Paschální poselství

POSELSTVÍ
Posvátného synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku
PASCHA KRISTOVA 2019

Drazí duchovní otcové, v Kristu milovaní bratři a sestry:

Vstal z mrtvých Kristus!     Vpravdě vstal z mrtvých!

„Toť jest den, kterýž učinil Hospodin! Radujme se a veselme se v něm!“
volá žalmista David. (Ž 117,24)

V dobách Starého zákona byl tehdejší svátek paschy slavnostní vzpomínkou na velkolepé vysvobození z egyptského z otroctví. A co teprve říci o naší Pasše? Vždyť Starý zákon byl pouhým stínem a předznamenáním toho, co mělo teprve přijít s narozením a vítězstvím zaslíbeného Mesiáše. Stará pascha, kterou slavili židé, byla svátkem tělesného vysvobození izraelského národa, zbavením pozemského otročení pod bičem faraóna. Naše církevní Pascha je však vznešenější, protože je duchovní a řeší věčný úděl člověka. Pascha Kristova vyvádí věřící spoutané hříchem ven z tohoto duchovního otroctví — k odpuštění jejich vin a do svobody Božích dětí. Vyhnance navrací do ráje. Vede je od smrti do života. Místo úniku z područí faraónova se nyní zbavuje Boží lid krutosti ďábla a věčné záhuby.

Pascha Páně je naším největším svátkem, v němž oslavujeme, že sám Boží Syn svým Vzkříšením z mrtvých přešel z tohoto světa k nebeskému otci, ze země na nebe, a tím nás zbavil věčné smrti a otročení ďáblu. Daroval nám „moc stát se Božími dětmi“ (Jan 1,12), vysvětluje sv. Ambrož Milánský.

Hlahol paschálních zvonů svolává věřící, svátečně oblečené do světlých oděvů, aby — podobně jako tenkrát ženy myronosice — žasli nad prázdným hrobem, na němž ještě zářilo duchovní světlo Vzkříšení. Duchovenstvo v bílých rouchách okuřuje vonným dýmem, věřící se svícemi — všichni obcházejí s paschálním zpěvem chrám. Lidé se radují, andělé spolu s nimi vzdávají chválu. Pozemské i nebeské se spojilo k oslavě Vzkříšení a vítězství Pána Ježíše nad smrtí: „Ať povstane Bůh a rozptýleni budou nepřátelé Jeho!“

Na Vzkříšení Kristově stojí naše pravoslavná víra. Apoštol Pavel volá směrem k těm, jejichž víra je slabá či nemocná, aby nepochybovali o Vzkříšení: „Kdyby Kristus nevstal z mrtvých, marná by byla naše víra!“ (1 Kor 15,17) My však nemusíme pochybovat, protože máme celý oblak svědků: sám apoštol Pavel viděl vzkříšeného Spasitele; prvokřesťanská církev měla ve svých řadách stovky lidí, kteří se setkali se zmrtvýchvstalým Pánem. Dokonce i mimo církev některé důvěryhodné osoby poskytly o tom svá svědectví. Pak je tu nespočet svědectví pravoslavných svatých, kterým se zjevil Pán ve své slávě. Ani dnešní doba nemá nouzi o taková zjevení — za všechny vzpomeňme svědectví nedávno svatořečeného velikého světce Paisije Svatohorce (+1994), který hleděl do neskonale krásné tváře Ježíše Krista.

Vzkříšení Kristovo nám dává záruku a důkaz, že vše, v co věříme a v co jsme složili naději, je pravda! Zmrtvýchvstání Pána je zárukou našeho vlastního vzkříšení. Je to záruka přemožení smrti a překonání moci hříchu. Záruka vítězství našeho Pána nad nepřítelem lidského rodu, nad záhubcem lidských duší, nad ďáblem a jeho silami. Je zárukou brány otevřené člověku zpět do ráje. Je zárukou naší spásy a věčného blaženého života s Kristem! Obdrželi jsme tedy od Krista záruku opravdovosti všeho, v co věříme a v co doufáme.

