Archiv rubriky: Život eparchie

Duchovní setkání ve Vilémově

V týdnu od 8. 7. do 12. 7. 2026 proběhlo již podruhé pětidenní letní Duchovní setkání. Toto Setkání pravoslavných křesťanů i rodin s dětmi bylo naplněno každodenními bohoslužbami a modlitbami, dopoledními přednáškami a odpoledními semináři na duchovní a církevní témata. Účastníků se tentokrát přihlásilo tolik, že byla zcela zaplněna kapacita monastýru, a některé, kteří se hlásili později, jsme už nemohli přijmout. Celou akci hodnotili účastníci jako úspěšnou a většina se již hlásila na pokračování za rok.

Smyslem Setkání bylo poskytnout našim bratřím a sestrám duchovní oporu v současném světě, nechat je zakusit duchovní atmosféru každodenních bohoslužeb a liturgií, i prohloubit jejich vědomosti o liturgii, spiritualitě a mystickém životě církve.

Kromě přednášek na téma výkladu pravoslavné liturgie a duchovních pravidel spirituality byl program vydatně obohacen přednáškami hostů. Prot. Jan Langr s účastníky provedl kurs typologie lidské osobnosti, což není jen záležitost psychologie, ale má velký přesah do oblasti duchovní a duchovenské. Umožňuje vytvořit spektrogram lidské osoby, což má význam jednak pro personální práci na farnost, ale také každému umožňuje jakýsi náhled na svůj temperament. Jako součást sebepoznání umožní každému adeptu duchovního života dozvědět se něco o sobě a poznat východiska práce nad svou osobností. Na konci si mohl každý účastník vyhotovit svůj vlastní spektrogram, který mu pak o. Jan pomohl vyhodnotit. Přednáška se setkala s živým zájmem účastníků.

Další host dr. Ondřej Rác přednesl v rámci jednoho odpoledního semináře příspěvek na téma: Klamy posledních dob a jak jim vzdorovat. Hledání pravoslavného pohledu na bdělost ve věku masmédií a informačních technologií. Vzhledem ke své profesi a vzdělání pronesl zasvěcený pohled na duchovní rozměr působení masmédií a sociálních sítí. I tento vstup byl velice zajímavý a měl živý ohlas mezi posluchači.

Br. Mgr. et Mgr. Chariton Mrázek Ph. D. pronesl spolu s organizátorem Setkání zamyšlení nad postními praktikami v současnosti. Prošli jsme dějinami půstu – od éry starozákonní, přes prvokřesťanskou dobu, až k současnosti, kdy byla poprvé v dějinách současná pravidla všech půstu sněmovně definována na Velkém svatém sněmu na Krétě. Hovořilo se i postní ikonomii – tj. úlevě pro ty, kteří to potřebují. Dále o starobylém farním typikonu, který se vyznačoval mírnými půsty. Také jsme zmínili eucharistický půst a ostatní druhy půstu, než je půst od jídla.

V odpoledním semináři měl přednášku br. Chariton na téma modlitby Otčenáš, při níž rozebral slovo po slovu tuto hlavním a první křesťanskou modlitbu, která je shrnutím všech modliteb (žádná modlitba se neprotiví Otčenáši). Již dávný učenec Origenes pravil, že modlit se lze pouze k Bohu Otci. Každá modlitba tedy směřuje nakonec k Otci nebeskému. Otčenáš je shrnutím celého Evangelia a církevního učení. Je to naše privilegium oslavovat Boha jako Otce, vlastně akt smělosti, který je nám dovolen díky příbuzenství (adopcí, bratrství) s Kristem (Ef 1,5). Je to modlitba zasvěcenců, ze které byli vyloučeni katechumeni, protože až pokřtěný člověk dostal právo říci Bohu: Otče. Zasvěcený teologický výklad vzbudil živou odezvu u posluchačů.

O. dr. Dionysios Soukal, český pravoslavný misionář v Africe (pracuje v jurisdikci Alexandrijského patriarchátu) nám zajímavě vyprávěl o tom, jak se šíří pravoslavné křesťanství v Keni.

A na konec nám přednášel poutavou cestopisnou úvahu br. Chariton s o. Lazarem o Svaté Hoře Athos.

