Archiv autora: Administrator

Cyrilometodějská pouť do Mikulčic

Olomoucko-brněnská eparchie pořádá tradiční pouť na místa posvěcená službou sv. Cyrila a Metoděje i památkou knížete sv. Rostislava. Svatá liturgie se bude konat příští sobotu 25. května 2024 v Mikulčicích Na valech od 10 hod..

Zároveň oslavujeme výročí 100 let od obnovení cyrilometodějské pravoslavné církve u nás.

Všechny srdečně zveme!

Intronizace vladyky Izaiáše

Aktualizováno

V sobotu 18. května 2024 jsme uvítali v olomouckém katedrálním chrámu Jeho Blaženost vladyku Rastislava, metropolitu českých zemí a Slovenska, a dále Jeho Vysokopřeosvícenost vladyku Juraje, arcibiskupa michalovsko-košického, kteří přijeli, aby — na základě usnesení posvátného synodu a předcházející volby eparchiálního shromáždění olomoucko-brněnské eparchie — vykonali intronizaci nového olomoucko-brněnského eparchiálního biskupa. Při intronizačním obřadu, který se konal po trojsvaté písni při svaté archijerejské liturgii, byl vladyka Izaiáš slavnostně ostatními vladyky uveden na biskupskou katedru naší eparchie.

Vladykovi po liturgii blahopřálo množství gratulantů.

Axios! Na mnohá léta, vladyko!

Svatá liturgie proběhla v blahodárném duchu pokoje a duchovní radosti. Všichni vladykové pokračovali v setkání do pozdních odpoledních hodin při pohoštění.

Promluva k věřícím při svatém přijímání duchovenstva byla zaměřena na význam episkopátu v církvi. Výklad služby episkopa je v církvi jednoznačně chápán už od dob apoštolských otců. Souvisí především s mocí a pověřením vykonávat bez omezení plnost všech svatých Tajin tak, jak tuto moc a pověření udělil Pán Ježíš svým učedníkům a apoštolům a ti je zase předali svým nástupcům. Tak se předávala tato apoštolská posloupnost skrze dějiny církve od dob apoštolských až do současnosti. Z toho pak vyplývá i další význam episkopa, a tím je udržování jednoty církve. Jen tam, kde se konají bohoslužby a svaté Tajiny v jednotě s kanonickým eparchiálním biskupem, je zaručena jejich pravost, platnost a opravdovost.

Oprávněně používá sv. Ignatios Antiochijský už ve 2. století taková rezolutní slova: „Kde je biskup, tam je plnost církve … Co on schválí, to je milé i Bohu, aby všechno, co se koná, bylo jisté a spolehlivé.“ Proto je biskupská služba garantem jednoty Církve. Jednota s biskupem a s jeho službou je zárukou sjednocení s apoštolskou Církví, trvající už dvě tisíciletí a rozprostírající se po celém světě. Takové společenství lidí s Bohem skrze lásku, která „nikdy nezanikne“ (1 Kor 13,8) je v církvi cílem a k němu směřuje všechno, co se v ní děje a koná.

Každá pravoslavná eparchie musí mít ve svém čele biskupa, aby měla uprostřed svého společenství pramen a zdroj apoštolské moci. Je to osobnost posvěcená nevyšším možným duchovenským posvěcením vycházejícím od Krista. Zobrazuje nám samotného Pána a to nejen svou mocí a Božím pověřením, ale i svou spravedlností, milosrdenstvím, pastýřskou láskou, trpělivostí a úsilím o spásu jemu svěřeného Božího stádce. Uděluje a přináší nebeský pokoj lidu. Slouží svaté Tajiny, je středem celého bohoslužebného života své eparchie, pastýřsky dohlíží a ukazuje všem příklad obětavé lásky.

Podobně jako Kristus mezi apoštoly, je služba biskupa zaměřená na správu duchovenstva a potažmo celé eparchie. Ideálem a předobrazem, k němuž se každý archijerej dle svých možností jistě snaží přiblížit, je obraz Božského Pastýře, který na sebe bere ztracenou ovečku, aby ji vrátil do ovčince, aby ji zachránil pro věčný život. Cílem jeho snah a duchovního života je naplnit Kristovo slovo o Pastýři, který „život svůj dává za ovce“.

Olomoucko-brněnská eparchie má po dnešku opět svého eparchiálního archijereje a může žít plným blahodatným životem. Dnešní intronizace je radostným dnem, který se pochopitelně zapíše do dějin eparchie, ale i do historie celé místní církve.

Dnes byl uveden na katedru biskup, kterému jsme všichni dali svou důvěru. Věříme, že nás povede po cestách pravých a svou službou nás přivede k hlavnímu Pastýři církve, k Ježíši Kristu. Zároveň věříme, že mu Pán udělí svou pomoc k této službě, a že i náš nový vladyka obdrží od Nejmilostivějšího Spasitele odměnu za věrnou a upřímnou službu a společně se budeme na věky radovat v Království Božím.

Věřím, že bývalý eparchiální archijerej, v Pánu zesnulý vladyka Simeon, na nás skrze svou lásku hledí shůry a raduje se spolu s námi.

Za zesnulým vladykou Simeonem

Na Lazarovu sobotu (před Květnou nedělí) uplynulo 40 dní od zesnutí našeho drahého vladyky Simeona.

V eparchii se konaly zádušní bohoslužby. Zde jsou fotografie z tohoto dne v Olomouci.

V závěru svého posledního listu, který napsal vladyka Simeon k svátkům Narození Kristova věřícím a duchovenstvu své eparchie, nám eparchiální archijerej zanechal slova připomínající vize proroků, plná naděje. Snad jeho poslední věta v tomto dopise na rozloučenou naznačuje úvahy už pomalu odcházejícího biskupa, který si přeje dál, neustále, i z jiného světa, duchovně pečovat o své stádce duchovních oveček…

Pascha Kristova v Jihlavě

Na půlnoční jitřní bohoslužbu si půjčujeme největší jihlavský chrám.

Paschální svěcení pokrmů se konalo hned po půlnoční jitřní v přeplněném chrámu a následně hodinu po půlnoci na náměstí před chrámem (viz 2. část první noční fotogalerie). Po propuštění promluvil k shromáždění pan primátor města Jihlavy a s pozdravem vystoupil zástupce majitele chrámu d.o. Marian.

Na dopolední svatou paschální liturgii jsme se sešli kolem kostelíku Svatého Ducha, ve kterém nyní probíhají opravy podlahy.

Dopoledne přišly hlavně rodiny s dětmi a ti, kteří chtěli na Paschu ke svatému přijímání. Stejně jako v noci se po propuštění obrátil k věřícím pan primátor.

Strastný týden v Jihlavě

Tajina svěcení oleje a pomazání nemocných

Velkopáteční jitřní – čtení o utrpení Páně

Velkopáteční večerní – vynášení pláštěnice (pohřeb Pána Ježíše)