Archiv autora: Administrator

Další dvě várky fotografií ze sobotních Mikulčic

Pro milovníky pouti na posvátná místa mikulčických cyrilometodějských vykopávek přidáváme ještě dvě fotogalerie, skrze které si můžete projít (či připomenout) letošní sváteční oslavu našich apoštolských věrozvěstů a svatého knížete Rostislava, který je zde uvítal.

Uctěme posvátnou dvojici našich osvětitelů,
kteří nám přeložením Božských Písem
otevřeli pramen bohopoznání,
z něhož až do dneška hojně čerpáme,
a blahoslavíme vás, Cyrile a Metoději,
kteří stojíte před trůnem Nejvyššího
a vroucně se přimlouváte za duše naše.

Autoři fotografií: mátuška Marie Bočkarevová a Anežka Mandelíková

Pouť za sv. Cyrilem a Metodějem do Mikulčic

Od nejstarších dob věřící putovali na místa, kde se stalo nějaké nebeské zjevení nebo zde žil svatý člověk. Cítili zde tu duchovní energii, která s nebe sestupuje na místě nebeského úkazu, zázraku, nadpřirozeného navštívení nebo působení života světce – Božího člověka. Ten neviditelný otisk, zůstávající na všem pozemském po záblesku nebeského duchovního ohně, nesmazatelně přetrvává. Je to v každém kamínku, stéblu i ve vzduchu. Říkáme tomu, že místo je požehnané.

2018-05-mikulcice-rad-131V každé místní církvi mají svá požehnaná místa, která jsou spojena s příchodem apoštolů a věrozvěstů, s životy zdejších svatých nebo nebeskými zjeveními. Křesťané mají zkušenost s tímto požehnáním, a tak mají ve zvyku putovat na tato svatá místa, pomodlit se zde, uctít památku, přihlásit se k dílu těchto svatých a svou poutí na něm přijmout účast.

Na Moravě požehnává eparchiální archijerej každoročně dvě církevní pouti: cyrilometodějskou a gorazdovskou. Ke květnovému svátku sv. Cyrila a Metoděje je to bohoslužba v bazilice, kde sloužíval sv. Metoděj. Bazilika, jejíž základy byly poblíž Mikulčic při vykopávkách nalezeny, už bohužel nestojí, ale požehnání sv. Metoděje zůstává. Zvláště při liturgii lze pocítit jedinečnou přítomnost našeho slavného světce – jako by se spolu s námi klaněl před svatým prestolem a uctíval přesvaté Dary Těla a Krve Kristovy. Přijíždíme sem oslavit cyrilometodějský svátek nejen, abychom uctili jeho památku a pomodlili se k němu za naši církev, ale abychom do jeho díla vstoupili, navázali na ně a upevnili naše společenství s ním právě na tomto místě, které je srdcem celého slovanského Pravoslaví.

Pouť byla letos mimořádná také tím, že do mikulčického Metodějova chrámu připutovala i divotvorná ikona Matky Boží Sedmibolestné. Pár dní před tím byla v Bari při liturgii u ostatků sv. Mikuláše. Dnes spočinula v Mikulčicích, kde ji v bazilice (kdysi možná zasvěcené sv. Mikuláši) mohli poutníci uctít. Byla to další nebeská návštěva, kterou byla tato pouť poctěna. Po liturgii byli všichni pomazání zázračným olejem, který ikona roní.