Velké díky patří našemu vladykovi, který konání Setkání požehnal, sám nás přijel navštívit a zúčastnit se části programu. Vřelé díky náleží i důstojné matce Alexii, igumenii vilémovského monastýru Zesnutí přesv. Bohorodice za krásné přijetí všech účastníků a za poskytnutí monastýrských prostor ke konání této akce. Zvláštní díky patří bratru Janovi Zavřelovi z Brna, který si vzal na starost děti, aby se jejich rodiče mohli zúčastnit programu; dětem díky svým zkušenostem připravil bohatý program obsahující i náboženskou výuku. Nezapomínáme ani na sestru Ludmilu Mrázkovou, která se na péči o děti vydatně podílela. A pak děkujeme všem, kteří nesli na svých bedrech zajištění chodu Setkání: pracovníky v kuchyni, organizátory atd.

Fotografie máme až z posledního dne Setkání (kdy už část účastníků musela odjet).

Výuka náboženství v Brně v období leden až červen 2026

Děti z naší církevní obce se schází vždy jednou za čtrnáct dnů pondělí v 17:30 hod k výuce náboženství. V období leden až červen jsme se věnovali následujícím tématům:

Hodina ke svátku Narození Páně

Před nedělním vystoupení v chrámu jsme si zopakovali nacvičené koledy. Společně jsme si při svíčce přečetli příběh o události Kristova narození. Každé dítě mělo v příběhu jednu roli a četlo příslušnou pasáž. Naučili jsme se zpívat tropar svátku Narození Páně. Ve hře jsme si vyzkoušeli, kdo zná víc na různá témata. Hodinu jsme si zpestřili hrou Výměna čísel v kruhu.

Hodina ke svátku Křtu Páně

Vyzkoušeli jsme, jestli dokážeme zazpívat některou píseň ze sborníku sv. liturgie Angelár. Procvičili jsme si písně Tělo Kristovo přijměte a Viděli jsme světlo pravé. Zopakovali jsme si vědomosti o Dvanácteru svátků. Ve skupinkách jsme kompletovali katry s názvy a ikonami těchto svátků. Také jsme si pověděli něco o svátku Křtu Páně a zazpívali tropar tohoto svátku. Nakonec jsme si v krátkém testu zopakovali vědomosti z této hodiny. Hodinu jsme si zpestřili hrou Molitan v kruhu.

Hodina ke svátku Obětování Páně a Podobenství o strašném soudu

Ze sborníku sv. liturgie Angelár jsme si zopakovali jsme si píseň Viděli jsme světlo pravé a zazpívali Ať naplněna jsou. Znovu jsme si zopakovali vědomosti o Dvanácteru svátků. Při svíčce jsme si přečetli Podobenství o strašném soudu. Povídali jsme si o smyslu podobenství. Také jsme si pověděli něco o svátku Obětování Páně a zazpívali tropar tohoto svátku. Hodinu jsme si zpestřili hrou Obíhání židlí.

Hodina ke svátku sv. Cyrila

Věnovali jsme se osobě sv. Cyrila. Jeho život jsme si rozdělili do pěti období. Každé z období bylo vyjádřenou jednou grafickou kartou. Děti zkoušely odhadnout, jaká karta patří, ke kterému období jeho života. Poté, co jsme se podrobně seznámil s životem sv. Cyrila a jeho přínosem pro náš národ, jsme se věnovali jeho dílu. Stejně jako kdysi překládal sv. Cyril knihy do svého nového písma Hlaholice, tak jsme se i my stali překladateli a z Hlaholice překládali názvy jeho knih do současného jazyka. Poté jsme si o jednotlivých knihách a jejich významu povídali. Hodinu jsme si zpestřili hrou Nervíky.

Hodina s tématem nedělí Velkého půstu

Zahráli jsme si jednoduchou deskovou hru, při které jsme se dozvěděli spoustu informací o každé jednotlivé neděli Velkého půstu. Pro naše hodiny náboženství jsme si opatřili nástěnku. Na nástěnku jsme společně vytvořili název „Děti od svatého Václava“ a umístili na ni i další příspěvky z naší činnosti. Hodinu jsme se zpestřili hrou Cinkaná.