Adam s Evou byli kdysi kvůli hříchu vzpoury a kvůli odpadnutí od Boha vyhnáni z ráje a jeho brána jim byla uzavřena. Protože se svou neposlušností odcizili Stvořiteli, byli zbaveni ráje, ztratili přístup ke stromu života a vnikla do nich smrt. Přišel však Kristus, kterého Písmo svaté nazývá novým Adamem, projevil poslušnost a to až do krajnosti — ke smrti na kříži. (Filip 2,7) Následně otevřel doposavad pevně uzamčenou bránu ráje. Otevřel ji pro nás všechny, neboť ti, kteří kvůli starému Adamovi umírají, oživeni jsou v samém Kristu. (1 Kor 15,22)

Kristova Pascha pro nás není jen každoroční sváteční vzpomínkou. Je to neustále prožívaná skutečnost našeho křesťanského života. Vzkříšení Páně je osou naší víry. Tato víra nabízí našim srdcím, svedeným různými pokušeními a zmučeným světskou pomíjivostí, dar už zde na zemi prožívat část radosti nebeského království. Protože Kristus ukázal vítězství nad jakýmkoliv nepřítelem, můžeme s apoštolem Pavlem nadšeně zvolat: „Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ (Řím 8,38-39)

„Jestliže proviněním Adamovým se smrt zmocnila nad námi vlády skrze jednoho člověka, tím spíše ti, kteří přijímají (od Pána) hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista.“ (Řím 5,17) To je pozvánka adresovaná nám všem, pozvánka k „paschální hostině víry“. (Jak volá sv. Jan Zlatoústý.)

Půst, jestli jsme jej konali ve správném duchu, v nás vzbudil touhu po Bohu a po společenství s Ním. Obrátil naše duševní zraky od pozemského k nebeskému, od materiálního k duchovnímu, od dočasného k věčnému. Díky tomu s vírou vzhlížíme na Kristův kříž, skrze který Spasitel sestoupil za námi až na samotné dno lidské bídy. Spatřujeme ve znamení kříže zjevení Boží lásky člověku. Lásky, na kterou věřící člověk odpovídá svou vděčností a opětovanou láskou. Vzkříšení Pána je slavnostním a velkolepým zjevením Boží moci a Jeho svrchované vlády. (2 Tim 1,10) Vykupitel se ujal těch, které našel na dně nejhlubší propasti, a nese je s sebou vzhůru ke svobodě. Vede ty, kteří byli uvězněni ve strašných temnotách, rozlomil vrata žaláře, vytváří jim cestu do světla. Lidí, týraných ďáblem za své hříchy, se ujal Bůh, uvádí je do říše blaženosti a odpuštění.

Touha po věčném životě není pro nejhlubší nitro naší duše nic cizího. Všichni — už od útlého dětství — někde u kořenů své bytosti vnímáme nepřirozenost smrti a odpor k pomíjivosti. Nelze se s ní smířit, jak nad smrtí naříká básník. Smrt je nám z hloubi srdce protivná. Cítíme, že jsme stvořeni pro život a ne pro umírání. A tento věčný nesmrtelný život, o který bylo lidstvo kdysi pradávnou vzpourou neposlušných prvních lidí připraveno, nám přišel Pán Ježíš vrátit. Jakými slovy za to poděkujeme? Pán se za námi vydal především proto, abychom z jeho rukou přijali dar života, který nám nabízí. Abychom přijali jako dar Jej samotného — pro nás poníženého, ukřižovaného, trpícího a pohřbívaného, a zároveň Jej přijímáme s Jeho vítězstvím nad smrtí, vstávajícího z mrtvých a vystupujícího se slávou na nebesa. Tak se, skrze víru, pokoru, poslušnost a oddanost jeho milované Církvi, stáváme účastni Jeho slávy i Jeho vzkříšení, abychom se s ním radovali na nekonečné věky v Jeho Království.

A tím už se dostáváme k odpovědi na otázku: „Jak důstojně oslavit Paschu?“ Především posílením své víry a vděčnosti Bohu za to, co pro nás učinil. Víru a vděčnost vtělíme do svých životů tím, že je vedeme dle Božích přikázání, aby se líbily Pánu. A nezapomínejme, že na vzkříšení Pána důstojně odpovíme vzájemnou láskou — trpělivostí, soucitem, přejícností, nezištnou pomocí, kterou jeden druhému prokazujeme, snášenlivostí, pokorou před bližním. Pro paschální radost zapomeňme na své neshody. To je pravá oslava, kterou od nás Pán očekává! Slyšíme to zpívat při paschální bohoslužbě: „Povznesme se slavností a druh druha obejměme!“

Přejeme všem povznášející a radostnou oslavu letošní Paschy Kristovy a pozdravujeme vás slovy paschálního troparu:

Vstal z mrtvých Kristus, smrtí smrt překonal
a jsoucím ve hrobech život daroval!

† Rastislav
arcibiskup prešovský,
metropolita českých zemí a Slovenska

† Michal
arcibiskup pražský a českých zemí

† Simeon
arcibiskup olomoucko-brněnský

† Juraj
arcibiskup michalovsko-košický

† Izaiáš
biskup šumperský

Pro tisk poselství v PDF zde: Paschalni-poselstvi-2019

 

Vladyka Simeon oslavil 93. narozeniny

Náš arcibiskup olomoucko-brněnský oslavil bohoslužbou v Opavě své požehnané 93. narozeniny. Redakce eparchiálního webu se připojuje ke gratulantům a přeje našemu drahému vladykovi: Mnohá léta!

V minulém měsíci pobýval vladyka v lázních na Moravě a jezdil sloužit do Opavy. Připojujeme zprávu a fotografie z jedné jeho opavské bohoslužby.

Opavský duchovní správce píše:

Dne 27. ledna 2019 navštívil naši farnost v Opavě vladyka Simeon arcibiskup olomoucko-brněnský. Vladyku vítali farníci před chrámem s chlebem a solí a darovali mu kytici. V chrámu uvítal našeho arcibiskupa duchovní správce prot. Jiří Niderle. Vladyka pak zahájil svatou liturgii a spolu s ním sloužili prot. Jiří Niderle a prot. Vladimír Oros.

Po přečtení evangelia vladyka kázal na téma dnešního úryvku (o bohatém knížeti). Po bohoslužbě vladyku pohostili opavští věřící. Pohovořil s nimi kromě jiného o zprávách ze situace v církvi. Opět jsme si připomněli, že jedním ze základů života pravoslavné církve je centrální postavení eparchiálního biskupa dle prvokřesťanského ustanovení: „Kde je biskup, tam je církev.“

Radovali jsme se, že nás vladyka navštívil, a už jsme se hned těšili na další archijerejské bohoslužby, které se pak v Opavě konaly 10. a 17. února 2019.

 

Pozvánka na zájezd do Řecka

PÚTNICKÝ ZÁJAZD PO JUŽNOM GRÉCKU

Poznávací 8 dňový letecký zájazd

Dátum: 23. – 30. júna 2019

(Sprevádza otec Ján Zozuľak)

Pravoslávna cirkevná obec v Topoľčanoch v dňoch 23. – 30. júna 2019
organizuje pútnický 8 dňový letecký zájazd po južnom Grécku.

PROGRAM ZÁJAZDU:

1. deň zájazdu

Odlet z Bratislavy 23. júna o 14:25 hod. Po prílete do Atén o 17:35 transfer autobusom do prímorského letoviska Tolo na Peloponéze. Ubytovanie v hoteli na pláži o 19:45 hod.

2. deň zájazdu

Raňajky. Odchod do Nafplia, jedného z najkrajších miest v Grécku s benátskou, osmanskou a neoklasickou architektúrou, ktoré bolo prvým hlavným mestom novodobého Grécka. Prehliadka historického centra a návšteva benátsko-osmanskej pevnosti Palamidi z roku 1687, do ktorej vedie 890 schodov. Je prístupná aj autom a ponúka fantastický výhľad na okolie. Stretnutie s metropolitom Nektáriom, návšteva monastiera svätého Teodósija Nového a monastiera svätého Dimítria Karakalla. Prehliadka vínnej pivnice, helénskej pyramídy, jaskyne a chrámu Oživujúceho prameňa v Kefalari. Po návrate do hotela je individuálny program, možnosť kúpať sa v mori a popíjať grécku kávu v jednej z malebných reštaurácií priamo na pláži.