2018-05-mikulcice-rad-spol-dsc_0231

Letos měla mikulčická pouť spíše komorní charakter. Kvůli kalendářní shodě (pouť připadla na zádušní Trojickou sobotu před svatodušními svátky a navíc se v předvečer konala “noc kostelů”) se sjelo méně poutníků, než je obvyklé (napočítal jsem necelou stovku účastníků bohoslužby, ale někteří další poutníci se v okolí ukrývali před sluníčkem). Je zajímavé sledovat, že to nikterak neumenšilo duchovní krásu a hloubku této události. Svědčí o to požehnání, které na tomto místě spočívá nezávisle na nás. S dojetím jsme vzývali nám tak drahé svaté bratry ze Soluně. Krásně zpíval sbor. Věřící se zpovídali a přijímali svaté Tajiny. Lípy kolem baziliky zrovna dospěly do plného květu a jejich sladká vůně byla silnější než kadidlo z mocného okuřování dvou diákonů. Sama okolní příroda tak přispěchala uctít památku slovanských věrozvěstů svým vlastním kadidlem, v jehož oblaku omamné vůně nebyla naše aromata vkládaná na žhavé uhlí do kadidelnic vůbec cítit.

Svědectvím o klidné a radostné duchovní atmosféře jsou fotografie prot. Libora Raclavského:

Putování na Ochrid

Na přelomu dubna a května měli věřící přerovské církevní obce možnost zúčastnit se zájezdu na Ochrid. Přerovští farníci, kteří věděli, že jejich duchovní otec Libor se mnoho let zabývá historií Velké Moravy a cyrilometodějstvím, se rozhodli chopit se příležitosti, přihlásit se na nabídku poznávacího zájezdu a uskutečnit vlastní putování po stopách žáků sv. Cyrila a Metoděje, kteří jsou patrony našeho chrámu v Přerově. Protože majitel cestovní kanceláře je velký příznivec naší církevní obce, slíbil, že přerovští účastníci budou mít mimo oficiální program zájezdu ještě své vlastní poznávací putování. Ti z nás, kteří ve své práci dostali volno, se na zájezd přihlásili a zároveň tuto pouť věnovali svému duchovnímu k jeho životnímu jubileu.

V Makedonii byla naše výprava ubytována v hotelu, který stál v místech, kudy vedla starověká římská cesta Via Egnatia, která spojovala starověký přístav Dyrrachium (dnes Durres v Albánii) s Konstantinopolí. Též sousedil s monastýrem Narození přesvaté Bohorodice, kde se nacházely kromě dvou chrámů na nádvoří i dvě jeskynní kaple ze 14. století. Postupně jsme navštěvovali nejzajímavější místa v okolí: monastýr sv. Nauma, ochridské chrámy, Bitolj, Bigorský monastýr, starý římský tábor na Ochridském jezeře a dostali jsme se i do albánského Voskopoje, které bylo v 17. století významným balkánským obchodním, náboženským a kulturním střediskem. Nachází se zde několik chrámů, které jako jedny z mála přežily osmanské období, s krásnými, bohužel mnohde poničenými vnějšími i vnitřními freskami.  Během putování nás otec Libor seznamoval s historickými souvislostmi týkající se díla patronů našeho chrámu a jejich žáků. Na závěr jsme se všichni shodli, že tato pouť naplnila naše očekávání a stala se nezapomenutelným zážitkem.

Marcel Metoděj Drápala

 

Setkání s ukrajinským velvyslancem

V pondělí 14. května 2018 se Jeho Vysokopřeosvícenost arcibiskup Simeon a Jeho Přeosvícenost biskup Izaiáš setkali s Jeho Excelencí velvyslancem ukrajinské republiky panem Jevhenem Perebyjnisem a jeho tajemníkem panem Ostapem Lukianchukem.

2018-05-14-most-ukraj-img_4407_1

Při setkání, které se konalo v rezidenci vladyky Izaiáše v Mostě, se pan velvyslanec zajímal o život naší místní pravoslavné církve a zároveň informoval naše vladyky o situaci na Ukrajině.

