Archiv pro rubriku: Život eparchie

Přenesení částeček svatých ostatků prvomučedníků Bonifáce, Severa a Olympia

Ve Znojmě byly pravoslavné církvi darovány části z relikvií pocházející z prvokřesťanské doby.

Částečky ostatků tří svatých římských mučedníků z prvokřesťanských dob byly na svátek Obětování Páně (15. února 2017) předány duchovnímu správci Pravoslavné církevní obce ve Znojmě, jer. Mgr. Kyrilovi Bočkarevovi. Svaté ostatky laskavě věnoval biskup římsko-katolické církve, Mons. Mgr. Jindřich Bartoš, jemuž za tento vzácný dar a šlechetné gesto upřímně děkujeme. Darované ostatky byly poté přeneseny do chrámu svatého knížete Rostislava ve Znojmě.

Ostatky sv. mučedníka Bonifáce byly roku 1741 vyzvednuty z Kalistových katakomb v Římě a převezeny do římsko-katolického kostela sv. Mikuláše ve Znojmě. Podobně i ostatky sv. Severa a sv. Olympia.

O životě těchto mučedníků se mnoho neví. Nejvíce informací máme o mučedníkovi Olympiovi, který žil v třetím století po Kristu a jako římský občan pronásledoval křesťany. Když však viděl jejich statečnost, zastyděl se a začal o křesťanství přemýšlet. Odešel do katakomb, kde se křesťané skrývali, a zasažen Boží milostí, nechal se pokřtít. Mezi jeho římskými spoluobčany to vzbudilo velké pohoršení a upálili ho.

Mátuška Marie Bočkareva

Svátek Zjevení Páně ve Vilémově

6. ledna na svátek Křtu Ježíše Krista v Jordánu čili „Zjevení Páně“ pořádal vilémovský monastýr pouť k lesní studánce, kde se konalo velké svěcení vody, jak je v tento svátek dle pravoslavné tradice zvykem. Svěcení se zúčasnilo nejen osazenstvo monastýru, ale i přátelé tohoto mnišského příbytku a další věřící.

Služba a setkání v ostravské farnosti v Michálkovicích

5. února 2017 sloužil vikární biskup naší eparchie, vladyka Izaiáš v Ostravě – Michálkovicích. Po bohoslužbě se vladyka setkal s věřícími této církevní obce. Setkání se konalo na nové faře. Věřící měli na vladyku řadu otázek a proběhla dlouhá diskuse, při níž všichni konstatovali, že toto je naše jediná kanonická církevní obec v Michálkovicích. Všichni přítomní odmítli současnou (rozkolnou) činnost o. Nikolaje Popova.

Pracovní setkání na úřadu Metropolitní rady v Praze

Oznámení o pracovním setkání na úřadu Metropolitní rady v Praze
ve dnech 30. 1. – 31. 1. 2017

Na žádost biskupů eparchií Pravoslavné církve v českých zemích svolal, předseda Metropolitní rady, arcibiskup pražský a českých zemí, + Michal (ThLic. Michal Dandár, PhD.), pracovní setkání na úřadu Metropolitní rady, Šárecká 36, Praha 6, k přípravě zasedání Metropolitní rady, které se uskuteční v nejbližším možném termínu.

 

Panychida za vladyku Doroteje v Praze

30. prosince, v den zesnutí blaženého metropolity Dorotoje, se jako každoročně o tomto dni konala zádušní svatá liturgie v chrámu Zesnutí přesv. Bohorodice na Olšanech. Už druhý rok sloužil tuto liturgii náš přeosvícený vladyka Izaiáš. Po ní se na hrobě Jeho Blaženstva vladyky Dorotoje konala panychida, vedená Vysokopřeosvíceným arcibiskupem pražským Michalem, za účasti dalších eparchiálních duchovních.

 

Svátky Narození Páně ve Střemeníčku

2016-12-26-stremenicko-2Dne 26. prosince, na Sbor přesvaté Bohorodice, uspořádal v našem chrámu sv. Václava ve Střemeníčku místní pěvecký sbor Střemkoš již páté zpívání koled i dalších písní. Na toto oblíbené setkání se sešlo okolo 140 hostů z obce i širokého okolí, pochutnali si na svařeném vínu od pana starosty a zazpívali si s amatérskými, ale velice schopnými umělci. Při poslední koledě vzpomněli účinkující na živé i již zesnulé občany, kteří také do tohoto chrámu rádi chodili. V současnosti se tam bohužel scházíme jen jednou v roce, na svátek sv. Václava. Ale letos nás přišel povzbudit i Vysokopřeosvícený vladyka Simeon, který má tento chrám velmi rád.

