Archiv rubriky: Zahraničí

Cesty a návštěvy. Kontakty se zahraničím

75. výročí mučednictví sv. Gorazda – 1.

O pravoslavném episkopu Gorazdovi Českém a Moravsko-slezském

(Narozen: 26. května 1879 v Hrubé Vrbce; mučednicky zemřel: 4. září 1942 v Praze)

Byl to první pravoslavný nástupce na moravském biskupském stolci svatého Metoděje po tisíci letech. Metodějova východní cyrilometodějská církev byla obnovena až na začátku XX. století a to biskupským svěcením sv. Gorazda II. (v Bělehradě 1921). — Česká pravoslavná církev se pod pastýřskou berlou vladyky Gorazda prudce rozvíjí. Budují se pravoslavné chrámy (viz některé z nich), do češtiny jsou překládány texty bohoslužeb, organizuje se život církve – to vše díky neúmorné práci a pod biskupa Gorazda, který se stal nejen představitelem místní pravoslavné církve, ale i její duší… Na vladyku Gorazda se zachovala vděčná vzpomínka mnohých jeho současníků, kteří hovoří o jeho nesmírné pokoře, obětavosti, pracovitosti; jeho život se vyznačoval hlubokou zbožností, askezí a duchovností – mnozí v něm již za jeho života viděli světce. — Ideově se ve svém dílu obnovitele pravoslaví u nás obracel především k čistotě a jiskře prvotního křesťanství a k cyrilometodějství, na něž se stále odkazoval. Českou pravoslavnou církev viděl a představoval jako právoplatnou nástupkyni církve založené zde sv. Cyrilem a Metodějem, oprávněnost čehož neúnavně dokazoval. — Součástí obnovování pravoslaví u nás bylo i překonávání překážek kladených těmi, kteří tomuto Božímu dílu nepřáli a útočili na ně všemi prostředky. Vladyka musí neustále vyvracet zlomyslné pomluvy, svádět nerovný boj s mocnými a bránit pravoslavnou církev před bouří nenávisti, která ji chtěla smést z naší země. Dnes vidíme, že Bůh byl s ním. — Namáhavá ale plodná práce je narušena německou okupací a násilně ukončena událostmi kolem atentátu na Heydricha. Parašutisté, kteří atentát vykonali, našli nakonec útočiště v kryptě pravoslavného chrámu v Praze – tedy pod katedrálních chrámem biskupa Gorazda. Úkryt byl prozrazen a při dobývání krypty parašutisté zahynuli. Svatý Gorazd se pokoušel zachránit církev a vzal celou vinu na skrývání atentátníků před okupačními úřady na sebe, nabízeje svůj život za životy ostatních a za zachování církve. Nacisté ho zatkli a spolu s jeho dvěma pražskými kněžími a předsedou katedrálního sboru starších po několikaměsíčním mučení dne 4. září 1942 popravili. Na smrt bylo deportováno do koncentračního tábora mnoho osob z blízkého okruhu vladyky (celkem popraveno více než 253 lidí). Veškeré české pravoslavné kněžstvo (z Gorazdovy církve) bylo deportováno do Německa na nucené práce. Majetek církve byl konfiskován, chrámy zapečetěny, jejich zařízení rozkradeno, bohoslužby zakázány, církev úředně rozpuštěna a práce pro ni se trestala smrtí. (Viz o tom knížka Velký čin malé církve) Zastřelením svatého mučedníka Gorazda získalo české Pravoslaví svého novomučedníka, který se přiřadil k družině dávných českých svatých. (Stránka věnovaná sv. Gorazdovi)

Události gorazdovského vzpomínkového jubilea

Návštěva zahraničních hostů

Na svátek 75. výročí mučednické smrti sv. Gorazda přicestovali na Moravu biskupové z Polské autokefální církve: vladyka Abel, pravosłavný arcibiskup Lubelski i Chełmski, a vladyka Paisij (Paisjusz, biskup Przemyski i Gorlicki). V pátek 1. září se vladyka Abel seznámil s naší eparchií a navštívil chrámy na Olomoucku a další – kromě olomoucké katedrály viděl první chrám postavený vladykou Gorazdem ve Štěpánově a posléze shlédl i Chudobín. Pak poctil svou přítomností Vilémov, kde poobědval s naším vladykou Simeonem. V odpoledních hodinách pak navštívil vladyka Abel chrám v Šumperku, kde posvětil ozdobné obložení svatého prestolu. Navečer už za přítomnosti vladyky Paisije navštívil chrám sv. Václava v Brně.

Návštěva polských biskupů v katedrále v Olomouci

Návštěva ve štěpánovském chrámu

Návštěva v chrámu v Chudobíně

Oběd ve Vilémově

Bohoslužba v šumperské katedrále

Návštěva katedrálního chrámu v Brně

Svěcení svátku – den první – Hrubá Vrbka

Nazítří, v sobotu, následoval první den svátku jubilejních „mučednických narozenin“ sv. Gorazda

Vzácná zahraniční návštěva, vladykové Abel a Paisij, spolu s arcibiskupem pražským Michalem, s naším eparchiálním arcibiskupem Simeonem a vikárním biskupem Izaiášem, vedli slavnostní archijerejskou liturgii v monastýru v jeho rodišti v Hrubé Vrbce. (Sobota 2. září)

Zde je první fotogalerie z bohoslužby. Zpráva o průběhu události s další fotogalerií bude následovat v dalším příspěvku.

