Archiv autora: Administrator

Cyrilometodějská pouť do Mikulčic

Milovníci poutí na svatá místa, kterých se dotkla historická cesta Pravoslaví v českých dějinách, přijeli opět i letos do Mikulčic. Zde se na vykopávkách mikulčické baziliky, kde kdysi sloužil archijerejské bohoslužby sv. Metoděj, konala archijerejská svatá liturgie. Bohoslužbu vedl vladyka Izaiáš a spolusloužilo patnáct moravských kněží.

Kázání se ujal prot. Libor Raclavský, který se zamýšlel nad kontrastem politického neúspěchu cyrilometodějské misie na jedné straně a na straně druhé fenomenálního duchovně-kulturního úspěchu misie, která všem Slovanům přinesla mj. vlastní pravoslavnou terminologii. Toto slovanské pojmosloví žije ve slovanských jazycích dodnes.

Jejich život není učesaná hagiografie, ale příběh plný politických zvratů a paradoxů. Z politologického hlediska byli jen pěšáky na šachovnici tehdejších evropských mocností. Z hlediska byzantské politiky pak byla jejich velkomoravská misie vlastně neúspěchem (byzantské prameny o nich mlčí). Rostislavova politického cíle mít samostatného biskupa bylo sice nakonec dosaženo, ale za jiné politické garnitury a jiné církevně-jurisdikční konstelace. Po zesnutí sv. Metoděje brzy přichází likvidace jejich díla vládnoucí církevně-politickou elitou.

Avšak z hlediska nábožensko-kulturního má jejich práce nesmírný význam a ovlivnila slovanskou populaci na Východě i na Západě. Evangelní čtení hovoří o světle, které má být viděno. Pán Ježíš tím zdůrazňuje hodnotu lidí, kteří světlo přináší. Našimi osvětiteli už navěky zůstanou svatí bratři Cyril a Metoděj.

V čem spočívá jejich výjimečnost?

I když byli kromě duchovních cílů také mimovolně součástí mocenské hry a politické průzkumné mise, nepřinesli našim předkům pouhou politickou ideologii, ale zcivilizovaný jazyk, který povznesli vysoko nad úroveň jakéhosi nářečí či barbarismu, kodifikovaný v jejich překladech a Metodějově tvorbě, a nejen že jej obdařili vlastním písmem, ale bylo to písmo na vysoké lingvistické úrovni (pravopis, gramatika). Bylo od základu uzpůsobeno slovanskému jazyku, výslovnosti, používaným hláskám, tvarosloví. Čeština, jaká se používala o pár století později v Praze měla daleko nižší jazykovou úroveň (gramaticky i kodifikací pravopisu). Její písmo převzaté z latinských znaků a neschopné adekvátním způsobem sloužit potřebám češtiny, bylo proti staroslověnskému Cyrilově písmu vysloveně ubohé (částečně to napravoval až Mistr Jan Hus). Taková situace byla pro rozvoj české kultury brzdou. Cyrilometodějská slovanština s Cyrilovým písmem byla připravena posloužit naprosto svébytné národní literární tvorbě a dát jí vzlet. Soluňští bratři darovali Velké Moravě vybroušený nástroj k vlastnímu duševnímu dílu, k sebeuvědomění a vzdělávání, což je základem vlastní kulturní identity.

A nesmíme zapomenout, že to byl zároveň jazyk církevní, který musí umět vyjadřovat jemnosti teologické a zároveň sloužit bohoslužebnému životu církve. Obojí klade na úroveň jazykové kultury nejvyšší nároky.

V Předzpěvu k překladu čtyř evangelií je shrnuto jejich misijní krédo – koncepce působení svatých bratří: přinášejí dar, který se nekazí (evangelium), v jazyce srozumitelném. Poskytli Slovanům nástroje pro poznání hlubin evangelia, což je zbraň proti každému nepříteli. Tím darovali národu možnost budovat si vlastní identitu, kulturu a civilizaci.

Po zákazu cyrilometodějského dědictví a likvidaci jejich díla na Velké Moravě dochází paradoxně k jeho rozšíření do slovanského světa a zužitkování jejich práce. Cyril a Metoděj tak stojí jako zakladatelé budování kultury skoro všech slovanských národů.

Jejich příběh poskytuje vzor a naději, že dobré a požehnané dílo zůstane zachováno i přes nepřízeň politického vedení nebo dobového chápání, přes úklady mocných a plány těch, kteří v rukách třímají veškerou světskou moc. Energie správně zaměřená se nemůže ztratit.

