostně posvěcena. Katedrální duchovní otec Rafael Moravský následně z ambonu dekret podepsaný oběma moravskými biskupy hromohlasně přečetl. Vladyka Izaiáš pak posvětil ikonu, kterou darovala chrámu mátuška Jana Baudišová, a duchovenstvo zazpívalo světici církevně-slovansky velebení, které následně zopakoval česky katedrální pěvecký sbor. Při nesení Evangeliáře do oltáře sbor zazpíval v čest naší mučednici tropar a kondak.

Po přečtení úryvku z Evangelia kázal prot. Jan Baudiš o výchově, životě a zesnutí svaté Orosie v biblických souvislostech a o její svatosti. Před svatým přijímáním přečetl nový žalmista Andrej životopis sv. Orosie. Poté kázal prot. Alexej Kukhta před přijímáním věřících na hluboké téma významu pokání.

Liturgie byla završena průvodem kolem chrámu. Mladší duchovní nesli kivot s ikonou, zpíval se tropar a kondak sv. Orosii, bylo předneseno čtvero evangelií a skrápělo se svěcenou vodou. Nakonec promluvil o dnešní události sám vladyka Izaiáš, shrnul pronesené proslovy o svaté mučednici a princezně, povzbudil všechny, aby se k ní obraceli ve svých modlitbách a napodobili její vzor láskyplné zbožnosti, čistoty a pokorného nesení kříže. V závěru svého slova poděkoval za účast přítomných duchovním, všem přítomným a poutníkům i těm, kteří o průběh dnešní vzácné události přičinili, a tvůrkyni posvěcené ikony.

Přítomným, kteří přistupovali k požehnání, byl rozdáván informační plakátek, připravený pro tento den, podávající stručnou zprávu o historii brněnské církevní obce a o svaté Orosii. Všichni obdrželi též pohlednici s reprodukcí ikony oslavované svaté mučednice. (Obojí vydané Eparchiální radou Olomoucko-brněnské eparchie.)

Jak rozhodl náš vladyka, brněnský katedrální chrám se stane poutním místem sv. mučednice Orosie, kam za ní mohou přijíždět poutníci, aby vzývali její přímluvy a přinášeli jí svou úctu, modlitby a prosby.

Po liturgii jsme byli všichni pozváni brněnskou farností k pohoštění do blízké restaurace, kde si někteří povídali až do večerních hodin.

Při liturgii byli přítomni i vzácní hosté: ing. Jiří Kachlík, CSc. a JUDr. Zdeněk Opatřil, kteří kdysi začali prezentovat památku u nás pozapomenuté velkomoravské princezny, její život začali kriticky studovat a třídit historické zprávy a spustili tím zprvu nenápadný proces rozšiřování známosti o této mučednici v naší vlasti. Na základech, položených jejich dílem, jsme pak v církvi mohli dále pokračovat. Práce výše zmíněných osobností byla tím příslovečným prvním kamenem, který posléze spustil celou lavinu zájmu a úcty k svaté Orosii (Dobroslavě), až se nakonec tento impulz stal celým hnutím za vyhlášení její svatosti a sláva Orosie se rozletěla po naší církvi jako blesk. A tak byla právě dnes jejich práce korunována.

Děkujeme našim moravským vladykům, Vysokopřeosvícenému archiepiskopu Simeonovi a Přeosvícenému episkopu Izaiášovi, kteří nám vzácné požehnání svaté Orosie udělili.

Život sv Orosie čtený na slavnosti

Dekret o vyhlášení svatosti muč. Orosie

Stránka o svaté Orosii

Svatořečení novomučedníků, kteří trpěli spolu se sv. Gorazdem

Posvátný synod rozhodl zapsat mezi místní světce i novomučedníky, kteří byli zabiti nacistickými okupanty v dobách heydrichiády.

Svatořečeni budou jmenovitě kněží Vladimír Petřek a Václav Čikl spolu s předsedou sboru starších pražské katedrály Janem Sonnenvendem, druhové sv. Gorazda v mučednictví za církev. Všichni tři pocházejí z Moravy. Spolu s nimi jsou hromadně kanonizováni i ostatní místní pravoslavní křesťané, kteří byli zabiti fašisty v době 2. světové války za své svědectví o Kristu.

Den jejich památky je stanoven na 5. září (občanského kalendáře).

Svatí novomučedníci, proste spolu se světitelem mučedníkem Gorazdem Boha za naši místní církev!

Krátce o životech novomučedníků

Jan Sonnevend

Narodil se 25. prosince 1880 v obci Topolany u Vyškova na Moravě v rolnické rodině. Absolvoval obchodní akademii v Brně, kde také následně pracoval jako úředník pojišťovny. V jihomoravské metropoli se oženil roku 1907 s Marií rozenou Lorkovou a rok nato se jim narodila dcera Ludmila. Roku 1924 se aktivně podílel na založení brněnské pravoslavné církevní obce, která si jej zvolila do funkce místopředsedy sboru starších. Sonnevend napomohl v Brně vzniku pěveckého sboru a významně finančně podpořil stavbu tamního pravoslavného chrámu sv. Václava. Ve 30. letech působil jako ředitel Okresní nemocenské pojišťovny v Brně. Po penzionování roku 1938 se s manželkou přestěhoval za dcerou do Prahy. Zde se, kromě filatelie a charitativní činnosti v ústřední Masarykově lize proti TBC, věnoval především práci ve prospěch místní pravoslavné církve jako předseda pražské rady starších katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Po německé okupaci se zapojil do odboje a byl v kontaktu se členy různých odbojových organizací. Vrcholem jeho protiokupační činnosti se stala pomoc parašutistům skupiny ANTHROPOID, kteří provedli 27. května 1942 v Praze úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Sonnevend nabídl prchajícím parašutistům úkryt v kryptě pravoslavného katedrálního chrámu za spolupráce kaplana Vladimíra Petřka, představeného kněze Václava Čikla a kostelníků Václava Ornesta a Karla Loudy. Pražský vladyka Gorazd se o pobytu hledaných osob v chrámu dozvěděl od Sonnevenda teprve 11. června 1942 a nařídil jejich co nejrychlejší přestěhování na jiné bezpečné místo. Zradou kolegy parašutisty Karla Čurdy došlo k vyzrazení úkrytu a 18. června 1942 po mnohahodinovém boji k likvidaci skrývaných odbojářů. Sonnevand byl zatčen, podroben krutým výslechům a 3. září 1942 odsouzen stanným soudem v rámci procesu s představiteli pravoslavné církve k trestu smrti zastřelením vykonaném den nato na kobyliské střelnici. Manželku Marii s dcerou Ludmilou provdanou Ryškovou a jejího manžela zastřelili nacisté dne 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.

