POSELSTVÍ POSVÁTNÉHO SYNODU PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE
V ČESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU
NAROZENÍ KRISTOVO 2021

Duchovní otcové, bratři a sestry,

Kristus se rodí! Oslavujte Ho!

V Betlémě uprostřed noci – v době, kdy je tma nejhlubší, – zazářilo velké světlo a zazněl silný hlas anděla: Nebojte se! Zvěstuji Vám velikou radost – ve městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel! (Luk 2,10-11) Tento hlas zní i dnes, v době nejistoty vyvolané pandemií, aby opět přinesl lidem světlo naděje, sváteční ztišení, duchovní radost.

Někteří z nás budou možná chtít na chvíli zapomenout na své znepokojení z okolní situace a životní obavy za pomoci obvyklých vánočních způsobů – tradiční vánoční výzdoby, zábavou, dárky. Další se kvůli „znamením doby“, kterých jsme svědky, vytasí s apokalyptickými proroctvími a budou burcovat k náboženskému fundamentalismu, hraničícímu s extrémismem. Ve skutečnosti jsou však všichni lidé v období vánočních svátků povolaní k něčemu úplně jinému – jsme zváni odhalit pro sebe podstatu svátku Kristova Narození, skrytou v andělově zvěstování: „Dnes se vám narodil Spasitel!“

Každodenně jsme doslova zavaleni spoustou různorodých, často si protiřečících informací. Proto alespoň na chvilku přestaňme naslouchat těm, kteří chtějí vyvolávat paniku a rozdělovat lidi. Alespoň na chvilku si přestaňme všímat těch, kteří se pokoušejí využít naši nejistotu ke svému prospěchu. Alespoň na chvíli v tišině vánočních svátků přestaňme věnovat pozornost hluku tohoto světa a naslouchejme ve svých srdcích volání anděla, dobrou zprávu o spáse – hlas samotného Boha.

Nadcházející svátky Kristova Narození nás, stejně jako v jiných letech, naléhavě nabádají, abychom  příchod Spasitele – vtělení Boží lásky do tohoto světa – prožili jako hlasitou výzvu k přehodnocení směru své životní cesty. Pandemie, kterou procházíme, nezasáhla jen zdravotnictví, politiku či ekonomiku. Dotkla se a bolestivě poznamenala především mezilidské vztahy. Zdá se, že všechno, co je ve světě, prochází zkouškou odolnosti – a nikdo z nás z toho není vynechán. Leč zkušenost mnohých křesťanských generací dokazuje, že můžeme obstát v jakékoliv zkoušce, když vyvineme vlastní úsilí a máme důvěru v Boží pomoc. Právě to se nám snaží nastávající svátek připomenout.

Bůh nespasil člověka „shora“ – On sestoupil na zemi. Přišel do tohoto světa, prožil lidský život a svým Křížem a Vzkříšením spasil člověka. Sv. Jan Zlatoústý praví: „Bůh sestoupil na zemi, a člověk vystoupil na nebe. Smrt byla odstraněna a ráj se otevřel. Kletba byla sňata a hřích odstraněn. Chyby, jichž se člověk dopustil,  byly napraveny a sestoupila Pravda. To, že se Bůh stal člověkem, přesahuje všechny naděje a očekávání. Narodil se v těle, aby nás znovuzrodil v Duchu. Narodil se jako syn ženy, aby z nás učinil děti nebe.“ Čím více se s Bohem sjednocujeme, tím víc chápeme, jak nesmírně nás miluje: až do té míry, že On Sám stal se jedním z nás, člověkem. S Ním se učíme milovat a odpouštět dokonce i svým nepřátelům.

Nikdo a nic nás nemůže připravit o Kristovu lásku. Naše tělo je sice možno omezit na svobodě pohybu, ale naše duše je svobodná a pokud si to bude přát, vždy najde způsob jak přivítat právě narozeného Krista v jesličkách svého srdce, čili na místě, kde se koná každé významné setkání.

Kristův příchod na tento svět přinesl radost všem lidem, ale co znamenal pro Něj samotného? Prorok Izaiáš o to praví: „On vzal na sebe naše nemoci a nesl naše bolesti, leč my jsme si mysleli, že je raněn, Bohem potrestaný a zavržený. On však byl proboden za naše hříchy, a trápený za naše nepravosti. Padl na něj trest, který nám přinesl smíření a pro jeho rány jsme byli uzdraveni.“ (Iz 53,4-5)

Svatý Řehoř Palama právě kvůli tomu prohlašuje: „Neexistuje nic, co by bylo zázračnější a vzácnější než jeskyně s jeslemi, dětská vanička a plenky, protože ze všeho, co Bůh odnepaměti stvořil, není nic, co by bylo tak Božské nebo tak užitečné jako Narození Kristovo.“ (Sebrané spisy. Sv. 12, kn. 2, hom. 34.)

Kristus nepřišel na svět, aby přinesl nějakou novou ideologii či založil nové náboženství. On přišel, aby nám ukázal nový způsob života. Žít pro druhého, žít ve společenství – to je Jeho odkaz. Pokud Ho necháme, aby se znovu narodil v našich srdcích a rozžehl v nich oheň lásky, z betlémské jeskyně znovu zazáří světlo, světlo naděje na proměnu světa k lepšímu skrze proměnu nás samotných.

Kéž nám Bůh ze své dobroty daruje duchovně bohaté prožití svátku Kristova Narození a požehná svou milostí nový rok 2022!

† Rastislav
arcibiskup prešovský
metropolita českých zemí a Slovenska

† Michal
arcibiskup pražský a českých zemí

† Simeon
arcibiskup olomoucko-brněnský

† Juraj
arcibiskup michalovsko-košický

† Izaiáš
biskup šumperský

K vytištění v PDF:

Česká verze: