Půlnoční paschální svěcení pokrmů
Dopolední liturgie s dalším svěcením pokrmů na závěr
(Vybráno z fotogalerií na facebookovém profilu brněnské farnosti: zde a zde)
Článek se svědectvími o tomto podivuhodném jevu si můžete přečíst na brněnském webu.
Na Velkou sobotu se v chrámu Božího hrobu a Kristova Vzkříšení koná pravoslavný obřad, při kterém sestupuje tzv. „blahodatný oheň“. Toto světlo přijímá v Božím hrobě jerusalemský patriarcha a vynáší je z hrobu shromážděným věřícím.
Dva dokumentární filmy o tzv. Turinském plátně, což je plátno, do něhož bylo zavinuto tělo Ježíše Krista při pohřbu. Z tohoto plátna vstalo jeho tělo z mrtvých.
První film sleduje velkopáteční události, jak jsou podané v evangeliích, a spojuje je se stopami, které po nich zachovalo Turinské plátno. Ve filmu se proplétají církevní reálie a velkopáteční bohoslužebná hudba s citacemi evangelií a se zprávou o výsledcích bádání vědců, kteří plátno za použití nejmodernějších metod zkoumali.
Oba dokumentární filmy můžete shlédnout zde.
Velkopáteční jitřní s čtením dvanáctera evangelií o utrpení Kristově
Brno
(Z facebookové stránky brněnské katedrální farnosti)
Jihlava
Celou fotogalerii letošního Velkého pátku v Jihlavě můžete shlédnout zde.
Do Paschy, zůstaly už jen dny Strastného týdne, Velký Půst přichází ke konci. V našem chrámu sv. Václava, po večerní bohoslužbě Květné neděle, byla vykonána svatá tajina pomazání olejem, na které byl přítomen, velký zástup věřících, chrám byl plný a všichni se zbožností přijímali od kněží pomazání olejem, za zpěvu modliteb: Smiluj se nad námi, Bože! Smiluj se nad námi, Pane! Smiluj se nad námi, Svatý! Vyslyš nás, Bože! Vyslyš nás, Pane! Vyslyš nás, Svatý!
Svatá tajina pomazání olejem, Tajina svěcení oleje, je přizvání pomoci člověku, aby se zbavil od tělesných neduhů. Po celou dobu Velkého půstu, jsme se snažili a starali zvláště činit pokání ve svých hříších, snažili jsme se započít dobrý počátek a napravení našeho hříšného života a v Tajině pomazání olejem, jsme prosili Pána, aby uzdravil a vyléčil naše tělesné neduhy.
Apoštol Jakub říká: Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno (Jak 5, 14 – 15).
V Tajině Zpovědi, činíme pokání v hříších, které jsme učinili, avšak jsou hříchy, které člověk časem zapomenul, pokání z nich Bohu nepřinesl a tyto hříchy, časem nashromážděné, mohou být těžkým, přetěžkým břemenem zatěžující lidskou duši. A tak jako jsou povětšinou nemoci následky hříchů, tak právě ve Svaté Tajině pomazání olejem, po výkladu a poučení učitelů Církve, se člověku odpouští právě takovéto zapomenuté hříchy a dle víry nemocného, Pán uzdravuje člověka, jestli to je pro něj k užitku.
Nynější týden, je týdnem Strastným. Zvláštní týden roku, kdy vzpomínáme spasitelná strádání Pána našeho Ježíše Krista. Přejme všem, našim bližním i vzdáleným, i sami sobě, dle svých možností a sil, být v Božím chrámu a spolu s Pánem prožít tyto dny, spolu s Ním vejít do velikého svátku, Jeho slavného Vzkříšení.
(Foto: David Kosť a Ivan Kuzan)
Z facebookové stránky farnosti
V jihlavském domovním chrámu se shromáždili kněží našeho okružního protopresbyterátu (a kněz z Šumperka), aby společně vykonali plný řád svaté Tajiny oleje. Mnoho věřících přišlo přijmout pomazání nemocných, udělované „na uzdravení duše i těla“.
Několik obrázků z bohoslužby si můžete prohlédnout na jihlavské stránce fotogalerií.
Věřící olomoucké katedrály oslavovali svěcením jarních ratolestí památku události příchodu Pána do Jerusalema. Ubírá se na oslátku jako „král pokory“, aby dokonal dílo duchovní záchrany lidstva.