3. deň zájazdu

Po raňajkách odchod do historického mesta Epidauros, v ktorom sa okrem múzea nachádza aj slávne antické divadlo Epidyra s vynikajúcou akustikou. Plavba loďou na ostrov Póros v Saronickom zálive s malebným mestečkom a nádhernými plážami, návšteva monastiera Oživujúceho prameňa. Po návrate do hotela bude možnosť kúpať sa v mori a sledovať západ slnka nad morskou hladinou.

4. deň zájazdu

Raňajky. Odchod do monastiera svätého Patápia. Návšteva monastiera Čestného kríža v Mapsose, kde žijú tri mníšky zo Slovenska. Stretnutie s igumenou (predstavenou) monastiera. Po návrate do hotela je individuálny program a možnosť kúpať sa v mori.

5. deň zájazdu

Po raňajkách odchod do monastiera svätého Jána Krstiteľa, zapísaného do kultúrneho dedičstva UNESCO, ktorý sa nachádza v rokline Lousios a je prístupný iba pešo po lesnom chodníku. Po krátkej pešej túre z monastiera svätého Jána Krstiteľa sa po 40 minútach ocitneme v starovekom Gortyse, vedľa rieky Lousios. V lete sa niektorí odvážlivci ponárajú do jej chladných vôd. Návšteva monastiera Stemnitsa a malebnej dedinky s bohatou tradíciou umenia a remesiel, kde sa v minulosti vyrábali zvony. Prechádzka po malebnej dedinke Dimitsana s vodnými mlynmi, vďaka ktorým jej hospodárstvo zažívalo rozkvet počas osmanského obdobia. V areáli vodných mlynov sa nachádza múzeum vodnej energie, ktoré svedčí o tradičných aktivitách v minulosti. Zastávka pri obrovskom Pausaniovom viniči, ktorý je zázrakom prírody. Prvýkrát o ňom napísal cestovateľ Pausanías pred 2000 rokmi. Návšteva malého horského mestečka Klitoria s reštauráciami a hotelmi.

6. deň zájazdu

Raňajky. Odchod do Planitera, kde pramení rieka Ladona, ktorá vyviera zo zeme. Nachádza sa tu platanový les, tradičný mlyn a v rybníkoch sa chovajú pstruhy. Plavba po jaskyni Kastria, cez ktorú tečie podzemná rieka. Návšteva historicky významného monastiera Svätá Laura a horského mestečka Kalavryta, ktoré sa do histórie zapísalo úplným zničením a popravou mužského obyvateľstva v roku 1943. Dnes je zimnou destináciou vďaka lyžiarskemu stredisku s reštauráciami a obchodmi. Do mesta Diakopto nás odvezie zubačka, ktorá bola v minulosti jediným spôsobom spojenia Kalavryty s morom. Cesta cez kaňon Vouraikos je typická nádhernými prírodnými scenériami. Zastávka pri korintskom prieplave, ktorý bol dokončený v roku 1893. Na jeho stavbe sa podieľal aj Béla Gerster z Košíc. V tejto oblasti sa nachádzajú pozostatky starobylej kamennej cesty, po ktorej v minulosti ťahali drevené lode. Príchod do Atén a možnosť večernej prechádzky po promenáde pri mori.

7. deň zájazdu

Po raňajkách absolvujeme celodenný výlet po historických pamiatkach v Aténach. Návšteva Akropoly, prechádzka po uličkách na Plake, prehliadka tradičných historických budov i antických pamiatok. Návrat do hotela a individuálne voľno. Možnosť dať si kávu v jednej z malebných reštaurácií priamo na pláži a pozorovať západ slnka pri mori.

8. deň zájazdu

Raňajky. Presun na letisko a odlet do Bratislavy. Prílet do Bratislavy 30. júna o 14:00 hod.

Cena zájazdu je 545 € na osobu plus letenka okolo 120 €.