Protojerej Václav Čikl

Narodil se dne 13. ledna 1900 ve Slavětíně u Litovle na Moravě. Po maturitě na litovelském reálném gymnáziu absolvoval dvouleté teologické studium organizované v Olomouci Československou církví zakončené roku 1922 vysvěcením na kněze vladykou Gorazdem v Chudobíně. Po odchodu konzervativního pravoslavného Gorazdova proudu z reformní Československé církve a konstituování samostatné Československé pravoslavné církve roku 1924 se stal pravoslavným pomocným duchovním v Olomouci a Tovačově. Do manželství vstoupil roku 1925 s Marií rozenou Klyšovou (dcery Olga a Taťána) a v období let 1925 až 1938 působil jako duchovní v Přerově. V roce 1938 odešel na žádost vladyky Gorazda do Prahy, kde se stal představeným katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Od počátku německé okupace spolupracoval s odbojem, stíhaným židům vystavoval falešné křestní listy a podílel se na ukrývání členů odboje. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha pečoval o parašutisty ukryté v katedrálním chrámu. Po jejich odhalení byl 18. června 1942 zatčen, vězněn a při výsleších mučen, přičemž neprozradil své spolupracovníky. Na závěr procesu s pravoslavnými představiteli před stanným souden 3. září 1942 si vyslechl rozsudek smrti, jehož vykonání se uskutečnilo na kobyliské střelnici den nato. Usmrcena byla rovněž Čiklova manželka Marie zavražděná dne 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen (dcery strávily válku v internačních táborech).

Jerej Vladimír Petřek

Narodil se 19. června 1908 v Olomouci – Hodolanech v učitelské a sokolské rodině. Po absolvování měšťanské školy a gymnázia pokračoval, díky rodinnému příteli vladykovi Gorazdovi, v letech 1923 až 1928 ve studiu pravoslavného bohosloví v semináři ve Sremských Karlovcích v Srbsku, nato se vzdělával na teologické fakultě v Bělehradě. Po návratu domů odmítl nadějnou vojenskou kariéru, roku 1934 se oženil v Olomouci s Jiřinou rozenou Reinlovou (dcera Jiřina *1935) a ještě téhož roku jej vladyka Gorazd v Praze vysvětil na kněze. Nastoupil jako pomocný kněz při pražském chrámu sv. Cyrila a Metoděje, přičemž se věnoval bezpočtu bohulibých aktivit – přednášel, překládal, obhájil doktorát teologie, působil na pražském eparchiálním soudu, spolupracoval s mezinárodní organizací YMCA, přátelil se s významnými osobnostmi tehdejšího kulturního života (např. básníkem Jaroslavem Seifertem) atd. Hovořil německy, francouzsky, srbsky i rusky. Po německé okupaci se okamžitě zapojil do odbojové činnosti, podílel se na ukrývání členů odboje a Gestapo proti němu vedlo vyšetřování pro vystavování křestních listů pronásledovaným židům. Po realizaci atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ujal prchajících parašutistů a významně napomáhal jejich urývání v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Pravděpodobně s nimi přicházel nejvíce do styku, protože je každodenně zásoboval potravinami. Po vyzrazení došlo 18. června 1942 k Petřekově zatčení a odvedení do chrámu, kde jej nacisté nutili vyjednávat s parašutisty kladoucími neohrožený ozbrojený odpor. Po dobytí krypty následovala kaplanova internace doprovázená krutým mučením a zakončená rozsudkem smrti vyneseným 3. září 1942 stanným soudem. Motivován pevnou křesťanskou vírou a láskou k Československu při výsleších nikoho nevyzradil. Poprava zastřelením proběhla na kobyliské střelnici dne 5. září 1942. Obětmi nacistického režimu se stali též členové Petřekovy rodiny – oba rodiče a mnozí sourozenci.

V rámci tzv. heydrichiády bylo celkem 262 příbuzných a nejbližších spolupracovníků parašutistů, z nichž mnozí vyznávali pravoslaví, dne 24. října 1942 zastřeleno v koncentračním táboře Mauthausen (32 Čechoslováků následovalo jejich osud ze stejného důvodu o něco později). Protektorátní úřady v reakci na atentát rozpustily místní pravoslavnou církev, zakázaly její činnost, zabavily její majetek a pravoslavní kněží (z Gorazdovy eparchie) byli odvlečeni na nucené práce do říše. Doplňme, že vladyka Gorazd byl mezi svaté mučedníky připočten místní církví v roce 1987.

Mgr. Jiří Vidlička

Další informace v knize Velký čin malé církve (on-line)

 

Na Krétě probíhá velký sněm zástupců světových pravoslavných církví

Všepravoslavný sněm byl svolán hlavami všech 14 autokefálních pravoslavných církví na dny 18. – 27. června na ostrov Kréta do krétské pravoslavné akademie v městě Chania. Pozvány byly delegace ze všech autokefálních církví, v čele s jejich nejvyššími představiteli.

Za naši církev se sněmu účastní episkopové: vladyka metropolita Rostislav, arcibiskup prešovský a metropolita českých zemí a Slovenska, doprovázený vladykou Michalem, arcibiskupem pražským, a vladykou Izaiášem, biskupem šumperským, vikárním biskupem naší eparchie.

Zatím je na krétském shromáždění zastoupeno deset z očekávaných čtrnácti místních církví. Na přiložené fotogalérii je společná bohoslužba na svátek Padesátnice.

Viz též zprávu na webu pražské pravoslavné eparchie.

snem-liturgie-hlavy-cirkvi-all

 

 

Devadesáté narozeniny vladyky Simeona

Vladyka metropolita Rastislav a celý Posvátný Synod sloužili v Brně svatou liturgii, při níž blahopřáli vladykovi Simeonovi k jeho devadesátinám. Oslava vladykova vzácného životního jubilea se konala v duchu obnovené jednoty naší místní Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.

V neděli 14. 2. 2016 v přeplněném katedrálním chrámu sv. Václava v Brně sloužil Božskou liturgii Jeho Blaženost Rastislav, arcibiskup prešovský a metropolita českých zemí a Slovenska. Na tento den byla naplánována i oslava životního jubilea arcibiskupa olomoucko-brněnského vladyky Simeona, jenž se tento týden v pátek dožil požehnaných devadesáti let.