Hodina se zahájením plnění Stezky sv. Václava

Zahájili jsme již tradiční plnění Stezky svatého Václava. Stezka má čtyři tematické části: Skutky, Světci, Modlitba a Teologie. Úkoly v každé části Stezky se každoročně obměňují. Představili jsme si Skutky, protože úkoly v této části děti plní průběžně, a to i doma. Následně si děti ověřily své znalosti o sv. Cyrilovi a o nedělích Velkého půstu a zapsaly si jejich splnění do části Světci a části Teologie. Přečetli jsme si Podobenství o dělnících na vinici a krátce o příběhu diskutovali. Hodinu jsme si zpestřili hrou Licitovaná pantomima.

Hodina s barvením vajíček

Nejdříve jsme si povídali o modlitbě Otče náš. Děti poté vypracovaly pracovní list na toto téma. Následně jsme s dětmi barvili velikonoční vajíčka. Po nabarvení jsme je zdobili roztavenými barevnými vosky. Během naší práce jsme si četli z dětské bible a o událostech Velké středy, Velkého čtvrtku a Velkého pátku.

Hodina ke svatému Rostislavovi a Podobenství o milosrdném Samaritánovi

Povídali jsme si to tom, komu se během týdne podařil udělat dobrý skutek a jaký. Naučili jsme se zpívat Simeonův zpěv. Znalost jeho textu jsme si ověřili v doplňovačce. Přečetli jsme si Podobenství o milosrdném Samaritánovi. Zkoušeli jsme přijít na to, jaké vlastnosti tento člověk měl. Dozvěděli jsme se o životě sv. Roslislava a nabyté vědomosti jsme si ověřili ve hře AZ kvíz.

Hodina ke sv. Metodějovi

Povídali jsme si to tom, komu se během týdne dařilo pomáhat doma rodičům. Naučili jsme se zpívat tropar ke sv. Václavovi. Znalost jeho textu jsme si ověřili v doplňovačce. Dozvěděli jsme se o životě sv. Metoděje. Během čtení jeho životopisu jsme přiřazovali jednotlivé události k symbolům na pracovním listu. Erika nám donesla předtištěné černobílé ikony. Na hodině jsme vybarvili zlaté prvky zlatou akrylovou barvou. A předsevzali si, že ikonu dokončíme doma a přineseme ji na příští hodinu na naši nástěnku.

Hodina ke sv. Gorazdovi II.

Umístili jsme na nástěnku ikony od těch dětí, které je doma dokončily. Naučili jsme se zpívat tropar svátku Seslání Svatého Ducha. V pracovním listu jsme doplňovali chybějící slova troparu. Zahráli jsme si deskovou hru o sv. Gorazdovi II. Hra měla dvě části. Prví se týkala jeho života před druhou světovou válkou a druhá jeho života během ní. Nakonec jsme měli o test s otázkami.

Hodina s tématem Dvanáctero svátků a Desatero přikázání

Povídali jsme se i jednotlivých svátcích z Dvanáctera. Pak děti vypracovaly dva pracovní listy. První s nápovědou podle ikon svátků a druhý těžší, bez nápovědy. Přečetli jsme si příběh o putování Izraele po poušti a udělení deseti přikázání. Povídali jsme si o dobrých lidských vlastnostech, které člověk má, když dodržuje jednotlivá přikázání Desatera. Hodinu jsme si zpestřili hrou Ostrovy

Vyhlášení stezky sv. Václava

Poslední hodinu tohoto školního roku jsme strávili v Zahradě pod hradbami. Společně jsme grilovali malé pohoštění, zahráli si menší hru a vyhlásili výsledky plnění Stezky sv. Václava. Nejlepší z dětí dokázaly splnit i 14 úkolů z celkových 16-ti. Na památku dostaly děti kalendáře s fotkami z našich společných hodin a výletů.

K svátku sv. mučednice a princezny Orosie

Ve Španělsku se dnes konaly velkolepé průvody na počest sv. Orosie, která s požehnáním sv. Metoděje putovala z Velké Moravy za svým aragonským manželem, nástupníkem trůnu a cestou podstoupila mučednictví za Krista.

Za účasti ohromného množství lidu jsou na její dnešní svátek neseny ulicemi města Jaca (čti Chaka) její svaté ostatky, doprovázeny starobylými rituály (které nápadně připomínají moravskou „Jízdu králů“). Ostatky pak lidé nesou až na místo umučení princezny Orosie.

