»Toť jest den, který učinil Hospodin, radujme se a veselme se v něm!«
Archiv autora: Administrator
Vilémovský monastýr na Paschu
Pascha v Znojmě
Pascha v Olomouci
Христосъ Воскресе!
»Skvěj se, skvěj se, nový Jerusaleme, neboť září na tobě sláva Hospodinova. Plesej nyní a vesel se, Sione! Ty pak, přečistá Bohorodice, ozdob se slávou ze vzkříšení Toho, jehož jsi porodila!«
(Z triodu knětného, PDF)
Vzkříšení v Ostravě – Porubě
Pascha Kristova – Přerov
»Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], a peklo je svrženo. Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], a padli démonové. Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], a radují se andělé. Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], a vládne život. Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], a není nikoho v hrobě. Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], stav se prvotinou těch, kteří zesnuli. Jemu náleží sláva [jemu sláva] a panování na věky věkův. Amen.« (Sv. Jan Zlatoústý: Slovo na svatý a světlý den slavného a spasitelného Vzkříšení Krista Boha našeho)
Svátky Vzkříšení v Mikulově
»Peklo bylo plno trpkosti [bylo plno trpkosti], když tebe, Kriste, tam dole potkalo. Bylo plno trpkosti [bylo plno trpkosti], neboť bylo odstaveno. Bylo plno trpkosti [bylo plno trpkosti], neboť bylo přemoženo, bylo plno trpkosti [bylo plno trpkosti], neboť bylo umrtveno; bylo plno trpkosti [bylo plno trpkosti], neboť bylo sesazeno; bylo plno trpkosti [bylo plno trpkosti], neboť bylo spoutáno. Přijalo tělo a připadlo Bohu. Přijalo zemi a utkalo se s nebem. Přijalo, co vidělo, a upadlo do toho, čeho nevidělo. Kde jest, smrti, osten tvůj? Kde, peklo, tvé vítězství? Kristus vstal z mrtvých [vstal z mrtvých], a tys svrženo!« (Sv. Jan Zlatoústý: Slovo na svatý a světlý den slavného a spasitelného Vzkříšení Krista Boha našeho)
Půlnoční paschální jitřní a dopolední svatá liturgie
Pascha v Miloticích
Pascha v brněnském chrámu sv. Václava
»Bohatí i chudí, společně jásejte; zdrženliví i nedbalí, ctěte tento den. Kdo se postili i kdo se nepostili, radujte se dnes. Stůj jest plný, požívejte všichni. Pokrm jest připraven, nikdo ať neodchází lačný. Všichni požívejte hostiny víry, všichni přijměte bohatství dobroty. Nikdo ať nenaříká [nikdo ať nenaříká], že má nedostatek; neboť zjevilo se společné království. Nikdo ať nepláče [nikdo ať nepláče] nad přestupky, neboť z hrobu zazářilo odpuštění. Nikdo se neboj smrti [nikdo se neboj smrti], neboť nás vysvobodila smrt Spasitelova. Zničil ji [zničil ji] ten, který od ní byl jat, a přemohl peklo, když do něho sestoupil. Peklo se zarmoutilo [zarmoutilo se], když okusilo z jeho těla.« (Sv. Jan Zlatoústý: Slovo na svatý a světlý den slavného a spasitelného Vzkříšení Krista Boha našeho)
Pascha v brněnském monastýru sv. Ludmily
Je-li kdo nábožný a bohabojný, nechť se pokochá touto blahou a jasnou slavností. Je-li kdo sluhou moudrým, nechť vejde s veselím v radost Pána svého. Strádal-li kdo tím, že se postil, ať obdrží nyní odměnu… (Sv. Jan Zlatoústý: Slovo na svatý a světlý den slavného a spasitelného Vzkříšení Krista Boha našeho)
Hristos a înviat!
Pascha v Šumperku
Velký pátek v Olomouci
Brno – Velký pátek
Velký pátek v Jihlavě
Kroměříž – Velký týden
Hrubá Vrbka a Tajina oleje v Jihlavě
Květná neděle v Brně a v Jihlavě
Květná neděle v Olomouci a Uherském Brodu
Květná neděle v Přerově a Kroměříži
Květná neděle v Znojmě a Mikulově
Zvěstování přesv. Bohorodice
Pátá postní neděle
Neděle ct. Marie Egyptské v našich katedrálách
Olomouc
Brno
O životě ct. Marie Egyptské si můžete přečíst na stránkách orthodoxia.cz.
Vladyka Izaiáš v Americe
Šumperk, Olomouc a Brno ve Velkém půstu
První velkopostní neděle je zasvěcena oslavě Vítězství Pravoslaví. Je to památka na událost, kdy bylo přemoženo ikonoborectví, a zároveň se chápe tato slavnost jako díkůvzdání za vítězství pravoslavné víry nad všemi herezemi. Orthodoxie přetrvala útoky všech herezí a věříme, že pravoslavná víra zde na světě bude až do skonání světa.