Na závěr bohoslužby pohovořil k věřícím vladyka Izaiáš, poděkoval jim za účast, shrnul za všechny přítomné pocit duchovní hloubky ze služby na tomto výjimečném místě. Před tím poznamenal, že při cestování po světě si povšiml, že v zahraničí pravoslavní často neznají Prahu, ani různé menší státy, ale všichni vědí o Velké Moravě a cyrilometodějské misii.

Pozvánka do Mikulčic

Zveme na tradiční cyrilometodějskou pouť, která se bude konat v sobotu 27. května. Svatá liturgie bude sloužena v Mikulčicích na Valech (lokalita archeologických vykopávek) na základech velkomoravské basiliky od 10. hod. Srdečně zveme!

Chrámový svátek v Uherském Brodě

Chrám v Uherském Brodě je zasvěcen sv. Jiří, a proto slavila zdejší obec nedávno svůj chrámový svátek.

Vzpomínáme, jak 16. prosínce 2017 vladyka Izaiáš vysvětil prestol tohoto chrámu (reportáž z události najdete zde). Od té doby se v chrámu konají svaté liturgie a postupně je nadále zvelebován.

Panychida v Brně

Ukrajina již druhý rok za sebou slaví Den památky a smíření a vítězství nad nacismem v druhé světové válce 1939-1945 v podmínkách plné vojenské agrese Ruska, která zasahuje do naší nezávislosti a územní celistvosti, a ohrožuje samotnou národní existenci Ukrajinců. Odpor proti ruské agresi je pro nás bojem za svobodu, civilizaci, demokracii a evropské hodnoty.

8. května konzulka Ukrajiny v Brně Anna Proško spolu se zástupci místních úřadů položili květiny u Kounicových kolejí a společně s ukrajinskou a českou obcí uctili památku všech, kteří zemřeli v druhé světové válce i těch, kteří zemřeli na Ukrajině, když chránili naši zemi před ruskou agresí. Těmto obětem minulé i současné války se poklonili na místě, které je pro Ukrajince symbolické, na centrálním hřbitově Brna, u pomníku ukrajinských vojáků první světové války.

Na vzpomínkové události se podíleli: Ukrajinská iniciativa jižní Moravy /Українська ініціатива південної Моравії, Отець Сергій Мацкула, Pravoslavná církevní obec sv. Václava v Brně. Děkujeme jim a spolu s nimi i ukrajinské komunitě, která mohla společně uctít památku padlých ukrajinských vojáků, kteří bránili vlast ve druhé světové válce a těch, kteří nyní položili své životy za naši svobodu.

Hluboce se klaníme obětem druhé světové války. Věříme v naše vítězství! Nechť Bůh ochraňuje naše obránce! Věčná památka padlým!

(Ukrajinský konzulát v Brně)

Pascha v Jihlavě očima reportérů

Jihlavské oslavy Paschy si letos všimlo nečekané množství médií

Některé z článků a reportáží

iDNES: Pravoslavní slavili Velikonoce. Náměstí i chrám ozářily stovky svíček

Zajímavý pohled z výšky na půlnoční začátek bohoslužby v chrámu u Ignáce

CHRISTNET: Kostel svatého Ducha v Jihlavě bude pravoslavný, dnes v něm slavili Velikonoce

VYSOČINA NEWS: V kostelíku Svatého Ducha v Jihlavě se budou konat pravoslavné bohoslužby

JEŽKOVY OČI: Pravoslavné Velikonoce v Jihlavě (před Paschou) a zde článek o proběhlých svátcích (oficiální zpravodaj jihlavského magistrátu)

JIHLAVSKÉ LISTY: Velikonoce oslaví pravoslavní u sv. Ignáce a u sv. Ducha

Neděle žen myronosic v Olomouci a Brně

Třetí neděle popaschální je zasvěcena památce svatých žen myronosic: Marie Magdaleny, Marie Jákobovy, Marie Kleopovy, Salomie – matky synů Zebedeových, Jany – ženy domovníka krále Heroda, Marty a Marie – sester spr. Lazara, Zuzany a tajných učedníků Pána (spr. Josefa z Arimatie a Nikodéma).

Zároveň je tento svátek v jistém smyslu pravoslavným „dnem žen“.

OLOMOUC

BRNO

Svátek sv. Metoděje v Hodoníně

Hodonínská malá farnost oslavila svůj chrámový svátek. Doufáme, že pomalu, v skromnosti začíná nová historie této církevní obce, která v minulosti prošla hned dvěma rozkoly a byla jimi roztrhána a skoro zničena. S radostí dnes sledujeme každý nový krůček této farnosti a vidíme, že zůstali věřící, kteří mají opravdu pravoslavné církevní cítění a chápou principy, na nichž církev stojí a žije.