Její život zpracovaný ve studiích a připomínkách renomovaných historiků si můžete přečíst (nebo poslechnout) na uvedených odkazech.

Naše moravská princezna je ctěna jako svatá mučednice i v naší eparchii na Moravě, kde se konalo vyhlášení její svatosti v Brně 28. září 2022. Jako její hlavní svátek zde však oslavujeme den 28. září (den před sv. Ludmilou).

I z naší místní pravoslavné církve již dvakrát připutovali na tento den čeští poutníci, aby se zúčastnili oslav naší světice. Byli tam přijati s velkou radostí. Přivezli s sebou dvě u nás napsané ikony mučednice Orosie; jedna z nich je umístěna přímo u jejích svatých ostatků.

Svatá Orosie (Dobroslavo), pros Boha za nás!

Brožura s českou službou k svátku sv. Orosie (včetně podrobnějšího životopisu) v PDF.

Dokument ČT o sv. Orosii

V dokumentárním filmu jsou výroky znalců i záběry z oslav sv. Orosie v Jace (všimněte si květů, které drží Španělé v ústech podobně, jako je tomu při moravské „Jízdě králů“.

Moravská princezna svatá Orosia (historicko-beletristické zpracování života svaté mučednice) viz zde.

Různé staré legendy, televizní dokument, oficiální světecký životopis, odkazy na další stránky viz zde.

A zde je videozáznam, jak to dnes v Jace (ve více než 40 stupňových vedrech) probíhalo

Duchovní setkání

Oznamujeme, že letošní vilémovské Duchovní setkání je už plně obsazeno. Proto nové přihlášky přijímáme jen do pořadníku náhradníků.

Další setkání by mělo být zase za rok začátkem prázdnin. Bude-li trvat tak velký zájem, připravíme v příštím roce dva turnusy.

Mládež z Brna ve Víru

Expedice Vír Tento výlet byl pořádán pro starší kluky. Vypravili jsme se na ferratové stezky ve Víru. Okolí této malebné obce má bohatou historii, o které se kluci dozvěděli spoustu zajímavostí z našeho speciálního expedičního časopisu. Byl to zejména slavný středověk, kdy kraji vládli Pernštejnové a zanechali po sobě hned pět hradů; období druhé světové války, kdy zde působilo několik partyzánských skupin a padesátá léta 20. století, kdy v nedaleké Olešnici proběhl komunistický monstrproces s kulaky.  A právě z Olešnice jsme se vydali na desetikilometrový pochod do Víru malebnou krajinou Svratecké vrchoviny.  Zhruba uprostřed naší cesty byl rybník s molem a posezením, ve kterém jsme se vykoupali. Přes pastviny a lesy jsme po poledni dorazili do Víru. V obci se nachází kaple Sedmipočetníků, kterou jsme navštívili. Na konci obce u přehradí hráze se nachází ferratové stezky.  Zdolali jsme postupně Jezerní stěnu, Ledovou věž a Horní vyhlídku. Trasy byly o něco náročnější, než jsme si mysleli, a tak nám zabraly celé odpoledne. Autobusem z Víru jsme se vrátili zpět do Brna.

Akathist a služba k sv. Cyrilu a Metoději

Olomoucko-brněnská eparchie vydala brožuru Akathist a služba k svatým apoštolům Cyrilu a Metoději, učitelům slovanským.

Český překlad akathistu a stichir potřebných pro večerní bohoslužbu k svátku, včetně troparu a kondaku pro liturgii. Připojena je krátká studie o životě těchto svatých.

V prodeji na olomouckém eparchiálním ústředí, email: ob-eparchie-urad@seznam.cz
Cena brožury je 70 Kč.

Letnice v Brně

Katedrální chrám sv. Václava

Brno monastýr sv. Ludmily

Výklad večerní bohoslužby svátku Seslaní Svatého Ducha

Na slavný svátek Seslání Ducha svatého, bezprostředně po Božské liturgii, koná naše pravoslavná církev jednu z nejpůsobivějších a nejhlubších bohoslužeb liturgického roku: večerní se skláněním kolen (tj. na kolenou). Liturgicky zahajuje druhý den svatodušních svátků – den Ducha Svatého, zasvěcený Nejsvětější Trojici, a značí návrat ke klečení po padesáti dnech paschální doby, kdy křesťané stáli před Bohem vzpřímeně na znamení radosti z Kristova vítězství nad smrtí.

Tato večerní bohoslužba má od prvních okamžiků zvláštní charakter. Poprvé po Velikonocích se znovu recituje modlitba „Králi nebeský, Utěšiteli…“, modlitba adresovaná Duchu svatému, která nebyla v bohoslužbě přítomna v období mezi Zmrtvýchvstáním a Sesláním Ducha Svatého. Okamžik sestoupení Ducha vyjadřuje naplnění Spasitelova slibu: seslat Utěšitele, tj. Ducha Svatého na apoštoly a na celou církev.

Historicky se řád této zvláštní večerní ustálil v byzantské bohoslužbě v prvním křesťanském tisíciletí a byl úzce spjat s přední osobností pravoslaví: svatým Sofroniem, patriarchou Jeruzaléma (+638). Svatý Sofronij, ve své době přezdívaný „Scholastik“ nebo „Sofista“ kvůli své inteligenci, vznešené kultuře a kvalitám učitele rétoriky, nebyl jen velkým obhájcem pravé víry proti monotheletské herezi, ale především hlubokým věřícím a křesťanským mystikem. Někteří liturgisté považují tohoto velkého jeruzalémského patriarchu za autora řádu a modliteb večerní klečení (jiní označují za jejich autora sv. Basila Velikého).

cp

Noc kostelů v Přerově

V pravoslavné obci v Přerově se koná Noc kostelů pravidelně již mnoho let.

Letos proběhla bez doprovodného programu většina energie byla nasměřována na přípravu chrámového svátku a proměnu interiéru. Přesto byli návštěvníci rádi za možnost klidné prohlídky s reprodukovanou hudbou a stálou výstavou. Někteří obdivovali květinovou výzdobu, o níž se stará několik aktivních farnic, jiní se sami od sebe zajímali o různé znaky pravoslavného chrámu, další si pozorně četli dokumenty ze stálé expozice a objevilo se i několik žen z pravoslavných zemí, které bohoslužby v chrámu nenavštěvují.

Celkově lze říci, že přes malá očekávání akce splnila svou úlohu a věřím, že někteří z návštěvníků, kteří se zajímali o pravidelné bohoslužby se ještě vrátí. 

Noc kostelů v Jihlavě

Akce “Noc kostelů” v jihlavském chrámu Svatého Ducha a Jana Křtitele. Pro návštěvníky byly připraveny dvě přednášky, vystoupení našich zpěváků a nakonec postní pohoštění z tradiční pravoslavné kuchyně.

FACEBOOK:

Pouť do Čelechovic

Olomoucko-brněnská eparchie Vás zve na eparchiální pouť k chrámovému svátku do Čelechovic. 

Archijerejská svatá liturgie se uskuteční v sobotu 6. června 2026 od 10 hodin.

Duchovní nechť si přivezou zelená bohoslužebná roucha.

Pravoslavná mládež v Brně

Expedice Mikulov

Na cestu autobusem dostaly děti náš expediční časopis, který byl plný úkolů a informací. Obsahoval komiks s otázkami ze všeobecného přehledu našeho učiva, informace a úkol ke kapli Božího hrobu, Desatero a dobré lidské vlastnosti, tropar svátku Seslání Svatého Ducha a další.

V Mikulově jsme si prohlédli chrám sv. Mikuláše a vypravili se směrem Svatý kopeček. Pod skálou nazvanou Olivetská hora, jsme si zkontrolovali, jak se nám podařilo vypracovat úkoly z expedičního časopisu. Vyluštění jednoho z nich bylo jméno Jana Sonnevenda. Pověděli jsme si o jeho životě a mučednictví a vztahu k naší církevní obci.

Pokračovali jsme na vrchol Svatého kopečku a přes něj kolem kaple Božího hrobu až ke kapli Vzkříšení. Tam jsme se naobědvali. Protože slovo Edikula bylo další tajenkou našeho časopisu, pověděli jsme si o něm víc. Do stezky sv. Václava jsme si splnily body sv. Metoděj, zpěv a někteří i Desatero. Potom jsme si zahráli terénní piškvorky.