Cena obsahuje:    7x ubytovanie s raňajkami
transfer
slovenský a miestny sprievodca v Grécku
vstupy podľa programu

Cena neobsahuje:    komplexné cestovné poistenie – 2 € /os /deň.
vstupy do múzeí a ďalšie služby mimo programu

Je možné si doplatiť 6 x polpenziu za 5€, teda spolu za 30 € na osobu za celý pobyt.

Prihlásiť sa môžete na e-mailovej adrese: zozulak.jan@gmail.com

Fotografie si môžete pozrieť na: https://photos.app.goo.gl/LSPxwJqtYNdFuSCaA

Peniaze za zájazd pošlite, prosím, na číslo účtu: IBAN: SK4311000000002617062155
Pri platbe uveďte meno a priezvisko.

Letenku si každý kupuje sám z Bratislavy do Atén a späť cez leteckú spoločnosť Ryanair na tieto lety (kliknutím na obrázek si jej zobrazíte ve větší velikosti):

 

Vladyka Sáva Varšavský oslavil svůj církevní svátek

Výraz oddané lásky a vděčnosti velkému pastýři
Polské pravoslavné církve

V pátek 25. ledna, v den církevního svátku svatého Sávy, arcibiskupa srbského, jehož jméno nese Jeho Blaženost Sáva, metropolita varšavský a celého Polska, proběhly společné oslavy, na které byli pozváni i zástupci naší místní církve. Přítomni byli: vladyka šumperský Izaiáš a duchovní správce brněnské farnosti otec Jozef Fejsak.

Oficiální komuniké:

Slavnostního shromáždění se zúčastnili hierarchové jak z Polské pravoslavné církve, tak i vladyka Alexandr, arcibiskup Gorodnický, z Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu a spolu s ním také vladyka Izaiáš, biskup šumperský jako představitel Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.

Po skončení svaté liturgie, na níž se společně modlilo velké množství věřících a duchovních z celého Polska, dále zástupci polské vlády, parlamentu a velvyslanci Řecka a Kypru, pronesl pozdravné blahopřání vladyka Abel, arcibiskup Lublinský a Chelmský, jenž vřelými slovy pozdravil vrchního představeného Polské pravoslavné církve k jeho svátku a za všechny pravoslavné křesťany v Polsku popřál vladykovi Sávovi: „Mnohá a blahá léta!“

Varšavský metropolita Sáva s hlubokým dojetím poděkoval všem účastníkům a přítomným, kteří se u příležitosti jeho svátku shromáždili v Metropolitní katedrále svaté Marie z Magdaly ve Varšavě, aby mu svou přítomností vyjádřili svou oddanou lásku.

Zvláště poděkoval hierarchům z Ukrajiny a z České republiky a zdůraznil, že: „Společná služba svaté Božské liturgie je praktickou ukázkou a potvrzením všepravoslavné jednoty, kterou naše Pravoslaví v dnešních dnech potřebuje obzvláště.“

 

 

 

 

Zasedala eparchiální rada

22. ledna odpoledne zasedala eparchiální rada, která řešila otázky naší eparchie. Zasedání vedl eparchiální archijerej vladyka Simeon. Otevřena byla mj. problematika struktury církevních obcí, aby odpovídala reálné podobě našeho církevního života.

Vladyka Izaiáš na Ukrajině

Ve dnech 20. a 21. ledna navštívil náš vladyka Izaiáš Ukrajinu – Podkarpatskou Rus. V neděli sloužil v Užhorodě, kde jej v odpoledních hodinách přijal Jeho Vysokopřeosvícenost Fjodor, metropolita mukačevsko-užhorodský.

V pondělí se vladyka zúčastnil smutné události – pohřbu zesnulého Nikolaje.

Fotografie ze služby v Užhorodě:

 

Fotografie z pohřbu:

Jihlavská oslava svátků Narození a Křtu Pána v Jordánu

Sváteční doba, rozklenutá od Narození Kristova do Zjevení Páně, začala v Jihlavě vánoční dětskou besídkou a nadílkou. Vrcholem svátků Narození byly bohoslužby u ozdobeného stromečku v našem domovním chrámu, na kterém rozsvěcíme svíčky ke svatému přijímání. Už od neděle praotců u nás zpíváme vánoční koledy a to v pěti jazycích (koledy pěti národů).

Sváteční období nás přivedlo až k oslavě Křtu Pána v Jordáně (Bogojavlenije, Theofanie). V předvečer a posléze i v den svátku jsme konali obřad velkého svěcení vody, kterou si věřící posléze nabírali a odnášeli do svých příbytků. Všichni přítomní byli řádně pokropeni posvěcenou „bogojavlenskou vodou“, kterou je zvykem v průběhu celého roku doma pít k posvěcení. Tato velká svátost má zvláštní vlastnost – voda se nekazí po celý rok, ba nezřídka ani v průběhu celé řady let.

Při vzpomínání události Křtu Pána Ježíše v Jordáně svatým Janem Křtitelem jsme uvažovali nad obsahem svátku. Spatřujeme v ní další milník cesty, kterou kráčí Bůh zachránit ztracené lidstvo. Božský Pastýř se totiž vydal vyhledat zbloudilou ovečku a přinést ji na svých ramenou zpět domů. Člověk je nalezen a opět připojen k mocnostem nebeským, spojen s Bohem.

Pohled na Pána, který se v Jordáně sklání před svým sluhou, nás přivádí k poznání, že setkání člověka s Bohem se děje, když se potká Boží pokora s lidskou pokorou. Na události tohoto svátku vidíme začátek veřejné části Božího díla záchrany člověka pro život věčný. Z jedné strany pozorujeme, že celé toto dílo se nese ve znaku Božího sestoupení, ponížení, sklonění se k člověku (od Narození v betlémském chlévě až po Ukřižování, smrt a pohřbení). Z druhé strany je zřejmé, že na to má člověk odpovědět svou pokorou, jejíž počátek tkví v pokání. Slyšíme to několikrát jako opakující se ozvěnu v kázání sv. Jana Křtitele: „Čiňte pokání! Obraťte se! Neste ovoce hodné pokání!“ Ne nadarmo je sv. Jan nazýván „hlasatelem pokání“. Stejnou výzvu slyšíme pak i z úst Ježíšových, když začal kázat.

Bůh se sklání k hříšnému člověku a my jsme Církví voláni, abychom tuto milost přijali skrze svou kajícnost a potažmo pokoru. Abychom se odvrátili od marných, zlých a hříšných skutků, od světských daremností. Abychom se obrátili svá srdce k nebeskému, svatému a věčnému.

Jsme povoláni ozdobit svůj život a okrášlit svou duši ctnostmi, z nichž hlavní je láska. Zjevení Boží Trojice, které se při dnes vzpomínané události stalo, je zároveň zjevením lásky. Proto mohl druhý svatý Jan, apoštol, evangelista a miláček Páně, prohlásit: „Bůh láska jest.“ Zjevuje se skutečnost, že Božství přebývá ve třech Osobách, které se navzájem milují. Jejich vzájemná láska je charakteristickou vlastností jejich společného Božství.

Kdyby Bůh byl jen jedna Osoba (jak tvrdí některá nekřesťanská náboženství), pak by před stvořením andělů a světa buď nemohl milovat (a neplatilo by tudíž, že Bůh je láska), nebo by miloval jen sám sebe, a taková sebeláska je spíše egoismem a nikoliv pravou láskou.

V Boží Trojici však byla láska ještě před stvořením všech bytostí i světa, a tato láska se přelévá z okruhu Trojice na všechno stvoření, především na člověka, který byl učiněn podle Božího obrazu, a tudíž dokáže svou láskou nejlépe odpovědět na Boží lásku.

Proto je svátek Zjevení Páně oslavou zjevení Boží lásky – a to hned ve dvou rovinách: především vidíme při události Křtu Kristova zjevení vzájemně se milující Trojice, a současně hledíme na lásku Boha k člověku, neboť Bůh „nesnesl pohled na lidské pokolení zotročené ďáblem“, a tak přišel, aby nás „uvedl do původní svobody“.

Fotografie z jihlavské oslavy svátků – dětská vánoční besídka, děti zpívající koledy, předvečer svátku a liturgie v den Zjevení Páně se svěcením vody:

 

Webová stránka Pravoslavné církevní obce v Jihlavě

 

Theofanie čili Bohozjevení v Brně

I v letošním roce 2019 se brněnští pravoslavní radovali ze svátku Zjevení Páně (čili Bogojavlenija), posvětili nejprve vodu připravenou v různých nádržích v chrámu a druhý den putovali k řece Svratce, aby světili její proudy.

