Archiv rubriky: Život eparchie

Svátky Narození Kristova v Jihlavě

Jihlavská církevní obec radostně oslavila svátky Narození našeho Pána Ježíše Krista. V předvečer jsme sloužili liturgii sv. Basila spojenou s večerní. Tato dlouhá liturgie obsahující mnohá starozákonní čtení zastupuje v bohoslužebném životě pravoslavné církve starší liturgické formy. V samotný den svátku jsme začínali liturgickou oslavu jitřní bohoslužbou a posléze sváteční liturgií sv. Jana Zlatoústého. Při liturgii rozsvěcíme svíčky na ozdobeném smrčku, děti nakonec dostávají dárky a očesávají cukroví ze stromečku. Pěvecký sbor spolu s ostatními věřícími k tomu notuje vánoční koledy v pěti jazycích (koledy české, ukrajinské, ruské, srbské a moldavsko-rumunské). Zdravíme se v tuto dobu tradičně: „Kristus se rodí!“ „Oslavuje Ho!“

 

Na závěr fotogalérie jsme přihodili pár fotografií ze sváteční dětské besídky a výuky náboženství (z roku 2018 a 2019).

Celou fotogalérii ze svátku máme na naší farní webové stránce.

 

Oslava svátku sv. Mikuláše v Olomouci

Na svátek sv. Mikuláše se kněží olomoucko-brněnské eparchie sešli v katedrálním chrámu sv. Gorazda v Olomouci, aby společně s vladykou Izaiášem mohli oslavit tento tak krásný svátek naší církve. Hostem oslavy byl i vladyka Paisios z Budapešti, který přijel pozdravit našeho vladyku Izaiáše a sdílet duchovní radost svátku sv. Mikuláše.

 

Kalendária na rok 2020

Eparchiální kalendária pro rok 2020 si můžete stáhnout v PDF

Kalendárium je připraveno ve třech verzích:

Juliánský kalendář (kalendářní styl kompletně starý): kalendar-eparch2020-jul.pdf
Smíšený kalendář (dle řeckého způsobu – nový kalendářní styl pro pevné svátky, stará paschálie): kalendar-eparch2020-smiseny.pdf
Gregoriánský kalendář (nový kalendářní styl pro pevné svátky i pro paschálii): kalendar-eparch2020-gregor.pdf

Až bude kalendářní brožura (ročenka) vytištěna, můžete si ji objednat na úřadu Eparchiální rady Olomoucko-brněnské eparchie (obsahuje přehled svátků, půstů apod., všechny tři kalendářní styly, článek vladyky Simeona a schematismus naší eparchie s adresami všech úřadů, chrámů a seznamem církevních obcí).

Nástěnný kalendář (pouze starý styl) si můžete objednat jako každý rok zde.

Elektronické kalendárium s ikonami na každý den najdete tady.

Antonyj Surožský: „Světlo osvěcující temnoty – Poslední duchovní rozhovory“

Vyšla knížka „Světlo osvěcující temnoty – Poslední duchovní rozhovory“ od metropolity Antonyje Surožského v překladu vladyky Kryštofa.

Kniha je věnovaná posledním duchovním rozhovorům Antonyje, metropolity surožského, s jeho věřícími. Určena je křesťanům 21. století, století naplněného pochybnostmi a obavami. Vladyka Antonyj v ní shrnuje svou celoživotní zkušenost s hledáním Boha, víru v Něho i bolestivé pochybnosti.

Publikace obsahuje přepisy rozhovorů s londýnskými věřícími v období od 18. října 2001 do 27. června 2002. Svým posluchačům odkryl beze zbytku své srdce s přáním, aby nic nezůstalo nedopovězené. I nás tím vede k tomu, abychom se naučili naslouchat až za hranicemi slov.

Jejich hlavním tématem je osobní zkušenost přímého společenství s Kristem. Neboť pouze tato zkušenost dává člověku jistotu víry.

Duchovní rozhovory metropolity Antonyje vznikly v prostředí západní pravoslavné diaspory, v níž také on sám prožil většinu svého života. Uprostřed západní civilizace, tak odlišné od pravoslavného chápání správného života a myšlení, její pragmatičnosti a konec konců i materialismu, se autor snaží teologicky vyrovnat s otázkami této jinakosti a přitom neodsuzovat, ale spíše i zde nacházet dobré příklady mravnosti a ušlechtilosti. Chce chápat a vnímat, že všechny lidské bytosti jsou stvořením Božím a jako takové mají v té či oné míře podíl na plodech vykupitelského díla Pána Ježíše Krista.

A tam, kde utichají všechna slova, nastává mlčenlivá kontemplace Boha, již mohou zakusit lidé všech kultur právě pro svou ontologickou přináležitost k Bohem stvořenému lidskému rodu.