Protože už bylo pořádně horko, zamířili jsme směrem k zatopenému lomu U Mariánského mlýna. Voda byla ještě celkem studená, ale horko velké, a tak jsme neváhali a vykoupali se. Cestou přes vinice a sady, jsme se vrátili do Mikulova, kde jsme si prohlédli historické centrum a zámeckou zahradu.

Chrámový svátek v Přerově

V letošním roce se nám podařilo v rámci proměny interiéru chrámu nejen vyměnit všechny staré koberce, ale také vytvořit podmínky pro živé květiny v interiéru chrámu, který je nejen studený, ale i životodárného světla pro rostliny je v něm málo. Díky obětavosti několika žen, mohli jsme s novou květinovou výzdobou oslavit důstojně nejen Paschu, ale i náš chrámový svátek, který jsme letos slavili 24. května. Podařilo se zajistit i zahradní nábytek a rozptýlení pro děti, takže též venkovní zahradní oslava s grilováním, po důstojné bohoslužbě ke cti svatých Cyrila a Metoděje, dopadla ke spokojenosti všech.

Jeseník – panychida za oběti válek

Tak jako každoročně v květnových dnech ctíme památku padlých osvoboditelů naší vlasti z roku 1945.

V pátek 8.5. jsme v Horní Lipové sloužili panychidu za oběti válek. Úvodních 81 úderů zvonu přivítalo asi 40 přítomných. Starosta obce za zpěvu staré kozácké písně položil věnec u nově zbudovaného pietního místa před chrámem. Početní členové klubu historie tanku T-34 z Jesenicka v dobových uniformách čestnou salvou z kanónu zpřítomňovali atmosféru minulých časů. Po samotné panychidě jsme vyslechli válečný příběh z úst dcery členky partyzánského oddílu Mistra Jana Husa. Zazněly taktéž verše z vojenskou tematikou a závěr patřil tradičnímu pohoštění.

Eparchiální pouť do Mikulčic

Sobota 23. května. Připomínka a oslava našich svatých otců a apoštolů Cyrila a Metoděje, Na místa posvěcená jejich kroky a modlitbami jsme přijeli vzývat jejich jména a pomoc shůry, přinést úctu a vděčnost za jejich dílo a na tomto posvátném místě naší eparchie svědčit, že se hlásíme k těmto svým církevním základům a navazujeme na dílo svatých bratří.

I letos jsme vykonali již tradiční cyrilometodějskou pouť do Mikulčic, kde se Na valech, uprostřed odhalených základů dávné velkomoravské basiliky, sloužila slavnostní archijerejská liturgie. Vedl ji vladyka Izaiáš, biskup olomoucko-brněnský, s nímž se modlilo dvanáct presbyterů a věřící z různých farností. Zpěv byl lidový podle melodií připravených svatým vladykou Gorazdem (ve zpěvníku Angelár). Předčítal se nově vydaný český akathist k svatým Cyrilu a Metodějovi. Otec Svatopluk Konstantin Ryška se postaral o stany, provizorní prestol a vše potřebné k bohoslužbě. O dobrou slyšitelnost se postaralo ozvučení. Po liturgii následovalo bohaté pohoštění a posezení poutníků.

Kazatel se letos pozastavil nad důvodem, proč vlastně každoročně putujeme do Mikulčic a co znamená pro naši místní církev i pro věřící, kteří se pouti zúčastní, postavit se na místech, kde sloužil sv. Metoděj.

Na místa posvěcená svatými bratry Cyrilem a Metodějem putujeme, abychom se my sami posvětili. Zde je v zemi i ve všem, co je v ní, duchovní otisk svatého díla soluňských bratří. Přicházíme sem s úctou a s dojetím, protože tím ctíme památku a dílo našich svatých Otců.

Konáme zde to, co stanovují Boží přikázání – cti otce svého a matku svou. To neplatí jen pro úctu k tělesným rodičům, ale pro duchovní otce, kteří nás stále rodí skrze evangelium pro život v Kristu, i pro naše svaté Otce, kteří nás v bolestech zrodili pro život Božího království. Apoštol nás nabádá, abychom na takové vděčně stále pamatovali, neboť „mnoho máme pěstounů, ale málo máme otců“. (1. Kor 4,15)

Boží přikázání – to jsou cesty, po kterých sestupuje Boží požehnání. Blahodať má své způsoby a cesty, kdy a kam chodí – jedním ze způsobů, jak vyprosit pro sebe blahodať, je hledat Boží vůli a následovat Boží přikázání. Poutí do Mikulčic konají ti, kteří chápou význam této výroční události, přinášení úcty našim Otcům, jak nám to Hospodin přikazuje. Plnění tohoto přikázání Bůh spojuje s dobrým a dlouhým pozemským životem. V případě našich věrozvěstů to vztahujeme k celé naší místní církvi, která skrze úctu ke zdejším dávným svatým pokračuje ve své dějinné pouti a shůry se jí dostává pomoci, aby se v chaosu světa neztratila.