2016-02-14-brno_747203_n

S vladykou metropolitou v jednotě spolusloužili všichni členové Posvátného synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, tj. arcibiskup olomoucko-brněnský Vysokopřeosvícený vladyka Simeon, arcibiskup pražský a českých zemí Vysokopřeosvícený vladyka Michal, arcibiskup michalovsko-košický Vysokopřeosvícený vladyka Juraj a biskup šumperský – vikární biskup vladyky Simeona – Přeosvícený vladyka Izaiáš. Spolu s místními vladyky se modlil i vyslanec Matky Církve – Ekumenického patriarchátu, zkušený athoský mnich a nyní vikární biskup ve Francii Přeosvícený vladyka Irinej. Vedle arcipastýřů sloužilo mnoho presbyterů, jmenovitě duchovní správce brněnského chrámu sv. Václava mitr. prot. Jozef Fejsak, dále mitr. prot. Ondřej Stehlík, mitr. prot. Jan Baudiš a další místní duchovní, ale také hosté ze Slovenské části naší církve – mitr. prot. Milan Gerka, mitr. prot. Alexander Cap, mitr. prot. Vasiľ Bardzák, mitr. prot. Michal Švajko a ostatní přítomní slovenští duchovní a jerodiakon Maxim (Durila). Z hostů také spolusloužil duchovní z Rumunska prot. Andrej Danciu. Této požehnané události se účastnila též řada našich presbyterů svou modlitební přítomností v chrámové lodi.

Po přečtení evangelijního úryvku kázal vladyka Simeon na téma Zacheovy neděle. Vyzdvihl hlavně závěrečnou část příběhu, v níž Zacheus slibuje rozdávat ze svého jmění. Právě setkání s Kristem mu dalo pochopit to, co se píše i v knize Skutků apoštolských: „Blaženější je dávat než brát.“ (Skut 20,35) Pán Ježíš toto prozření pochválil slovy: „Dnes přišlo do tohoto domu spasení.“ (Luk 19,9) Touto cestou ke spáse se může vydat i každý z nás.

Po božské liturgii, na které byly přítomny stovky lidí, přečetl svůj gratulační list vladyka metropolita Rastislav, ústředním tématem jeho proslovu byla důležitost lásky v Církvi a vyzdvihnutí celoživotního pastýřského díla vladyky Simeona. Následně Jeho Přeosvícenost Irinej četl list Ekumenického patriarchy Jeho Všesvatosti Bartoloměje, který vedle blahopřání zdůraznil fakt, že vladyka Simeon vždy zůstával věrný pravdě, posvátným kánonům a Matce Církvi. Následně přečetl svůj gratulační list Jeho Vysokopřeosvícenost Michal, který zdůraznil vladykovu věrnost pravdě a svaté kanonické tradici Pravoslavné Církve, kterou v naší zemi obnovil sv. vladyka Gorazd. Mezi gratulanty v chrámu byl též Mons. Jan Graubner, český římskokatolický biskup, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, který tlumočil vladykovi Simeonovi gratulace jménem celé Římskokatolické církve.

Gratulanti předali vladykovi krásné dary. Prot. Andrej Danciu, který vyřídil blahopřání rumunského patriarchy Daniela, odevzdal oslavenci dárek i za Rumunskou pravoslavnou církev. Poté byla přečtena – jubilantu adresovaná – zdravice vladyky metropolity Sávy za Polskou pravoslavnou církev. Řadu blahopřání završil duchovní správce katedrální brněnské farnosti hřejivými slovy, darem od církevní obce a mnoholetím.

Následně bylo úsilím brněnské farnosti, dlouhé roky opečovávané prot. Jozefem, uchystáno důstojné pohoštění pro všechny hosty, kteří pak celé odpoledne postupně blahopřáli vladykovi Simeonovi k jeho jubileu.

Mnohá léta vladykovi Simeonovi, arcibiskupu olomoucko-brněnskému!

Převzato z webu Pražské pravoslavné eparchie (upraveno naší redakcí)

Fotografie z události:

 

Životopis Jeho Vysokopřeosvícenosti Simeona, arcibiskupa olomoucko-brněnského a zde (Nitria blog)

Přednesené gratulace, blahopřejné listy a poselství

1.

Poselství a blahopřání Jeho Všesvatosti
Ekumenického patriarchy Bartoloměje u příležitosti
90. narozenin Jeho Vysokopřeosvícenosti vladyky Simeona,
arcibiskupa olomoucko-brněnského*

Vaše Vysokopřeosvícenosti a milovaný bratře a spoluslužebníku v Duchu Svatém, vladyko Simeone, arcibiskupe olomoucko-brněnský, pokoj Vám a milost od Boha!

Připomínáme stále aktuální a Bohem inspirovaná slova svatého otce Jana Zlatoústého, arcibiskupa konstantinopolského, který praví, že: „Vskutku pravý svátek je tam, kde se děje spása lidských duší, kde je pokoj a svornost“ (Výklad 1. listu k Efezským, P.G. 53,21). Při tom se radujeme a především Vám blahopřejeme k tomu, že z podnětu Ekumenického patriarchátu byla skrze shovívavost (tj. dle ikonomie) obnovena jednota uvnitř Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, jež byla před tím narušena spolupůsobením zlého. Ba co víc, veselíme se spolu s Vámi, Vaše Vysokopřeosvícenosti, a blahopřejeme Vám, že v atmosféře této radosti a ve světle obnovené jednomyslnosti oslavujete nyní 90. výročí svého narození. Dnes je vzdáván všeobecný hold Vaší dlouholeté a plodné pastýřské službě na poli církevním. Děje se tak „v pokoji a svornosti“ všech pravoslavných křesťanů v českých zemích a na Slovensku. To je vskutku „pravý svátek“, jenž vyznamenává Váš přínos, jakož i věrnost a oddanost Vaší lásky, kterou jste projevil vůči našemu posvátnému Ekumenickému stolci, který prostřednictvím jím vyslaných svatých a apoštolům rovných Cyrila a Metoděje přinesl světlo pravoslavné víry a teologie oběma Vašim zemím, jak české, tak slovenské.

Archijerejská služba, jak je známo, představuje zcela zvláštní syntézu života nebeského a pozemského. Archijerej a současně vykonavatel všech svatých tajin, jsa oblečen do těla a přebývaje ve světě, musí proto zachovávat neustálou duchovní a asketickou připravenost, „potýkat se s tělem a krví“, aby se mohl aktivně účastnit nadpozemské a nadpřirozené (Boží) milosti. Nesmí být pouhým mechanickým „vykonavatelem“ této Boží milosti, nýbrž stát se skutečným „Kristovým služebníkem a správcem Božích tajemství“ (srov. 1Kor 4,1).