Metropolita Antonyj v rozhovorech předkládá své myšlenky, jež neprohlašuje za učení Církve, nenárokuje si náš bezvýhradný souhlas s nimi, ale přeje si, aby to byly spíše podněty k našemu hlubšímu rozjímání nad duchovními otázkami, nad naším osobním přístupem k církevnímu životu a učení. Přeje si, aby pravoslavní věřící neupadali do formalismu a laciné sebedůvěry či dokonce sebechvály, což by bylo v přímém rozporu s pravdou pravoslaví. Přeje si, abychom se učili být upřímnějšími k Bohu i k sobě, snažili se lépe porozumět Evangeliu a kráčeli důsledněji duchovní cestou, která vede ze země do nebe, ke spáse. A to není možné bez skutečné lásky a úcty ke všem lidem, ke všemu Božímu stvoření.

Knížka duchovních rozhovorů metropolity Antonyje byla velmi erudovaně a s hlubokým porozuměním tématu i osobnosti autora přeložena vladykou Kryštofem.

Knihovna Monastýru Proměnění Páně v Těšově
The European Academy of Secuita and Conflictology, Bratislava 2019

P.S.

Dokument o těšovském monastýru

 

 

Oslava svátku sv. Mikuláše v Mikulově

V sobotu 7. prosince 2019 jsme v 10 hodin v mikulovském pravoslavném chrámu svatého Mikuláše oslavili nejen svátek tohoto všeobecně známého světce, ale též 22. výročí vysvěcení tohoto chrámu. Biskup, jemuž je chrám zasvěcen, je patronem námořníků, rybářů a dětí. K oslavě tohoto významného svátku přijel Jeho Přeosvícenost ThDr. vladyka Izaiáš, biskup šumperský; připojili se i otcové prot. Mgr. Ing. Cristian Popescu z Brna, prot. Mgr. Svatopluk Konstantin Ryška z Dolních Kounic, prot. Mgr. Alexej Kukhta z Olomouce a jer. Mgr. Ing. Matúš Vavro z Hodonína, a také mnoho věřících – jak místních tak z okolí. Ačkoli počasí bylo chladné, zahřáli jsme se modlitbou, společným zpěvem, a po bohoslužbě i teplým svařeným vínem a čajem. Nezapomnělo se ani na děti, které byly obdarovány sladkým perníkem. Nakonec jsme se z chrámu přesunuli ke společnému obědu do restaurace, kde jsme naši oslavu v dobré společnosti ukončili. Letošní oslava svátku sv. Mikuláše byla velmi příjemná a doufáme, že se společně při této příležitosti setkáme i příští rok. Děkujeme všem zúčastněným a přejeme vladykovi, sloužícím otcům, hostům i místním věřícím mnohá léta a Boží požehnaní ať ke provází.

 

Šumperk

Přeosvícený vladyka Izaiáš sloužil v neděli 8. prosince svatou liturgii v chrámu Svatého Ducha v Šumperku. Spolu s ním sloužili prot. Mgr. Alexej Kukhta a duchovní správce chrámu jer. Rafael Moravský. Liturgie probíhala ve velice příjemné atmosféře. Doprovázel ji zpěv šumperského sboru.

Na závěr bohoslužby pochválil vladyka Izaiáš otce Rafaela za péči o chrám a za krásný průběh liturgie. Otec Rafael vyslovil díky vladykovi Izaiášovi za návštěvu a vyjádřil mu za sebe i za celou církevní obec podporu.

 

Zasedání eparchiální rady v Olomouci

Ve čtvrtek 5. prosince zasedala eparchiální rada, aby řešila otázky života naší eparchie. Členové shrnuli průběh končícího roku a v diskusi hledali nejlepší cesty do budoucnosti. Jeden z bývalých členů, prot. Josef Fejsák, doručil svou písemnou rezignaci na další členství v radě a uvedl osobní a zdravotní důvody. Na uprázdněné místo nastoupil náhradník.

 

Svátek sv. Mikuláše ve Vilémově

Ve vilémovském monastýru Zesnutí přesv. Bohorodice se 6. prosince oslavovala památka svatého divotvorce Mikuláše, biskupa Myr Lycejských, jemuž je zasvěcena zimní monastýrská kaplička. Na archijerejskou liturgii, kterou sloužili oba biskupové naší eparchie, vladyka Simeon a vladyka Izaiáš s duchovními  okolních církevních obcí, se shromáždilo asi dvacet příznivců monastýru.

Ve čtvrtek, v předvečer svátku, sloužil otec Petr Novák. V pátek pak sloužili vladykové s několika kněžími.