Na brněnském webu lze najít zajímavý článek o místě, kde sv. Jan křtil. Tamtéž si můžete přečíst promluvu ke svátku Bohozjevení našeho Pána Ježíše Krista.

 

Svátek Zjevení Páně ve Znojmě

Fotografie z tradičního obyčeje svěcení vod na svátek Bohozjevení. V předvečer svátku se koná svěcení vody v chrámu, v samotný sváteční den (nebo už v předvečer) se světí voda v přírodě – po bohoslužbě se kráčí průvodem k řece nebo k jezeru (tzv. „pouť na Jordán“ – viz fotogalerie této události ve světě: Ambon 1192 nebo Ambon 1194). O teologii toho svátku viz v článku 1193.

V městě Znojmě posvětili vodu řeky Dyje.

 

Vánoční koledování v Horní Lipové

Již popáté pořádáme ke konci roku společné zpívání vánočních koled a písní. Vždy nadvakrát na Štědrý den dopoledne a na Silvestra večer se zaplní náš chrám místními občany, kteří chtějí ochutnat sváteční atmosféru. Takřka vše nám oba dny přálo. Všude kolem množství sněhu, teplota pod bodem mrazu, připravené zpěvníky a lehce nachlazení účastníci, kteří každý svým způsobem vítají narozené Dítě. Bylo přezpíváno 27 koled ze všech koutů Evropy a nejvíce pochopitelně z různých regionů naší tak rozmanité vlasti. U písně My tři králové jdeme k vám jsme tradičně zvládli všech 32 slok. Mezi jednotlivými koledami jsme četli ukázky z půvabné knížky Děti píší Bohu, kde se dětské tužby odzbrojujícím způsobem dotýkaly svátečních myslí přítomných. Na každou dětskou otázku jsme se také snažili najít odpověď. Dvouhodinové setkání přineslo něco zamyšlení, něco muziky a především alespoň chvilkové společenství tak rozdílných příchozích.

Na vánoční zpívané koledování bezprostředně navazuje také koledování tentokráte pěší a opravdové. Desátým rokem chodí někteří členové naší církevní obce pomáhat s Tříkrálovou sbírkou. Je to velká zkušenost, zvláště pro ty mladší, jít dům od domu, zazpívat, potěšit vesničany a samozřejmě něco vybrat do pokladničky. Počasí bylo tentokráte příznivé, byli jsme přijímáni jako vítaná součást nového roku a mnozí místní obyvatelé nás již netrpělivě očekávali. Loni se našim koledníkům podařila za tři hodiny vybrat rekordní částka okolo 15.000 korun, která byla použita na rozvoj domácí hospicové péče na Jesenicku. Peníze však v tomto případě nebyly na prvním místě, to podstatné bylo, že o nás místní vědí a jsou ochotní přispět na dobrou věc.

 

P.S.

Z knihy »Děti píší Bohu« :

Milý Bože já jsem Čech a co ty? František
Milý Bože! Když necháváš umírat lidi a musíš pak dělat nové, proč si raději nenecháš ty, co jsi už udělal? Blanka
Milý Bože, kdybych já byl Bohem, mně by to tak dobře nešlo. Drž se! Filip
Milý Bože, je pan farář tvůj kamarád a nebo se znáte jenom pracovně? David
Milý Bože, chtěla bych být jako ty, až mi bude tolik, co tobě. Dobře? Petra

PCO Jeseník a spolek Kostelík v horách

 

 

Svátky Narození v brněnské katedrále

Letošní oslava Narození Kristova v Brně

Koledy v podání chrámového sboru

 

 

 

 

 

Další koledy si můžete poslechnout na facebookové stránce brněnské farnosti

 

 

Poděkování všem, kteří přispívají pravoslavným v Africe

S požehnáním vladyky Simeona byla v roce 2017 zahájena stálá sbírka na pomoc pravoslavné misii v Africe. Od té doby jsou každý měsíc odesílány shromážděné prostředky na účet misionářům, kteří s požehnáním alexandrijského patriarchy konají mezi domorodým obyvatelstvem toto bohulibé dílo.