Hierarchova lidská slabost tkví v tom, že slouží nebeské realitě jako člověk, jenž je (jako všichni) „nádobou hliněnou“, která může být snadno náhle rozbita. Setkává se však s Boží milostí, jež obnovuje a posvěcuje vše lidské. Bdělé vědomí, které má pro člověka zásadní význam (sv. Ondřej Krétský), odhání všechna nebezpečí, že převládne cokoliv pozemského a pyšného (nadutého, ješitného, marnivého, bezcenného) v této realitě plné protikladů. Vzpomenutá bdělost dokáže postřehnout klíčové působení všemohoucí Boží energie v životě a službě archijereje.

Hovoříme o něčem, co se stalo a co bylo potvrzeno skrze Vaše církevní svědectví, Vaše Vysokopřeosvícenosti, protože jste vždy bránil právo a kanonický řád Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku s pocitem loajality vůči Vaší Církvi, jakož i vůči její Matce – Církvi Konstantinopolské, jež o ni pečuje. Tento Váš přínos a oddanost vedly nakonec k nedávno zavládnuvšímu míru a svornosti mezi místním vyvoleným pravoslavným lidem a k „pravému svátku“, stvrzeném jednotou a společnou službou spolu s Jeho Blažeností Rostislavem, primasem (Pravoslavné) Církve českých zemí a Slovenska, a s dalšími jejími hierarchy, k níž dochází u příležitosti Vašeho životního jubilea. Osobně Vám tímto jménem Ekumenického patriarchátu a jím vyslaného zástupce, Přeosvíceného biskupa rigijského Ireneje, blahopřejeme.

Přejeme Vám jménem Ekumenického patriarchy a Matky Církve, abyste mohl, Vaše Vysokopřeosvícenosti, ve Vaší stávající archijerejské službě sloužit ve zdraví a v Bohem požehnaném blahobytu i nadále, a byl tak přínosem svému pravoslavnému lidu v olomoucko-brněnské eparchii, aby byl skrze Vaše činy, zápasy a dlouholeté zkušenosti oslaven Pán Vševládce. Nechť je Jeho milost a nesmírné milosrdenství s Vámi, Vaše Vysokopřeosvícenosti, po všechny dny Vašeho života a po celou dobu Vaší archijerejské služby.

Ekumenický patriarchát, 10. února 2016
*Tento nadpis, psaný tučně, byl doplněn překladatelem, a v původní řecké verzi nebyl. Byl dopsán dodatečně pro potřeby publikace tohoto Poslání a současně Blahopřání v naší místní církvi (MD).
Poslání a blahopřání EP vladykovi Simeonovi
k jeho 90. narozeninám Ekumenický patriarchát,
Konstantinopol, 10.2.2016
z řeckého originálu s přihlédnutím k anglickému překladu
přeložil Michal Dvořáček (redakčně upraveno)
(Originál v řečtině a neoficiální překlad do angličtiny v PDF: Poslani-a-blahoprani-EP_recky-originál-a-neofic-angl-preklad.)

2.

V závere sv. Liturgie sa k jubilujúcemu vladykovi Simeonovi prihovoril metropolita Rastislav:

„Vaša Vysokopreosvietenosť, vladyka Simeon!

Dovoľte mi, aby som Vás v mene ostatných členov Posvätnej synody, duchovenstva a veriacich našej miestnej Cirkvi, ako aj vo svojom pozdravil v tento významný deň, keď všetci v radosti s Vami prežívame krásne životné jubileum – 90 rokov Vášho života. Pri tejto príležitosti Vám želáme veľa zdravia, plnosť blahodate a hojnosť Božieho požehnania, aby ste vo svojej biskupskej službe ešte mnoho rokov mohli plniť poslanie, ktoré Vám zverila Christova Cirkev.

Svätý apoštol Pavol všetkým biskupom hovorí: „Dávajte pozor na seba i na celé stádo, v ktorom vás Duch Svätý ustanovil za biskupov, aby ste pásli Božiu cirkev, ktorú si získal vlastnou krvou“ (Sk 20, 28). Hospodin bude žiadať z rúk biskupa každú dušu, ktorá mu bola zverená. Preto by mal obetavo slúžiť dielu spásy všetkých, ktorých mu Christos zveril.

Jedine vo vernosti svätému Pravosláviu a v obetavej láske môže biskup úspešne napĺňať svoje poslanie. Svätý Ján Sinajský hovorí, že pravého pastiera odhalí jeho láska, lebo Najvyšší Pastier bol z lásky ukrižovaný. Ak chceme šíriť porozumenie, musíme byť nositeľmi lásky. Svätý evanjelista Ján to vyjadril slovami: „Boh je láska, a kto zostáva v láske, zostáva v Bohu a Boh zostáva v ňom“ (1 Jn 4, 16).

Biskupská služba v zmätenosti dnešnej doby je obzvlášť náročná. Východiskom z každej zložitej situácie je pokánie a budovanie vnútornej jednoty veriacich v Cirkvi. Jedine tak môžeme byť „soľou zeme a svetlom sveta“ (Mt 5, 13 – 14), k čomu nás povoláva Božský Spasiteľ, v službách ktorého je každý duchovný Christovej Cirkvi.

Vo Vašej zodpovednej službe Vám, drahý vladyka, želáme dostatok duchovných a telesných síl, aby ste ako dobrý pastier v starostlivosti o svoju Bohom zverenú pastvu vždy pociťovali slová Iisusa Christa: „A hľa, Ja som s vami po všetky dni až do konca sveta“ (Mt 28, 20). Zo srdca Vám  ďakujeme za Vaše celoživotné teologické a literárne dielo. Ako človeku s bohatými životnými skúsenosťami Vám želáme, aby ste ešte mnoho rokov vo svojej biskupskej službe zachovávali pre blaho Cirkvi „jednotu ducha vo zväzku pokoja“ (Ef 4, 3). Milosť nášho Pána Iisusa Christa, láska Boha Otca a spoločenstvo Svätého Ducha nech je s Vami po všetky dni Vášho života!