Kázal vladyka Simeon. Zavzpomínal při tom na své dětství, kdy ho navštěvoval svatý Mikuláš s anděly. Až jednoho dne mu jeho tatínek prozradil, že to není pravý svatý Mikuláš a že to nejsou praví andělé, ale lidé za ně převlečení. Vladyka se přiznal, že se tehdy svého tatínka za jeho slova hodně zlobil. Dále připomněl, že podobně jako všichni svatí, i svatý Mikuláš nám pomáhá. V tradičním popisu jeho života čteme, jak svými nezištnými dary zachránil tři dívky před otroctvím, když jejich tatínek neměl již peníze na jejich obživu. Noční dary od svatého biskupa tehdy umožnily, aby se dívky provdaly. Jindy pak zachránil námořníky před utonutím (viz přiložená ikona výše). A také svou odvahou spasil nevinně odsouzené vězně od popravy. Dokonce sám zadržel katovu ruku, což bylo tehdy velmi nebezpečné, neboť za to mohl být i nad ním vynesen rozsudek smrti.

V obou promluvách zaznělo i to, že svatý Mikuláš byl jednak nesmírně laskavý, milosrdný a pomáhal lidem, ale byl i přísný, když šlo o obhájení vyznávání pravé víry. V této souvislosti si připomínáme jeho horlivost, s níž na zasedání 1. všeobecného sněmu (r. 325 v Nikáji) uštědřil políček heretiku Áriovi, který hlásal, že Ježíš Kristus nebyl Bůh. Právě proti této herezi nás svatí otcové na tomto sněmu naučili říkat o Kristu, Synu Božím, že je „jednobytný s Otcem“, jak to dodnes vyznáváme při každé liturgii, když recitujeme Vyznání víry: Věřím v jednoho Boha, Otce vševládce…

 

2. fotogalérie

Vyšla knížka „Tajemství pravoslaví“

Knížka Tajemství pravoslaví přináší pohled do světa pravoslavné zbožnosti, která v sobě skrývá hodnoty, jež jinde nenajdeme. Ukazuje jedinečnou cenu pravoslaví jako náboženství pravdy a lásky založené na věrnosti Kristu. Autorka (Jana Baudišová) klade důraz na skutečnost, že Bůh nenechal člověka na světě osamělého, vydaného napospas zlu a hříchu. Posílá na svět svého Syna, aby člověka zachránil svou obětí na kříži. Kristus Bůh z lásky k člověku přišel na svět, aby mu svým utrpením a vzkříšením doslova prorazil cestu do Božího Království. Bůh překračuje hranice lidské moudrosti a uskutečňuje nepochopitelné tajemství záchrany člověka. Bůh se stal člověkem, aby se člověk stal bohem (svatý Athanasios Alexandrijský).

Pravoslavná církev je v knížce představena jako místo duchovního uzdravování a záchrany člověka už v tomto pozemském životě, ale především pro věčný život ve společenství s Bohem. Křesťanský život dává duši člověka nepomíjející spojení s pravým světlem, Bohem.

Bránou cesty k záchraně pro věčný život je křest. Křtem se člověk znovu rodí v Kristu, odkládá starého člověka a obléká Krista (citace Písma v obřadu svatého křtu). Takto znovuzrozený člověk, kterému byly křtem odpuštěny všechny předchozí hříchy, získává oděv neporušenosti a nyní je jeho úkolem zachovat tuto duchovní řízu čistou do chvíle, kdy předstoupí před Spasitele v okamžiku osobního a poté posledního soudu. Zachovává ji především svou věrností Kristu a životem v církvi – dodržováním Božích přikázání, zápasem se svými vášněmi a účastí na bohoslužebném životě, přijímáním svatých Tajin. Každý člověk však, i přes všechnu svou snahu, ve svém životě hřeší. Není člověka, jenž by žil a nehřešil… (jak se praví v modlitbách zádušních bohoslužeb). V církvi nás Pán Ježíš Kristus uzdravuje od hříchu. Církev je proto místem duchovní léčby, terapie, kam přicházejí ti, co si přejí být uzdravováni. Nutná je však spolupráce člověka s Bohem, kterou je zápas s hříchem prostřednictvím milosrdenství, zdrženlivosti a pokání. Tím se člověk připravuje na přijímání svatých Tajin, kterými Bůh v církvi člověka léčí. Do očištěného srdce člověka vstupuje Bůh a koná tam své dílo.

Autorka se dále zabývá také rozborem některých východních náboženství z hlediska pravoslaví. Následuje kapitola o církvi a její katolicitě.

Knížku uzavírá úvaha nad významem křesťanství pro život současníků. Pravoslavné křesťanství svědčí o nenahraditelnosti Kristovy lásky k lidem a naléhavosti Jeho výzvy k duchovnímu a mravnímu zápasu. Je v něm skryto řešení základních problémů lidského života, nabízí i dnešnímu člověku odpověď na hledání smyslu života a na palčivé otázky jeho duchovního směřování.