Jer. Mojmír

2016-12-26-stremenicko-1

 

 

 

Svátek sv. Mikuláše ve vilémovském monastýru

6. prosince oslavoval monastýr Zesnutí přesvaté Bohorodice chrámový svátek své monastýrské kaple. Liturgii sloužil vladyka Izaiáš s duchovními naší eparchie. Zúčastnilo se mnoho poutníků zblízka i zdaleka. Po bohoslužbě uspořádala matka představená Alexie slavnostní stolování.

Svatý otče Mikuláši, pros Boha za nás!

 

Misijní úsilí v pohraničí

Tématikou posledních presbyterských konferencí byla misijní činnost v současných podmínkách. Proto bych rád k této problematice připojil některé krátké postřehy z jesenického pohraničí za poslední rok. Jistě není sporu, že hlavním a základním prvkem misijního úsilí je liturgická činnost. Kdy všichni skuteční zúčastnění jsou postupně přetavování v duchovním ohni bohoslužeb k větší pravdivosti života. Proto sloužíme pravidelně 1x týdně liturgie v Jeseníku, 1x týdně v Horní Lipové a 2x za měsíc v Osoblaze, ve všední dny pak sloužíme akafisty v Horní Lipové. Je to taková kostra, opora pro každodenní smysluplnou světskou činnost.

2015-06-27-lipova-sveceni-liturgie02Samozřejmě v bývalém okrese Jeseník je dle posledního sčítání obyvatelstva jen malinko pravoslavných, přibližně 50. A tak jsme se  v roce 2013 rozhodli, že se pokusíme oslovit i lidi stojící mimo církev. V tom roce byl založen spolek Kostelík v horách, který měl za úkol postavit první malý pravoslavný chrám ve Slezsku, jenž by sloužil souběžně jako památník válečným zajatcům, kterých bylo na Jesenicku v době 2.světové války okolo 6000. Což se v srpnu 2014 podařilo a vznikl prostor nejen pro liturgické účely, ale i pro misijní pokusy.

Na vánoční svátky vždy natřikrát při setkáních zpíváme v chrámu koledy prokládané duchovními zamyšleními či historickými tradicemi místního obyvatelstva. Na Paschu organizujeme jedno setkání se zpěvem velikonočních písní a čtením z duchovní literatury. Na oba tyto svátky členové našeho spolku připravili zpěvníky, ze kterých všichni společně zpíváme a které si návštěvníci mohou odnést k domácímu použití.

V měsíci květnu organizujeme setkání u příležitosti ukončení poslední světové války. Sloužíme panychidu za padlé  a na tabuli v chrámu přidáváme jména nově nalezených válečných zajatců, kterých máme aktuálně přes 1400. Letos nás při této příležitosti  navštívil velvyslanec Kazachstánu a atašé Ruské federace.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAV létě k svátku Proměnění Páně organizujeme pouť místními lukami, s jednotlivými zastaveními a následným svěcením místních produktů v chrámu. K tomuto bývá připraven místní paní učitelkou i doprovodný program pro děti. V listopadu ke dni válečných veteránů sloužíme panychidu u pomníku obětem válek s doprovodným kulturním programem zaměřeným na válečnou tématiku. Každé naší akce se účastní okolo 50 lidí nejen z obce, ale i z širokého okolí.