Is polla eti, despota!“

Za blahoželania zo strany metropolitu Rastislava sa vladyka Simeon poďakoval slovami:

„Vaša Blaženosť, ďakujem Vám za krásne slová a necítim sa hoden tej pozornosti, ktorú ste obrátili na moje skromné dielo, v ktorom som mal stále dôvod kajať sa a rozmýšľať, či som nebol príliš opovážlivý, že som prijal to, čo život prinášal, ale Pán mi pomáhal, a tak som to nejako dotiahol až do deväťdesiatky. Verím, že nejaký čas mi snáď ešte dá. Mám radosť z toho, že tento deň, v ktorý si pripomínate moje narodeniny, je súčasne dňom, kedy sme sa spojili s našim Pánom pri jednom oltári. Je to vzácne nielen pre nás, ale i pre celú cirkev u nás na Morave, a istotne i v Čechách a na Slovensku, pretože v jednote je sila a v jednote je Pán. Ten si praje, aby sme boli jedno. Jednota nemôže byť tam, kde nie je vzájomná láska a svornosť. Keď sme v jednote, tak nám Pán dáva lásku, a to je Jeho veľká milosť. Prijímam svoj vek i radosť, ktorú prežívame, ako veľký Boží dar, a rovnako i to, že ste tu dnes medzi nami spolu so svojimi duchovnými, z ktorých mnohí sú moji žiaci a viaže ma k nim otcovský cit. Za to všetko ďakujem Pánu Bohu. Prajem Vám, aby ste nám ako hlava Cirkvi vládli šťastne čo možno najdlhšie, a my všetci aby sme Vám v tom, v čom budeme môcť, dobre a jednomyseľne pomáhali,“ povedal vo svojom ďakovnom príhovore vladyka Simeon.

Vladyka Rastislav mu ako dar venoval ikonu Presvätej Bohorodičky – Tešiteľky, obklopenej archanjelmi Michalom a Gabrielom.

„Želám Vám v celom Vašom živote modlitebnú záštitu – pokrov Presvätej Bohorodičky, ako aj pomoc beztelesných Mocností. Žite ešte mnoho rokov na blaho Christovej Cirkvi a pre rozkvet svätého Pravoslávia na území Moravy, kde pred tisícročím solúnski bratia Konštantín a Metod započali svoje apoštolské misijné dielo, ktoré sa potom rozšírilo na územie Čiech i dnešného Slovenska,“ povedal vladyka.

(Převzato ze stránky Prešovské pravoslavné eparchie)

 3.

Gratulace arcibiskupa pražského a českých zemí Michala u příležitosti 90. narozenin vladyky Simeona

(Čteno v brněnském chrámu dne 14. 2. 2016 po slavnostní liturgii) (Originál zde)

Vaše Blaženosti, vaše Vysokopřeosvícenosti a Přeosvícenosti, otcové, bratři a sestry, drahý vladyko Simeone,

je pro mě radostí a ctí, že tu dnes s Vámi mohu být v tomto svatém chrámu. Slavíme dnes Vaše jubileum, slavíme je v jednotě a lásce. Dnes jsme všichni z jednoho kalichu přijímali skutečné Tělo a Krev našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Co může být pro pravoslavného člověka větší radostí?

Vladyko, známe se velmi mnoho let. Jezdíval jsem za Vámi ještě v době Vaší pastorace v Mariánských Lázních, kde jsme spolu nejednou sloužili. Vy jste mi oplácel návštěvy v Drážďanech, kde jsem sloužil. Setkání s Vámi pro mě vždy bylo a vždy bude velkou radostí. Dnes tu stojíme jakožto dva biskupové, kterým byla Pánem Bohem a Božím lidem svěřena česká část naší autokefální Církve. (A byl jste to právě Vy, drahý vladyko, kdo mě na pražskou katedru doporučil a mé kandidatuře arcipastýřsky požehnal. )

Celý svůj život, vladyko, oddaně sloužíte Pánu Bohu. Svým duchem i rozumem. Celý život opečováváte drahocenné lidské duše a vedete je ke spáse. Celý život sloužíte našemu Pánu nejen svými slovy, ale i svými skutky. Neboť Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků“, (Jak 2,26)píše svatý apoštol Jakub ve svém listu. Vy jste, vladyko,  skutečným pastýřem a pro nás všechny příkladem živé víry. Víry, která se dle slov apoštolových ukazuje na skutcích.

Jste pastýřem, jenž vždy jde ostatním příkladem a je ztělesněním Spasitelových slov o dobrém pastýři, který za svěřené ovce rád položí svůj život. Jste pastýřem, který bez bázně vždy stál a stojí za pravdou. Dříve jako farář v Mariánských Lázních, později jako biskup. Stojíte za pravdou, protože nezapomínáte na to, že bez Pravdy není pravoslavného křesťana, neboť Kristus říká: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14,6)

Svým životem, drahý vladyko, životem v úctě a lásce k Pravdě, jednotě a Svaté Pravoslavné Tradici,  naplňujete to, za co položil život svatý vladyka Gorazd, náš nebeský patron a obnovitel Pravoslavné církve v naší zemi. Svatý vladyka Gorazd vždy stál za Pravdou a Vy ho svými slovy a činy následujete. Axios!

Jsem šťastný, že tu dnes stojím a že jsme spolu sloužili – ve, Vám již mnoho let svěřené, moravské eparchii, v níž se před více než 1000 lety rozzářilo světlo Svatého Pravoslaví a postupně osvítilo celý slovanský svět. Světlo, které k nám přinesli svatí bratři Cyril a Metoděj, vyslaní Konstantinopolským patriarchátem, patriarchou Fótiem.

Drahý vladyko, kéž Vám náš Pán a Bůh náš Ježíš Kristu požehná na mnohá a blahá léta!  A nám všem kéž požehná Vašimi svatými arcipastýřskými modlitbami.

4.

Poselství od Jeho Blaženstva Sávy, metropolity varšavského a celého Polska

Jeho Eminenci,
Vysokopřeosvícenému Simeonovi,
arcibiskupu olomoucko-brněnskému

Vaše Vysokopřeosvícenosti,

srdečně děkuji za pozvání na oslavu Vašich devadesátých narozenin. Osobně se však nemohu zúčastnit této události.

Prosím, přijměte touto cestou moje srdečné, bratrské gratulace a přání všeho nejlepšího.

Bůh Vás obdarovává dlouhými roky života, abyste skrze svou aktivní církevní činnost byl (jak praví Pán v Evangeliu): „Světlem světa.“ A dále (nás všechny Spasitel nabádá): „Ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích.“ (Mat. 5,14-16)

Jako věrný služebník Církve Kristovy jste tak činil každý den: v Mariánských Lázních, v Prešově, v Praze, v Olomoucko-brněnské eparchii a při plnění svých povinností metropolitního správce. Každá z těchto služeb vyžadovala moudrost, námahu a pokoru. Překonal jste všechno a pamatoval při tom na slova apoštola Pavla: „Všechno mohu v Kristu, který mě posiluje.“ (Flp. 4,13)

Drahý vladyko! Dnes děkujeme Bohu za Vás, a Vám děkujeme za vše, co jste učinil pro svaté pravoslaví.

Jménem Polské pravoslavné autokefální církve i svým vlastním, Vás zdravíme, přejeme zdraví, duševní svěžest a moudrou mysl, duchovní pokoj a radost.

Mnohá léta, vladyko!

+Sáva
Pravoslavný metropolita varšavský a celého Polska
 

2016-02-brno-presov

2016-02-brno-presov2

(Poslední dvě fotografie: Tlačové oddelenie Úradu Prešovskej pravoslávnej eparchie v Prešove )

 

 

 

 

Společná archijerejská liturgie na svátek Tří světitelů v Bratislavě

Fotografie z archijerejské liturgie v chrámu sv. Rastislava v Bratislavě, kterou v pátek 12. února t.r. společně sloužili: Jeho Blaženost Rastislav, arcibiskup prešovský, metropolita českých zemí a Slovenska, Jeho Vysokopřeosvícenost Michal, arcibiskup pražský a českých zemí a Jeho Přeosvícenost Izaiáš, vikární biskup šumperský.

Zdroj:
Sobor troch Svjatiteľov Bratislava Chrám sv. Rastislava Archijerejská sv. liturgia

Fotogalerie z archijerejské bohoslužby:

Dle webu Pravoslavný křesťan

 

Usnesení posvátného synodu

V Bratislave sa konalo zasadnutie Posvätnej synody

Ve čtvrtek 11. února 2016 se v chrámu sv. Rastislava v Bratislavě konalo zasedání Posvátného synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Zúčastnili se ho, Jeho Blaženost Rastislav, arcibiskup prešovský, metropolita českých zemí a Slovenska, Jeho Vysokopřeosvícenost Michal, arcibiskup pražský a českých zemí, Jeho Vysokopřeosvícenost Simeon, arcibiskup olomoucko-brněnský, Jeho Vysokopřeosvícenost Juraj, arcibiskup michalovsko – košický, Jeho Přeosvícenost Izaiáš, vikární biskup šumperský a tajemník Posvátného synodu prot. Milan Gerka.

První tajemník Posvátného synodu Jeho Vysokopřeosvícenost Jáchym, arcibiskup Berounský se z jednání předem omluvil.

(Zdroj: Tlačové oddelenie Úradu Prešovskej pravoslávnej eparchie v Prešove)

Viz článek na webu Prešovské pravoslavné eparchie

2016-02-11-synod-2004-4synoda

2016-02-11-2005-5synoda

2016-02-11-2006-6synoda

Usnesení:

2016-02-11-1998-1-uznesenie

2016-02-11-1999-2-uznesenie

2016-02-11-2000-3-uznesenie

 

 

 

Společná svatá liturgie vladyků Simeona, Michala a Izaiáše

Nečekaná radost

Liturgie všech českých pravoslavných biskupů, kteří zastávají funkci v církevní správě

Liturgie všech českých pravoslavných biskupů, kteří zastávají funkci v církevní správě

Dne 22. prosince 2015 Jeho Vysokopřeosvícenost Simeon, arcibiskup olomoucko-brněnský, metropolitní správce Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, sloužil Svatou Liturgii v monastýru Sv. Václava a Ludmily v Loděnici u příležitosti svátku Ikony “Neočekávaná radost”. Spolu s metropolitním správcem sloužili Jeho Vysokopřeosvícenost Michal, arcibiskup pražský a českých zemí, a Jeho Přeosvícenost Izaiáš, biskup šumperský – pomocný biskup Olomoucko-brněnské eparchie.

Jeho Vysokopřeosvícenost Simeon ve svém proslovu dojatě zdůraznil požehnanou jednotu naší autokefální Církve, která bude zcela naplněna díky sněmu kněží a laiků, jenž zvolí nového metropolitu, po třech letech od rezignace posledního metropolity – Jeho Blaženosti Kryštofa. Jeho Vysokopřeosvícenost Michal vyjádřil Přesvaté Bohorodici svůj hluboký vděk za obnovenou jednotu v lásce a modlitbách. Oba vladykové zmínili symbolický význam, že se tomu tak stalo o svátku ikony Přesvaté Bohorodice “Neočekávaná radost”.

ENG

On 22nd December 2015, His Eminence Metropolitan Simeon of Olomouc and Brno, Locum Tenens of The Orthodox Church in the Czech Lands and Slovakia, celebrated Divine Liturgy at the Monastery of Saint Wenceslaus and Ludmila in Loděnice (Prague eparchy, close to the City of Prague). With Locum Tenens were concelebrating H.E. Metropolitan Michael of Prague and H.E. Isaiah of Šumperk, auxiliary bishop of Olomouc and Brno eparchy.

His Eminence Simeon in his speech emotionally accented the blessed unity of our autocephalous Church, which shall be fulfilled completely through an Assembly of all clergymen and laymen that will elect a new primate of our autocephalous Church, 3 years after the resignation of the last primate His Beatitude Christophor. H.E. Michael expressed his deep gratitude to the Most Holy Theotokos for the restored unity in love and prayers. Both Metropolitans mentioned a symbolic dimension that this happened on the feast of the icon of the Most Holy Theotokos “Unexpected joy”.

RUS

22 декабря 2015 Его Высокопреосвященство Симеон, Архиепископ Оломоуцко-Брненский, Местоблюститель Митрополичьего престола Православной церкви Чешских земель и Словакии, служил Божественную Литургию в Монастыре свв. Вячеслава и Людмилы в Лоденице (Пражская епархия). Вместе с Местоблюстителем Митрополичьего престола служили Его Высокопреосвященство Михаил, Архиепископ Пражский и Чешских земель и Его Преосвященство Исаия, епископ Шумперкский, викарий Оломоуцко-Брненской епархии.

Его Высокопреосвященство Симеон трогательно подчеркнул благословенное единство нашей автокефальной Церкви, которое будет восполнено совершенным образом благодаря Собору клириков и мирян, который выберет нового предстоятеля нашей автокефальной Церкви, спустя три года после отречения последнего первоиерарха – Его Блаженства Христофора. Его Высокопреосвященство Михаил выразил свою глубокую благодарность Пресвятой Богородице за восстановленное единство в любви и молитвах. Оба архиепископа обратили внимание на символический смысл того, что это произошло в день праздника в честь иконы Пресвятой Богородицы “Нечаянная Радость”.

