Ve dnech 10. až 11. října 2026 se v monastýru Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vilémově konal sraz pravoslavné mládeže a rodin s dětmi. Účastníci přijeli nejen z Moravy, Slezska a Čech, ale také ze Slovenska a z Kypru.

Víkendové setkání sloužilo především ke zjištění potřeb a zájmů mladé pravoslavné generace a k hledání možností jejího dalšího zapojení do života Církve. Cílem setkání bylo mimo jiné zamyslet se nad svým vlastním místem a službou v naší eparchii. Akce přilákala přibližně padesát věřících z různých prostředí a s rozmanitými zkušenostmi. Jedním z jejích záměrů bylo rovněž navázání nových přátelství, vzájemné poznávání a vytvoření prostoru pro osobní duchovní rozvoj. Aktivita a zájem účastníků předčily očekávání organizátorů.

Součástí programu byly workshopy a společné aktivity, během nichž mohli účastníci prostřednictvím vlastních nápadů a společného úsilí kreativně uplatnit své talenty a schopnosti. Setkání tak nebylo pouze příležitostí k vzájemnému poznávání, ale také k hledání konkrétních cest, jak se mladí lidé mohou aktivně podílet na životě svých církevních obcí a celé eparchie.

Při prezentaci s názvem „Role mladého člověka v životě pravoslavné církevní obce“ jsme se zaměřili na možnosti zapojení mládeže z její vlastní perspektivy. Hlavní myšlenkou bylo, že mladí lidé nemusí při bohoslužbách zůstávat pouze v roli diváků, ale mohou se podle svých možností, schopností a darů aktivně podílet na životě církevní obce. Ať už jde o bohoslužebný zpěv, pomoc duchovním, práci s dětmi, organizování aktivit či využití vlastních dovedností, každý může najít způsob, jak být pro své společenství přínosem.

Bohoslužebný život přitom tvořil přirozené těžiště celého setkání. Mladí účastníci se pravidelně účastnili všech bohoslužeb, od úvodního molebenu přes večerní bohoslužbu až po svatou Liturgii. Všichni přítomní měli navíc vzácnou možnost uctít a poklonit se svatým, jejichž svaté relikvie se nacházejí v místním chrámu. Hlubokým a dojemným momentem celého víkendu se stala procesí účastníků s ikonami okolo chrámu, kterou doprovázely společné modlitby a uctivé zpěvy k našim národním světcům, svatému Rostislavovi a svatému Gorazdovi. V chrámu zazněly také večerní modlitby, kánon a modlitby k svatému přijímání jako duchovní příprava na nedělní eucharistii. Zvláště povzbudivé bylo, že se věřícím ani po skončení bohoslužeb nechtělo z chrámu odcházet. Společné chvíle se proto opakovaně prodlužovaly dalšími pravoslavnými českými i církevně slovanskými zpěvy, do nichž se mladí lidé s nadšením zapojovali. Ti, kteří měli chuť, se postupně přidávali ke zpěvu natolik, že se pro nedělní svaté liturgii spontánně vytvořil mládežnický pěvecký sbor.

Právě tyto chvíle možná nejlépe vystihly smysl celého víkendu. Ukázaly, že touha po společné modlitbě, zpěvu, přátelství a aktivním životě v Církvi mezi mladými lidmi stále existuje. Je třeba jí dát prostor, podporu a možnost dále růst.

Naše upřímné poděkování patří především Bohu za Jeho milost a požehnání. Děkujeme vladykovi Izaiášovi za modlitby a podporu mládeže naší eparchie, matce představené Alexii za vřelé přijetí a pohostinnost a duchovním otcům Janu Langrovi z Uničova, otci Tomáši Loučkovi ze Šumperka a otci Vojtěchu Dobešovi ze Svitav za jejich čas, duchovní vedení a službu během celého víkendu, včetně možnosti přistoupit k individuální svaté zpovědi i svatému přijímání.

Upřímné poděkování vyjadřujeme také katechetům Jánu Zavřelovi a Vladimíru Marešovi za velkou lásku, starostlivost a katechetickou práci s dětmi během celého víkendu. Program pro děti byl rozdělen v sobotu do dvou dopoledních a jednoho odpoledního bloku, v neděli pak do dopoledního a odpoledního bloku.

Zvláštní poděkování patří otci diákonovi Viktorovi i jeho mátušce Kristíně za čas a úsilí, které celé akci velmi pečlivě věnovali.

Velký dík náleží také všem dobrodincům, rodině otce diakona Viktora a rodině Jaškovských, které s láskou připravily jídlo pro účastníky, a sponzorům, jejichž podpora pomáhá vytvářet podmínky pro další činnost pravoslavné mládeže.

Naším cílem je společně růst ve víře, učit se sloužit a budovat vztahy, které budou posilovat život našich církevních obcí a posilovat víru v naší milované a Bohem chráněné Olomoucko-brněnské eparchii. Kéž je toto setkání začátkem společné cesty, na níž budeme svou víru nejen vyznávat, ale také ji každý den uskutečňovat v životě Církve.

Petr Šimon Hána