Pravidelně o nás referuje místní tisk, a tak snad není v okrese nikoho, kdo by nevěděl, že pravoslavní tady existují. O letních prázdninách v délce asi jednoho měsíce pořádá náš spolek také přívesnický mini tábor pro 5 dětí, kdy dopoledne máme většinou výletní činnost a odpoledne jednu hodinu náboženství a hodinu různorodých her. Letos jsme v červenci s dětmi nacvičili tři drobná divadelní představení se zpěvy na biblické motivy (O Mojžíšovi, O Eliášovi, O Jonášovi), která byla s úspěchem sehrána  místnímu obecenstvu a turistům. Každou sobotu konáme výuku náboženství nejen pro děti. Jaký je výsledek našeho snažení, za poslední dva roky? Jsou to dva křty z řad účastníku našich akcí a snad povědomí o tom, že je tu místo, kde lze pozvolna vrůstat do duchovního světa.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAPodrobnější informace k jednotlivým našim  snažením a fotografie z uskutečněných akcí lze najít na našich spolkových webových stránkách www.kostelik.estranky.cz

Za spolek Kostelík v horách prot. Josef Libor Kratochvíla

Svěcení chrámu svaté Barbory

V sobotu 3. prosince byl po mnohaletých opravách vysvěcen chrám sv. velkomučednice Barbory v Dolních Kounicích. Do svatého prestolu byly uloženy posvátné ostatky ct. muč. Jelizavety a muč. inokině Varvary. Svěcení vykonal vladyka Izaiáš s dalšími duchovními a zúčastnila se i paní starostka města Dolní Kounice včetně řady místních věřících a poutníků.

 

 

Pokračování návštěvy vladyky Izaiáše v Polsku

22. listopadu 2016 v polském Terespolu sloužil vladyka Izaiáš svatou liturgii spolu s vladykou Ábelem a vladykou Jákobem. Bohoslužba se konala v chrámu, kde je uložená zázračna ikona Bohorodice „Rychle vyslyšící“ (Skoroposlušnica), jež v roce 1996 začala ronit myro. Pozoruhodné je, že ikona není ručně psaná, nýbrž se jedná tisk. Doposavad z ní občas prýští posvátné myro.

 

 

Křest ve věznici

Už šest let působí ve znojemské věznici pravoslavná kaplanka sestra Mgr. Valentina Matůšová, Ph.D. Ve věznici se konají pravidelné hodiny náboženství a křesťanské etiky. Kromě toho jsou tu hodiny čtení Evangelia a Starého zákona. Na žádost odsouzených je sestra kaplanka vyučuje ruský jazyk.

Před sedmi měsíci projevili dva z odsouzených přání se stát pravoslavnými křesťany. Po důkladné katechezi přijali 16. listopadu od vladyky Izaiáše, biskupa šumperského, svatou Tajinu křtu.

 

 

Listopadová konference duchovenstva ve Vilémově

15. listopadu se eparchiální duchovenstvo shromáždilo na presbyteriu ve vilémovském monastýru Zesnutí přesv. Bohorodice. Po archijerejské bohoslužbě v monastýrské kapli sv. Mikuláše zahájil vladyka Izaiáš zasedání konference. Nejprve tlumočil omluvu a požehnání eparchiálního biskupa, vladyky Simeona, který se nemohl zúčastnit. Pak přednesl vikární biskup svůj proslov k aktuálním otázkám eparchie.

Následovala přednáška sestry Mgr. Valentiny Matůšové, Ph. D. na téma „Misie ve věznicích“. Přednáška navazovala na téma mise, probírané na minulých konferencích. Příspěvek sestry Matůšové byl vynikající a komplexně zpracovával téma vězeňství z pastoračního a misijního pohledu. Skládal se z teoretické (theologické a historické) části, a pak z části praktické. Sestra Matůšová začala precizním teologickým rozborem, odvíjejícím se od biblického zdůvodnění péče o vězně (Matouš 25,31-46 a listy ap. Pavla), pokračovala poukazem na příklad ze životů svatých a vývojem praktického vztahu církve k této otázce. Pozoruhodné bylo srovnání přístupu k vězňům v křesťanských zemích, na rozdíl od zemí, kde převládají jiná náboženství. Pak přistoupila sestra Valentina k exkurzi do dějin vězeňství v Evropě v uplynulých staletích až do současnosti. Praktickou část tvořily zkušenosti s péčí o vězně, získané při misii mezi nimi. Na závěr vyprávěla o současné problematice působení církevních pracovníků ve věznicích. Připomenula, že vězeňská služba má zájem o spolupráci s církvemi, a vyzvala přítomné, aby se této činnosti dle svých možností věnovali.