»Dnes přichází Spasitel do města Jerusalema, aby naplnil, co je psáno, a všichni vzali do rukou ratolesti palmové a roucha před ním rozprostírali, vědouce, že toto je Bůh náš, jehož cherubíni opěvují neustále: „Hosanna na výsostech; požehnaný jsi, jenž jsi neskonale slitovný; smiluj se nad námi!“« (Z triodu – bohoslužebné hymny Květné neděle)
I ve znojemské a jihlavské církevní obci světili na Květnou neděli ratolesti a oslavovali památku vjezdu Pána Ježíše do Jerusalema
Jako připomínku lidu vítajícího Ježíše Krista palmovými větvemi přináší se do chrámů pučící ratolesti. Dávná tradice stanovuje světit jarní větvičky, abychom se tím i my dnes připojili k těm, kdo prohlašovali Krista za svého krále, jehož království však není z tohoto světa. Přichází, aby přemohl našeho největšího nepřítele – smrt. Svým vítězstvím nám získal věčný život.
»Úctyhodné vzkříšení své jsi předobrazil, Blahý, když jsi povelem svým zemřelého bezdechého Lazara, přítele svého, z hrobu po čtyřech dnech pozdvihl, ač již zapáchal. Proto jsi na oslátko usedl, jako bys na voze byl vezen, Spasiteli, k podobenství své vlády nad národy. Proto ti milovaný Israel přináší chválu ústy kojenců a dětí, prostých jakékoliv špatnosti. Hledíme na tebe, Kriste, jak šestého dne před Paschou vstupuješ do svatého Města.« (Z triodu – hymny večerní bohoslužby Květné neděle)
Znojmo
Jihlava
Vysokopřeosvícený arcibiskup Simeon sloužil archijerejskou liturgii Květné neděle v ženském monastýru ve Vilémově
Raduj se a vesel, město Sióne, ozdob se a raduj, Církvi Boží, neboť hle, Král tvůj spravedlivý přichází, sedě na oslátku, dětmi oslavovaný zpěvem: „Hosanna na výsostech; požehnaný jsi, jenž jsi neskonale slitovný; smiluj se nad námi!“ (Z triodu – bohoslužebné hymny Květné neděle)
Květná neděle v rodišti sv. novomučedníka Gorazda v Hrubé Vrbce
Při tomto svátku oslavujeme událost, která se stala týden před vzkříšením Kristovým. Spasitel jede jako král pokory na oslátku, aby pro naši spásu podstoupil dobrovolné utrpení, kříž a pohřbení.
»Spolubezpočátečný a spolu s Otcem vždycky jsoucí Syn a Slovo Otcovo na oslátku němém sedí, aby přijel dnes do města Jerusalema. Toho, na něhož cherubíni ze strachu nemohou pohlédnout, chválí děti a s palmovými ratolestmi a tajuplnou oslavu mu prozpěvují: „Hosanna na výsostech, hosanna synu Davidovu, přicházejícímu, aby zachránil od klamu veškerý rod náš.“« (Z triodu – hymny večerní bohoslužby Květné neděle)
V olomouckém katedrálním chrámu vykonal na 5. neděli velkého půstu liturgii Přeosvícený vladyka Izaiáš. Spolusloužili další duchovní.
Příklad života ct. Marie Egyptské nám ukazuje sílu pokání. Velké pokání zmůže cokoliv. Marie byla hříšnicí, ale pokání ji vyzdvihlo ze samotného mravního dna až na výšinu nejvyšší ctnosti. Z duchovního pekla vášní, ve kterém žila, ji pokání povzneslo ke svatosti.
Církev nám ještě před závěrem velkého půstu ukazuje její příklad, aby nikdo nezoufal nad svými hříchy, ale aby nás povzbudila k duchovnímu životu a inspirovala nás k cestě pokání. Nikdo ať nezoufá, že jeho hříchy jsou větší, než by Bůh mohl odpustit. Bůh si přeje spásu každého člověka a očekává jeho obrácení k pokání. Každý člověk má nějaké hříchy a každý z nás se tedy potřebuje kát a svou lítostí bořit přehradu, kterou vztyčuje hřích přes cestu společenství člověka s jeho Stvořitelem.
O životě ct. Marie Egytské si můžete přečíst podrobné vyprávění zde.