V chrámu byl umístěn ikonostas ze zrušeného znojemského chrámu sv. Václava – památka, která potěší oko českého pravoslavného křesťana.

Radujeme se z nového života hodonínské obce a přejeme všem jejím věřícím i duchovenstvu rozkvět jejich farního života a trpělivost při jeho znovuvybudování. Ať Bůh žehná!

Pascha v Olomouci

Христосъ Воскресе!

»Skvěj se, skvěj se, nový Jerusaleme, neboť září na tobě sláva Hospodinova. Plesej nyní a vesel se, Sione! Ty pak, přečistá Bohorodice, ozdob se slávou ze vzkříšení Toho, jehož jsi porodila!«
(Z triodu knětného, PDF)

Pascha Kristova – Přerov

»Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], a peklo je svrženo. Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], a padli démonové. Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], a radují se andělé. Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], a vládne život. Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], a není nikoho v hrobě. Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], stav se prvotinou těch, kteří zesnuli. Jemu náleží sláva [jemu sláva] a panování na věky věkův. Amen.« (Sv. Jan Zlatoústý: Slovo na svatý a světlý den slavného a spasitelného Vzkříšení Krista Boha našeho)

Svátky Vzkříšení v Mikulově

»Peklo bylo plno trpkosti [bylo plno trpkosti], když tebe, Kriste, tam dole potkalo. Bylo plno trpkosti [bylo plno trpkosti], neboť bylo odstaveno. Bylo plno trpkosti [bylo plno trpkosti], neboť bylo přemoženo, bylo plno trpkosti [bylo plno trpkosti], neboť bylo umrtveno; bylo plno trpkosti [bylo plno trpkosti], neboť bylo sesazeno; bylo plno trpkosti [bylo plno trpkosti], neboť bylo spoutáno. Přijalo tělo a připadlo Bohu. Přijalo zemi a utkalo se s nebem. Přijalo, co vidělo, a upadlo do toho, čeho nevidělo. Kde jest, smrti, osten tvůj? Kde, peklo, tvé vítězství? Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], a tys svrženo!« (Sv. Jan Zlatoústý: Slovo na svatý a světlý den slavného a spasitelného Vzkříšení Krista Boha našeho)

Půlnoční paschální jitřní a dopolední svatá liturgie

Pascha v brněnském chrámu sv. Václava

»Bohatí i chudí, společně jásejte; zdrženliví i nedbalí, ctěte tento den. Kdo se postili i kdo se nepostili, radujte se dnes. Stůj jest plný, požívejte všichni. Pokrm jest připraven, nikdo ať neodchází lačný. Všichni požívejte hostiny víry, všichni přijměte bohatství dobroty. Nikdo ať nenaříká [nikdo ať nenaříká], že má nedostatek; neboť zjevilo se společné království. Nikdo ať nepláče [nikdo ať nepláče] nad přestupky, neboť z hrobu zazářilo odpuštění. Nikdo se neboj smrti [nikdo se neboj smrti], neboť nás vysvobodila smrt Spasitelova. Zničil ji [zničil ji] ten, který od ní byl jat, a přemohl peklo, když do něho sestoupil. Peklo se zarmoutilo [zarmoutilo se], když okusilo z jeho těla.« (Sv. Jan Zlatoústý: Slovo na svatý a světlý den slavného a spasitelného Vzkříšení Krista Boha našeho)

Pascha v brněnském monastýru sv. Ludmily

Je-li kdo nábožný a bohabojný, nechť se pokochá touto blahou a jasnou slavností. Je-li kdo sluhou moudrým, nechť vejde s veselím v radost Pána svého. Strádal-li kdo tím, že se postil, ať obdrží nyní odměnu… (Sv. Jan Zlatoústý: Slovo na svatý a světlý den slavného a spasitelného Vzkříšení Krista Boha našeho)

Hristos a înviat!

Pascha v Šumperku

Vstal z mrtvých Kristus!
Χριστός Ανέστη!
Христосъ Воскресе!
Christ is risen!
Le Christ est ressuscité!
Hristos a înviat!
Cristo resucitó!
המשיח קם!
المسيح قام حقا قام!
キリストはよみがえられました!
예수님이 부활 하셨다!
Ქრისტე აღსდგა!
Քրիստոս հարյավ!