Druhá velkopostní neděle sv. Řehoře Palamy je nedělí zasvěcenou pravoslavnému učení o blahodati
Blahodať je:
1.) působení Boží obecně
2.) Boží působení s účelem zachování a péčí o stvoření
3.) Boží působení (energie, ř. dynamis) za účelem spásy člověka
Něco více o tomto pojmu viz na stránce slovníku.
Učení o blahodati (zvané také Palamismus) vzniklo na základě duchovní zkušenosti Církve. Tato mystická zkušenost s blahodatí Ducha Svatého je spojena s praxí vnitřní silné modlitby, která je nazývána hesychasmus. Učení o hesychasmu a blahodati vychází z Evangelia a vdechl je do církevní mysli sám Bůh skrze osobnosti svých největších svatých – počínaje svatými apoštoly. Hesychasmus jako duchovní praxe provází Církev po celé její dějiny. V době, kdy na Západě po jeho oddělení od východních patriarchátů byl hesychasmus zapomenut a v církevním myšlení převládly praktické otázky (14. stol.), byla tato prastará duchovní praxe ze strany Západu – skrze kalábrijského pozápadněného mnicha Varláma – napadnuta a pravoslavní hesychasté ji museli obhájit, a to za pomoci racionálních argumentů. Západ totiž právě na rozumářské logice založil svá obvinění, že hesychasmus je hereze. Obhajoby se ujal vzdělaný svatohorský mnich, zkušený hesychasta, Řehoř Palama. Dokázal v diskusi přemoci argumenty Západu přednášené vysoce učeným Varlámem a porazil nové západní smýšlení takříkajíc na jeho vlastní půdě. Sám při tomto boji za zachování pravoslavné víry a praxe nesmírně trpěl, byl zrazen přáteli, jeho zápas za obranu hesychasmu byl zpolitizován, dokonce byl Palama tři roky žalářován, pak zase odmítán svými vlastními věřícími v Soluni a nakonec zajat na moři piráty a prodán jako zajatec.
Jeho formulace a učení o nestvořených Božích energiích však na soluňském sněmu (někteří jej považují za IX. všeobecný) vstoupily do pravoslavné věrouky, čili mezi naše dogmata. Západ tuto část pravoslavné dogmatiky odmítá dodnes a trvá si na stanovisku Palamova odpůrce. To se projevuje i odlišným duchovním životem Západu. Říká se, že spiritualita je žitou dogmatikou, a naopak pravoslavná věrouka se projevuje pravdivou spiritualitou.
Sv. Řehoř Palama teologicky odpověděl na námitky porozkolního Západu ohledně nedostupnosti Boha. Západ totiž vycházel z teze, že Boží podstata je člověku absolutně nedostupná, a jak mizela z církevního života po rozkolu i pravoslavná víra a zaváděla se nová dogmata, mizela tam i duchovní zkušenost s blahodatí Ducha Svatého. Víra se pak pomalu měnila směrem k ideologii či filosofii, a duchovní život se místo do nitra člověka obracel směrem ven, ke světu.
Palama hovořil o Božích energiích, čili o působení Ducha Svatého, kterým je ze strany Boha překonávána propast mezi stvořeným a nestvořeným. Aby se něco takového mohlo dít, musí být tyto energie nestvořené. Pokud by byly stvořené, patřily by mezi ostatní stvoření, neměly by (stejně jako cokoliv jiného ze stvoření) žádnou moc překlenout propast, která nás odděluje od Boha. Dveře ráje Boží blízkosti a jednoty s ním, by zůstávaly dále uzavřené, stále bychom trčeli v éře Starého zákona.
My však díky Kristu, který jako Nový Adam uzdravil a uzpůsobil naše lidství, můžeme přijímat Boží blahodať. Žijeme už nikoliv v epoše Zákona, ale v éře blahodati. Za předpokladu naší spolupráce skrze zbožnou praxi nás blahodať očišťuje, posvěcuje, osvěcuje a sjednocuje s Bohem. Náš cíl je stát se skrze blahodať Božími syny.
V Brně se na neděli sv. Řehoře Palamy konala archijerejská svatá liturgie
Olomoucká katedrála v době Velkého půstu
Svěcení koliva na památku zázraku sv. Theodora Tyrona
Z chrámu v Šumperku

Studium bohosloví v Prešově
Sláva Isusu Christu!
Na základe poverenia p. dekana doc. ThDr. Štefana Pružinského, PhD. Vás chcem poprosiť o uverejnenie na vašich internetových stránkach informácie o možnostiach štúdia na PBF PU v Prešove v novom akademickom roku 2023/2024.
Prešovská univerzita v Prešove Pravoslávna bohoslovecká fakulta
Masarykova 15,
080 01 Prešov
e-mail: maria.lacekova@unipo.sk
tel. +421 51 7724 729, kl.17
mob. +421 905 572 879