Knihu Tajemství pravoslaví napsala Jana Baudišová.
Vyšlo v Olomouci 2019

Publikaci lze objednat na úřadu Eparchiální rady olomoucko-brněnské eparchie:

Úřad eparchiální rady – e-mail: ob-eparchie-urad@seznam.cz
tel.: +420 585 224 883

 

Vyšla kniha arcibiskupa Simeona „Adam pláče“

V těchto dnech vyšla velmi pěkná knížka, kterou napsal náš vladyka Simeon. Vypráví v ní starozákonní příběhy knihy Stvoření. Začíná tedy životem prvního člověka Adama v ráji i následným Adamovým selháním, kvůli němuž musel opustit svět ráje, ve kterém vládlo jen dobro, a poznal také zlo. Knížka pokračuje příběhem o Adamových dětech Kainu a Ábelovi, o praotci Noemovi, Abrahámovi, Izákovi, Jákobovi, Josefovi a Mojžíšovi.

Ve všech příbězích autor velmi přístupnou a čtivou formou vypráví barvité příběhy, v nichž líčí osudy hlavních starozákonních praotcovských postav. Nejde přitom o pouhé převyprávění událostí, ale především o vhled do duší lidí, kteří se museli utkat se zlem v sobě i ve svém okolí, překonávat obtíže a útrapy, aby nalezli svou cestu k Bohu a zakusili opět radost z Boží přítomnosti, ochrany a požehnání. Po Bohu všichni tito praotcové toužili a neváhali se různými způsoby o Boží zalíbení přičiňovat.

Knížka je inspirativní pro duchovní život nejen dospělých, ale je vhodná i pro děti. Všem ukazuje, co je v životě nejdůležitější – nedávat přednost dočasnému, světskému prospěchu před pravdou a ctí sloužit jedinému Stvořiteli. Mohou nás při tom potkat různé zkoušky i nezdary, můžeme občas pochybovat o tom, zda naše cesta je skutečně ta pravá, ale Bůh odměňuje upřímná srdce a vkládá do nich svou útěchu. A když se po letech ohlédneme za svým životem, shledáme, že nebyl marným blouděním, a že nemusíme již plakat nad svou samotou a opuštěností, ale Bůh nám tyto slzy stírá s tváře a my jsme naplněni radostí, že jsme nalezli to jediné, čeho je člověku skutečně zapotřebí. 

Knihu Adam pláče napsal arcibiskup Simeon, vyšla v r. 2019

Publikaci lze objednat na úřadu Eparchiální rady olomoucko-brněnské eparchie:

Úřad eparchiální rady – e-mail: ob-eparchie-urad@seznam.cz
tel.: +420 585 224 883

Archijerejská liturgie v Přerově

V neděli 24. listopadu navštívil vladyka Izaiáš pravoslavnou obec v Přerově. Nejprve spolu s přerovským duchovním správcem otcem Raclavským a pomocným duchovním v Olomouci otcem Cebanem sloužil svatou liturgii, poté si vladyka na chrámové galerii prohlédl stálou expozici k událostem heydrichiády, která v tomto roce prošla kompletní proměnou. Nakonec společně s duchovními a věřícími usedl ke společnému jídlu, které připravili přerovští věřící.

 

Listopad v Jeseníkách

Pro naši církevní obec byl týden od 11. do 16. listopadu ve znamení dvou událostí. Nejprve jsme si v Horní Lipové v pondělí 11. listopadu tradičně (již po jedenácté) připomněli Den válečných veteránů. Panychidu sloužil otec Rafael z blízkého Šumperku. Tohoto odpoledne se zde shromáždilo asi 40 účastníků. Poté se četlo z válečné memoárové literatury, zazněla čestná salva za oběti válek a také státní hymna.

V druhé podvečerní části jsme se na svatomartinském pohoštění přenesli z historie do tradic gastronomie. Mnozí z přítomných (spolu s panem starostou a místostarostou obce) přinesli své rodinné kulinářské klenoty. Dvouhodinové společné setkání tak potěšilo každého návštěvníka.

V tomto roce naše církevní obec objednala v řecké Soluni 28 nových ikon pro chrám v Jeseníku. Jednalo se o 12 ikon apoštolů, 14 ikon proroků a důležitých starozákonních postav a konečně o 2 ikony Narození a Vzkříšení Páně. V sobotu 16. listopadu byly po svaté liturgii ikony posvěceny a stanou se tak ozdobou našeho malého chrámu a pomocníky v našem duchovním úsilí.

Za Pravoslavnou církevní obec v Jeseníku
Prot.  Josef Libor Kratochvíla

Fotografie z pietního aktu

 

Svěcení nových ikon