Pokračování v dalším příspěvku

Vladyka Izaiáš v Srbsku

29. 7. a 30. 7. se vladyka Izaiáš zúčastnil slavnosti k padesátiletému výročí biskupské chirotonie vladyky Lavrenije v Srbsku. Vladyka Lavrentij, biskup šabacký, vysvětil před lety našeho vikárního biskupa Izaiáše na diákona.
Oslav jubilea vladyky Lavrentije se účastnil a liturgii vedl Jeho Svatost Irenej, patriarcha srbský.

Sbírka na pomoc zahraniční pravoslavné misii

Podpora misie a humanitární pomoci prováděné pravoslavnými misionáři v Africe.

S požehnáním vladyky Simeona, arcibiskupa olomoucko-brněnského byla zahájena trvalá sbírka na pomoc zahraničním pravoslavným misiím.

Na adrese http://pravoslavi.cz/afrika/ je otevřen český web zabývající se tímto tématem. Zároveň byla pro Čechy a Moravany zřízena možnost přispívat přes místní transparentní bankovní účet na toto bohulibé dílo. Stránka s podrobnostmi a s nahlížením na účet je zde: http://pravoslavi.cz/afrika/afrika-podpora.htm.

Pravoslavná misie v Africe si vzala za své nebeské ochránce sv. Cyrila a Metoděje

Pohřeb polského arcibiskupa Simona

1. července se vladyka Izaiáš zúčastnil pohřebních obřadů v Polsku. Po rychlé a těžké nemoci nás opustil Jeho Vysokopřeosvícenost SIMON, arcibiskup Lodžský a Poznaňský, blízký přítel naší místní církve. Obřadu pohřbu se zúčastnili všichni biskupové Polské pravoslavné církve. Zádušní bohoslužby vedl sám vladyka Jeho Blaženstvo Sawa, metropolita varšavský a celého Polska.

Věčná paměť!

Vladyka Izaiáš v monastýru ct. Jova Počájevského v Mnichově

Na pozvání Jeho Vysokopřeosvícenosti vladyky Marka, arcibiskupa berlínského a Německa, navštívil vladyka Izaiáš rodný monastýr sv. Jova Počájevského v Mnichově, kde se zúčastnil postřižení otce Amvrosije do velké schimy. U příležitosti ukončení sněmu biskupů Ruské zahraniční církve se konalo velké svěcení katedrálního chrámu v Mnichově, kde byla před lety udělena kněžská chirotonie vladykovi Izaiášovi. Posvěcení tohoto chrámu se účastnil i Přeosvícený Izaiáš a proběhlo za účasti všech biskupů Ruské zahraniční církve; svěcení předsedal Jeho Blaženstvo Onufrij, metropolita kyjevský a celé Ukrajiny.

Návštěva vladyky Izaiáše v Polsku

Vladyka Izaiáš navštívil 29. dubna 2017 na pozvání Jeho Přeosvícenosti vladyky Paisije Polskou autokefální cirkev. S vladykou Ábelem spolusloužil svatou liturgii v obci Ščavne (Szczawne), odkud byl 29. 4. 1947 vypraven první transport při vysídlování pravoslavných věřících a Lemkovců (Lemků) za řeku Visla. Po svaté liturgii společně s vl. Paisijem posvětili kříž připomínající tuto tragédii.

Historická poznámka: operace Visla je označení pro operaci probíhající v roce 1947 na územích východního a jihovýchodního Polska. Vysídleni byli hlavně Ukrajinci (včetně Ukrajinců po válce vyhnaných z USSR Sovětským svazem), dále Rusíni, (Lemkové, Bojkové), ale i Poláci se smíšených rodin. Hlavním důvodem vysídlení byla často jen příslušnost k pravoslavné nebo řeckokatolické církvi. Docházelo k nespravedlivému vysídlení množství obyvatel pouze s minimem majetku a jejich rozmístění na nová území a to často zpřetrháním původních rodinných a místních vazeb. (Z Wikipedie)

30.dubna na neděli žen myronosic spolusloužil vladyka Izaiáš s vladykou Paisijem v jeho katedrále v Přemyšlu (Przemyśl). Po svaté liturgii vyznamenal vladyka Paisij vladyku Izaiáše řádem sv. Maxima Gorlického. Odpoledne se oba zúčastnili konference věnované výročí 70 let vyhnání Lemkovců v rámci deportační „akce Visla“.

Na Krétě probíhá velký sněm zástupců světových pravoslavných církví

Všepravoslavný sněm byl svolán hlavami všech 14 autokefálních pravoslavných církví na dny 18. – 27. června na ostrov Kréta do krétské pravoslavné akademie v městě Chania. Pozvány byly delegace ze všech autokefálních církví, v čele s jejich nejvyššími představiteli.

Za naši církev se sněmu účastní episkopové: vladyka metropolita Rostislav, arcibiskup prešovský a metropolita českých zemí a Slovenska, doprovázený vladykou Michalem, arcibiskupem pražským, a vladykou Izaiášem, biskupem šumperským, vikárním biskupem naší eparchie.

Zatím je na krétském shromáždění zastoupeno deset z očekávaných čtrnácti místních církví. Na přiložené fotogalérii je společná bohoslužba na svátek Padesátnice.

Viz též zprávu na webu pražské pravoslavné eparchie.

snem-liturgie-hlavy-cirkvi-all

 

 

Pravoslavní z Ostravy v Krakově

Po necelém roce jsme opět vyrazili do nedalekého Polska. Tentokrát však nebyla cílem šesti poutníků z církevní obce v Ostravě-Pustkovci dolnoslezská Vratislav, nýbrž Krakov. Kromě mnoha historických památek, na něž je bývalé sídelní město polských králů bohaté, jsme navštívili také kapli Zesnutí přesvaté Bohorodice, která se nachází v samém historickém centru nedaleko Hlavního rynku.

prot. Miroslav Kudla
duchovní spravce PCO v Ostravě-Pustkovci