Další podrobnosti viz na oficiálním webu Pražské pravoslavné eparchie: pravoslavnacirkev.cz

Pouť do Svaté Země

Ve dnech 9. až 17. listopadu 2015 navštívil s požehnáním vladyky Simeona, arcibiskupa olomoucko-brněnského a metropolitního správce, Svatou Zemi vikární biskup olomoucko-brněnské eparchie, vladyka Izaiáš, biskup šumperský. Pouti, kterou organizoval prot. Josef Fejsák, se zúčastnili duchovní olomoucko-brněnské eparchie a také další poutníci, nejen z moravské eparchie. První den pouti přijal delegaci jeruzalémský patriarcha Theofil a udělil své požehnání ke konání bohoslužeb v chrámech a monastýrech ve Svaté Zemi.

Z bohoslužebného programu vladyky Izaiáše a duchovních, kteří s ním putovali:

Vladyka Izaiáš spolusloužil bohoslužbu na Golgotě s jeruzalémským biskupem Theofanem, biskupem Řecké církve Epifaniem a estonským biskupem Ruské církve Lazarem.

V ruském pravoslavném chrámu Marie Magdaleny v Getsemanské zahradě spolusloužil vladyka Izaiáš s metropolitou Illarionem, prvním hierarchou Ruské zahraniční církve.

Na Božím hrobě vladyka Izaiáš sloužil spolu s biskupem jeruzalémského patriarchátu Dorotejem, estonským biskupem Ruské pravoslavné církve Lazarem, moldavským biskupem Ruské pravoslavné církve Petrem, ussurijským biskupem Ruské církve Innokentijem a biskupem Albánské církve Eliášem z Ameriky.

Poslední den poutě navštívil vladyka Izaiáš spolu s poutníky město Lydda, kde v chrámě svatého Jiří spolusloužil s patriarchou jeruzalémským Theofilem a dalšími třemi biskupy z jeruzalémského patriarchátu.

Audience u patriarchy jeruzalémského:

Jerusalem-2015_obrazok 1

Jerusalem-2015_obrazok 2

Bohoslužba na Golgotě:

Jerusalem-2015_obrazok 3

Jerusalem-2015_obrazok 4

Jerusalem-2015_obrazok 5

Služba v chrámu Narození Kristova v Betlémě:

Jerusalem-2015_obrazok 6

Jerusalem-2015_obrazok 6-1

Jerusalem-2015_obrazok 6-2

Služba v chrámu Marie Magdaleny:

Jerusalem-2015_obrazok 7

Jerusalem-2015_obrazok 8

Služba v městě Lydda:

Jerusalem-2015_obrazok 9

Další fotografie a text viz na facebookovém profilu Pravoslavné církevní obce v Brně

 

 

 

 

 

Akathist ke sv. Ludmile v basilice sv. Jiří na Pražském Hradě

Arcibiskup pražský a českých zemí Michal sloužil spolu s vikárním biskupem olomoucko-brněnské eparchie, biskupem šumperským Izaiášem, emeritním metropolitou Kryštofem a početným duchovenstvem Pražské pravoslavné eparchie i hosty z Ruské pravoslavné církve tradiční akathist ke sv. Sv. Ludmile, kněžně české.

Akathist se uskutečnil v pondělí 28. 9. 2015, v 16:00 hod. v předvečer svátku sv. Ludmily (dle starého stylu) v basilice sv. Jiří na Pražském hradě.  Při své promluvě na závěr akathistu vladyka Michal mj. řekl:

„Sv. Ludmila byla podle dobové charakteristiky žena plná všelikých plodů dobrotivosti, štědrá v almužnách, v bdění neúnavná, zbožná modlitebnice, v lásce dokonalá, patronka duchovenstva, matka sirot a těšitelka vdov; navštěvovala neúnavně vězně a ve všech dobrých skutcích byla dokonalá. Nad jejím hrobem se po jejím mučednickém skonu začaly dít zázraky. Podle tradice se nad jejím hrobem objevovaly hořící svíce a také jeden slepec nabyl zraku, když se dotkl země, v níž byla pochována.

Na tomto posvátném místě v areálu Pražského hradu, který je pomyslným centrem svébytnosti našeho národa, si tedy připomínáme a modlíme se ke světici, která se za nás za všechny přimlouvá u našeho Pána, přimlouvá se za národ český i za všechny naše národy, kteří se jednotně a společně modlí v naší Pravoslavné církvi. Nedopusťme, aby se naše církev rozdělila, pracujme všichni společně na její jednotě, hledejme všichni společně cestu jak nadále společně šířit do celého světa, který momentálně prožívá velmi těžké období, slávu a radostnou zvěst našeho Pána, Ježíše Krista.“

Díky obětavé správě Pražského hradu se mohli věřící dlouho modlit u hrobu svaté kněžny Ludmily, který  byl obsypán květinami od těch, kteří doufají v její mocnou přímluvu a pomoc.

30.09.2015

Pokračování jednání biskupů o překonání církevní krize

Vladyka Michal, arcibiskup pražský a českých zemí se dnes (5. května) v monastýru sv. Václava a Ludmily v Loděnicích u Berouna sešel vladykou Simeonem, arcibiskupem olomoucko-brněnským a vladykou Izaiášem, vikárním biskupem šumperským. Na programu schůzky bylo jednání o vyřešení současných problémů v místní pravoslavné církvi.

Celý příspěvek

Jednání v sídle Ekumenického patriarchátu ve Fanaru

Fanar-3-4-2015

3. března 2015 přijely na pozvání Ekumenického patriarchátu do Cařihradu k oficiálnímu jednání dvě delegace z Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. První dorazila delegace vyslaná Jeho Vysokopřeosvíceností Simeonem, arcibiskupem olomoucko-brněnským, vedená Jeho Přeosvíceností vladykou Izaiášem, vikárním biskupem šumperským, který byl vladykou Simeon pověřen, aby jej zastupoval, protože sám se nemohl cesty ze zdravotních důvodů zúčastnit. Dalšími členy této delegace byli: prot. Josef Fejsák a prot. Jan Baudiš. Druhá dorazila delegace vedená Jeho Vysokopřeosvíceností vladykou Jurajem, arcibiskupem michalovsko-košickým. Dalšími členy byli: o. archimandrita Michal Dandár, zvolený arcibiskup pražský a českých zemí, metropolitní protopresbyter Jaroslav Šuvarský, prot. Michal Švajko, tajemník Úřadu prešovské pravoslavné eparchie.