Jakékoliv církevní dílo u nás může stát, obstát a nést duchovní plody jen, je-li postaveno na základech, které zde položili svatí soluňští bratři. To platí a bude platit podle zákonů duchovní architektury, kterou známe z evangelia a apoštolských listů. Otec poslal Syna, Syn poslal Ducha Svatého a apoštoly. Apoštolové poslali biskupy, přes biskupy a jejich kněze přichází dar Otce k lidem. Jednotlivé národy jsou včleňovány do této architektury blahodati přes své apoštoly. Ti jsou Bohem požehnaným základem, na kterém stojí budova místní církve. Podobně jako si Nebeský Otec nevyvolil více Synů či jiného Syna, a Pán Ježíš posvětil Duchem Svatým jedině a právě svých dvanáct apoštolů a na nich zbudoval svou Jedinou Církev, a tak není jiné cesty vzhůru, než skrze tuto Jednu, svatou, apoštolskou Církev. Podobně to platí i pro každý národ, který má své apoštoly a ti mu položili základy jeho vlastní národní církve. Jedině tyto základy jsou požehnané a Bůh s k nim hlásí. (1. Kor 3,11)

Bůh se k dílu svatých Cyrila a Metoděje přihlásil. Důkazem je, že jejich památka nezanikla a jejich dílo nebylo možno zahladit a odsunout do zapomnění. Na našich poutích se k nim vždy opět a opět hlásíme a napojujeme se na jejich odkaz a stavíme naši místní církev na tyto jednou položené základy. A svatí bratři na to odpovídají a pečují o zdejší pravoslavné církevní společenství, a přes všechny úklady nepříznivců nedopouštějí, aby zahynulo.

Tyto duchovní souvislosti a sílu, která za nimi pracuje, dobře chápal svatý vladyka Gorazd, když zde obnovoval pravoslavnou církev a stále zdůrazňoval, že budujeme na cyrilometodějských základech. Na obranu své práce zdůrazňoval, že pravoslavní mají v této zemi „domovské právo“ právě kvůli tomu, kdo byli naši věrozvěsti – byzantští křesťané, vzdělanci a velikáni ducha. I dílo vladyky Gorazda se pokusili nepřátelé zničit a zahladit, ale ihned po válce tato místní církev vstává z mrtvých – Bůh se ke Gorazdově dílu přihlásil.

Naše místní církev v českých zemích a na Slovensku je zde díky přispění shůry a můžeme díky tomu vztáhnout na sebe ozvěnu toho slibu, který dal Pán Ježíš Petrovi: „Ani brány pekelné ji nepřemohou.“ V našich podmínkách jsou obrazem oné petrské skály, kterou je Kristus, svatí zvěstovatelé Cyril a Metoděj.

Na konci bohoslužby hovořil vladyka Izaiáš o tom, že jsme všichni, kteří jsme připutovali na tuto poutní liturgii, obdrželi blahodať. Všichni ve stejné míře. Životy svatých bratří jsou pro nás příkladem a inspirací. Učí nás uskutečňovat lásku – k Bohu i lidem. Láska k Bohu – to znamená bázeň Boží a plnit jeho přikázání. Láska k člověku – to znamená obětovat se pro bližního. Svatí bratři z lásky opustili způsob života, který v Byzanci vedli a který jim vyhovoval, a vypravili se – poslušni úkolu, který jim skrze císaře a patriarchu Bůh dal, – na dalekou cestu, aby tam zvěstovali Krista a budovali církev. Díky jejich lásce zde dnes jsme. Kéž nás jejich příklad poučí, abychom i my dokázali zapřít sami sebe, vzali svůj kříž a následovali Krista. Napodobujme v lásce naše svaté Otce Cyrila a Metoděje. (1. Kor 4,16)