Česká stránka věnovaná tomuto tématu je na adrese:

pravoslavi.cz/afrika/

Zde je v češtině stručný přehled činnosti této pravoslavné misie:

– pravoslavné křty, katechumenát, bohoslužby, pastorace
– jídlo pro hladové lidi
– podpora vzdělání – vyřizování stipendia pro mladé africké studenty (například roční poplatek pro žáky středních škol je 200 € a 250 € pro studenty vysokých škol)
– humanitární pomoc (zajišťuje jídlo, oblečení, školní potřeby, hračky, a dále zdravotní potřeby a lékařskou pomoc, nábytek a bohoslužebné potřeby)
– vrtání a stavba studní, aby naši bratři v Africe měli pitnou vodu (náklady spojené s vybudováním jedné studně jsou od 2 000 € do 3 500 €)

Aby podpora africké misie byla z České republiky co nejjednodušší, zřídili jsme českou stránku s návodem, jak misii podpořit z osobních účtů v českých korunách – viz o tom zde: pravoslavi.cz/afrika/afrika-podpora.htm

K podpoře je veden otevřený účet u Fio banky, který můžete sledovat: 2001234000 / 2010

Zveme všechny k účasti na modlitební i finanční podpoře našich afrických bratrů a sester v Kristu. Pro finanční podporu je nejlepší možností založit si v bance na sporožirovém účtu stálý příkaz, kterým měsíčně převedete na výše uvedené číslo účtu váš dar (v jakékoliv výši).

I Vy tím přijímáte účast na misijním díle církve.
Pamatujme, že misie je založena příkazu Pána Ježíše Krista apoštolům:
„Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého, učíce je zachovávati všecko, což jsem koli přikázal vám. A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do skonání světa. Amen.“ (Mat 28,19-20)

PDF plakátek s propagací tohoto misijního díla.

Děkujeme všem, kteří svým příspěvkem v roce 2018 pomohli či stále pomáhají šířit Kristovo Evangelium. Kéž vám za pozemské dary odplatí Hospodin Bůh dary věčnými.

P.S
Sbírka pokračuje stejným způsobem i nadále.

Vladyka Izaiáš v Moskvě

Na svátek sv. Mikuláše arcibiskupa Myr Likejských sloužil s požehnáním Blaženého Rostislava náš vladyka Izaiáš na moskevském zastupitelství naší církve.

Všenoční bdění spolusloužil s vladykou Antonijem, představitelem Srbské církve při Moskevském patriarchátu.

Vladyka Izaiáš také navštívil úřad pro zahraniční vztahy Moskevského patriarchátu a setkal se otcem Nikolajem Balašovem, ředitelem úřadu.

Oba vladykové při všenočním bdění

 

Liturgie v den svátku sv. Mikuláše a setkání s ředitelem úřadu pro zahraniční vztahy

Kalendária na rok 2019

Eparchiální kalendária pro rok 2019 si můžete stáhnout v PDF

Kalendárium je připraveno ve třech verzích:

Juliánský kalendář (kalendářní styl kompletně starý): kalendar-eparch2019-kal-jul.pdf
Smíšený kalendář (dle řeckého způsobu – nový kalendářní styl pro pevné svátky, stará paschálie): kalendar-eparch2019-kal-smiseny.pdf
Gregoriánský kalendář (nový kalendářní styl pro pevné svátky i pro paschálii): kalendar-eparch2019-kal-gregor.pdf

Až bude kalendářní brožura (ročenka) vytištěna, můžete si ji objednat na úřadu Eparchiální rady Olomoucko-brněnské eparchie (obsahuje přehled svátků, půstů apod., všechny tři kalendářní styly, článek vladyky Simeona a schematismus naší eparchie s adresami všech úřadů, chrámů a seznamem církevních obcí).

Nástěnný kalendář (pouze starý styl) si můžete objednat jako každý rok zde.

Elektronické kalendárium s ikonami na každý den najdete tady.