Celý příspěvek

Proclamation after ordination of bishop in Brno

Překlad níže uvedeného prohlášení biskupů do angličtiny

Proclamation after ordination of bishop in Brno

With great joy we announce to all the clergy and faithful of the Orthodox Church in the Czech lands and Slovakia that today, 22 February, 2015 in the Cathedral Church in Brno, archimandrite Izajáš (ThDr. Igor Slaninka) was ordained vicar bishop of the eparchy of Olomouc and Brno with the given title bishop of Šumperk.

Next – Celý příspěvek

Biskupská chirotonie v Brně

Dnes, v neděli všeobecného smíření, byl v brněnském katedrálním chrámu při svaté liturgii vysvěcen archimandrita Izaiáš na vikárního biskupa olomoucko-brněnské eparchie.

Níže uvádíme plné znění prohlášení přítomných archijerejů pronesené v chrámu po chirotonii:

Celý příspěvek

Usnesení eparchiálního shromáždění olomoucko-brněnské eparchie

Nejprve ve stručnosti radostná zpráva o proběhlém shromáždění v Brně

Telegraficky: Přijela naprostá většina delegátů, takže ve stanovenou hodinu začátku už bylo shromáždění usnášeníschopné (dle ústavy je k tomu potřeba dvoutřetinová účast delegátů). Velice povzbuzující byla klidná a věcná atmosféra, ve které shromáždění probíhalo. Shromáždění se semklo kolem svého eparchiální biskupa a tento postoj dalo v pokoji avšak důrazně najevo. Přijímání navrhovaných usnesení a volby do církevních orgánů probíhaly přibližně 90 procentní většinou přítomných hlasů. Byl zvolen archimandrita Izaiáš (Slaninka) jako kandidát na vikárního biskupa naší eparchie. ES vyzvalo všechny místní hierarchy, duchovní a věřící k jednotě s námi. Ve shromáždění vanul skutečně církevní duch. Díky Bohu za tuto radostnou a duchovní událost, která nám v naší eparchii umožnila učinit tlustou čáru za minulostí – a to jak po stránce morální tak i z hlediska církevně-právního, neboť byly smeteny všechny případné pochybnosti o ústavně-kanonické konstelaci eparchie. Věříme, že se příklad Moravy stane zdrojem církevní obnovy i v eparchii pražské.

Usnesení Eparchiálního shromáždění Olomoucko-brněnské pravoslavné eparchie ze dne 15.11.2014

Eparchiální shromáždění Olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku dne 15. 11. 2014 naplnilo ústavní podmínku 2/3 účasti členů shromáždění a usneslo se:

Celý příspěvek

Tisková zpráva ohledně šířeného dopisu vladyky Rastislava

Tisková zpráva olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích

V reakci na dotazy pravdivosti dopisu vladyky Rastislava ze dne 7.11. 2014, který byl zveřejněn prostřednictvím Facebookového profilu bratra ing. Petra Klokočky, ve věci údajné nekanonicity  veškerých kroků jeho vysokopřeosvícenosti vladyky Simeona, arcibiskupa olomoucko-brněnského a metropolitního správce pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, sdělujeme:

Celý příspěvek

Osmý pastýřský list metropolitního správce arcibiskupa olomoucko-brněnského Simeona

(Tisková zpráva)

Vážené sestry a bratři, důstojní otcové,
se smutkem v srdci se musím vyjádřit k situaci v naší autokefální církvi.

Vpravdě pravil náš Pán Ježíš Kristus: “Již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.” (Matouš 5, 22). A tak bychom měli být mírní, jde-li o naši pýchu a naši osobu, ale nikoli jde-li o Církev Kristovu a o pravdu, která je základem existence naší Církve. K pravdě nesmíme být lhostejní. Spasitel řekl: „Já jsem ta cesta, pravda i život.“ (Jan 14, 6) Proto i my, milujeme-li našeho Spasitele, milujeme pravdu. Nesmíme zavírat oči, nesmíme dovolit, aby pravda ustoupila bludu. Náš Spasitel nás varuje, že nesmíme být vlažní, nesmíme být kdesi uprostřed; něco říkat a z opatrnosti říkat také opak tohoto. Proto nedovolme, aby pravda byla zpochybňována a zamíchávána do kaše účelových výmyslů a lstivého chytračení.

Slyším od některých lidí, že nejsem arcibiskupem Olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Prý jsem byl odvolán Posvátným synodem v březnu tohoto roku. Podivuji se, že tak zjevná lež může být vnímána vážně. Ale apoštol praví: “A není divu, vždyť sám Satan se převléká za anděla světla” (2. Korintským 11, 14). Skutečnost je taková, že moje takzvané odvolání bylo v rozporu s kanonickým právem. Posvátný synod nemá právo soudit eparchiálního biskupa ani podle kanonického práva pravoslavných posvátných kánonů a Tomosů naší Matky církve, ani podle základního dokumentu, díky němuž naše církev právně existuje v České republice. Kromě toho je náš Synod od dubna tohoto roku na základě závěrů letošního zasedání cařihradské komise pro kanonické záležitosti a mezipravoslavné vztahy prohlášen za nekanonický a všechny jeho skutky jsou prohlášeny za neplatné.

Celý příspěvek

Tisková zpráva olomoucko-brněnské eparchie z 26. 10. 2014

Tisková zpráva olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích k situaci v Pravoslavné církvi a odmítnutí nedůvodného trestního oznámení na pana ministra kultury Mgr. Daniela Hermana. Olomouc, 26. října 2014.

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku s hlubokým zármutkem a lítostí prožívá již více než rok krizi od doby, kdy v dubnu 2013 rezignoval metropolita Kryštof (vlastním jménem Radim Pulec), který byl hlavou naší místní pravoslavné církve.

Jeho rezignací po mediálním skandálu se v naší církvi objevily zájmové skupiny, které namísto křesťanského a sociálního poslání církve uplatnily své vlastní zájmy, které tak narušily práci ve prospěch našich věřících a společnosti. Odklonění se od naplňování spasitelného poslání, které se řídí Písmem svatým, Svatou tradicí, posvátnými kánony, jakož i rozhodnutími vlastních sněmů, tak v minulosti vedlo k nerespektování a porušování vnitřních předpisů: naší ústavy i starobylých, více než tisíc let platných posvátných kánonů a apoštolských pravidel pravoslavné církve.

Celý příspěvek