Přednáška vzbudila zájem a následovala diskuse. Valentině Matůšové děkujeme za výborný rozbor tématu. Doufáme, že by se mohl zpracovat do článku pro náš církevní tisk. K seznamu položek s různými misijními okruhy našeho církevního života tedy nutno připojit i bod “misie ve věznicích”.

Co se týče minule diskutovaného misijního okruhu katechese, připomenul vladyka Izaiáš, že na Slovensku je toto téma už zpracováno a jsou vydány příručky pro kněze k této činnosti. Poté se rozhovořil i o rozdílech v eparchiálním životě různých částí naší místní církve. Uveďme jako příklad, že zde na Moravě máme k probírání těchto témat presbyterské konference, na Slovensku se duchovenstvo schází na kursech postgraduálního vzdělávání, kde se i staří duchovní mohou učit stále něčemu novému.

Bylo připomenuto, že by duchovní měli dodávat články pro církevní časopisy. Dále vladyka informoval o připravovaném kalendáři na příští rok a o nových matrikách, v nichž budou v jednom svazku zápisy o křtech, sňatcích i pohřbech. Kopie matričních zápisů se budou jednou ročně zasílat na ústředí, kde budou archivovány pro případ, že by církevní obec o své matriky přišla.

Prot. Jan Baudiš ve svém příspěvku uvedl, že bychom v našem církevním společenství potřebovali rozdmýchat hojnější jiskry misijního ducha a poukázal na situaci v církvi za dob svatého vladyky Gorazda. Pak prošel seznam dříve už probraných jednotlivých misijních okruhů (viz zde) s některými upřesněními, jak vykrystalizovala v předchozích debatách. Připomenul nezastupitelnou misijní a pastorační úlohu církevního tisku. Vyslovil se ve prospěch používání češtiny jakožto základní jazykové linie našeho církevního života. V oblasti církevního tisku, který je určen též pro šíření mimo církev, by měl být obsah našich českých publikací výhradně v českém jazyce, aby byly použitelné pro misii mezi Čechy a Moravany. V nich cizojazyčná prezentace Pravoslaví totiž může vytvářet dojem, že je sem importováno jako víra imigrantů; naše místní pravoslavná církev je však svými kořeny a ideově spjata především s příslušníky zdejšího národa, který má pravoslavné náboženské základy (cyrilometodějství). Na těchto principech stála i Gorazdova misie, jejíž osou bylo stálé připomínání a dokazování, že pravoslavná církev má v Čechách a na Moravě domovské právo. Dále se hovořilo i o komisi pro nový liturgický překlad.

Vítaným a ctěným hostem byl emeritní duchovní prot. prof. Pavel Aleš, který se zapojil do diskuse a poukázal na některé aspekty misie. Mj. apeloval na kněžstvo, aby kázalo nejen na témata z evangelia, ale také na úryvky z apoštolských listů. Jako homiletickou pomůcku doporučil biblické výklady sestavené prof. Štefanem Pružinským, které v mnoha svazcích vydala naše pravoslavná prešovská fakulta.

Po ukončení zasedání následovalo monastýrské pohoštění.

Díky náleží všem, kteří se konference zúčastnili a projevují o misii zájem.

 

 

Vladyka Simeon na návštěvě v Uničově

V neděli dne 6. 11. 2016 sloužil archijerejskou liturgii arcibiskup olomoucko-brněnský, vladyka Simeon v Uničově.  Bývá tak již tradicí, že v podzimním období, ve kterém u nás vzpomínáme naše zesnulé, věnuje vl. Simeon společně s věřícími své modlitby za ty, kteří nás již předešli do světa duchovního.

Společné pouto modlitby, radost z přítomnosti vladyky a jeho krásných slov, když ve svém kázání hovořil o milosrdenství, vytvořily v našem malém chrámu vřelou liturgickou atmosféru. Společně s místním duchovním sloužil i prot. Ján Kačkoš a jer. Vladimír Spurný. Bohoslužby se zúčastnil i starosta města Uničova pan Dalibor Horák.

Po skončení liturgie zavítal vladyka do právě rekonstruovaného farního domu, kde se seznámil s probíhajícími pracemi. Zde bylo pro vladyku a návštěvníky připraveno občerstvení.
Našemu vladykovi bychom tak ještě jednou chtěli poděkovat za jeho návštěvu i přízeň, kterou nám věnuje.

prot. Jan