2018-05-14-most-ukraj-img_4429_1   2018-05-14-most-ukraj-img_4432_1

 

 

Oslava ukončení války v Horní Lipové

Areál památníku válečných  zajatců ožil v sobotu 12. května nebývalým ruchem. Slavilo se zde ukončení zatím nejhorší války v dějinách za přítomnosti mnoha osobností ze sféry duchovního a společenského života. Panychidu za oběti válek sloužil vladyka Izaiáš spolu s okružním protopresbyterem otcem Orosem a prot. Niederlem, přítomen byl také vojenský kaplan AČR prot. Švancara. Květiny na kamennou mohylu kladli ruský vicekonzul p. Terentiev z Brna, vojenský přidělenec ruské ambasády z Prahy p. Triakin a představitelé místní samosprávy. Celým slavnostním aktem nás provázel pěvecký sbor Ruská duše z Prahy, který sklidil zasloužené ovace, nejen u památníku, ale i při koncertu v odpolední části dne. Pro přítomné, kterých se sešlo asi 70 byl připraven pravý vojenský guláš. Velkou pozornost budili vojáci v dobových stejnokrojích spolu s technikou a výzbrojí. Přítomna byla také křesťanská televize Noe, místní média a hlavně krásné, takřka letní počasí, které zjasňovalo celý tříhodinový program. Pietní akci uspořádal spolek Kostelík v horách ve spolupráci s PCO Jeseník.

 

Pozvánka na 12. května do Horní Lipové na tradiční akci památky osvobození v r. 1945

Vzpomínkové setkání konáme již popáté a je výrazem vděčnosti osvoboditelům z roku 1945.
V tomto roce bude sloužit panychidu vladyka Izaiáš, bude přítomen vojenský kaplan AČR prot. Maxim Švancara a také zástupci ambasád. Z Prahy přijede zazpívat dvanáctičlenný pěvecký sbor Ruská duše a také uvidíme příslušníky místního veteránského spolku. Akci pořádá spolek Kostelík v Horách ve spolupráci s Pravoslavnou církevní obcí v Jeseníku. Srdečně zveme široké publikum.
Prot. Josef Libor Kratochvíla
2018-05-12-horni-lipova-1945-pozv-m

Na závěr seriálu článků s fotodokumentací oslav Paschy

Čtenářům našeho eparchiálního webu jsme postupně přinesli fotodokumentaci oslavy Paschy na našich farnostech. Jistě je pro nás všechny povzbuzující alespoň přes objektiv fotoaparátu vidět, jak se modlí a radují z největšího křesťanského svátku bratři a sestry v jiných církevních obcích. Církevní jednota má řadu rozměrů a projevů – od jednoty v pravoslavné víře, k modlitebnímu a bohoslužebnému společenství, přes eucharistickou účast na jednom Tělu a Krvi Kristově, ke kanonické jednotě v církevní správě a episkopátu. K prožívání církevní jednoty a lásky patří i rozměr vzájemných kontaktů, společně sdílené radosti z příslušnosti k pravoslavné církvi.

Posilování této sdílené jednoty v Kristu je zasvěcena i zpravodajská část eparchiálního webu. Všichni chápeme, že se tu nejedná o nějakou “soutěž” farností v počtu přítomných věřících, či v bohatosti chrámového interiéru, nýbrž o pěstování společenství. Tímto prismatem vnímejme publikování fotografií, ať už jsou z archijerejských bohoslužeb nebo z farních oslav svátků.

Bohužel některým farnostem se nepodařilo zajistit fotografie paschálních oslav. Svátky Kristova Vzkříšení se však konaly i tam.

Pascha – Uničov: „Bohužel žádné (fotografie z Paschy) nemám, já během služby fotit nemohu, a ostatní zapomněli. prot. Jan Langr“

Pascha – Chudobín, Mohelnice a Řimice: „Dobrý den, my bohužel žádné fotky nemáme, i když je to škoda, neboť tento den byl neobvykle silný a krásný.  Omlouváme se tímto. P. Nováková.“

Pascha v Jihlavě

V našem domovním chrámu se o paschální noci postupně sešly asi dvě stovky věřících. Většina se nevešla do kaple a stála (se svými košíky) na schodišti a v přízemní hale, které jsou ozvučené a přenáší se tam vše, co se v chrámu zpívá a pronáší (doporučujeme všem farnostem, které mají menší bohoslužebné prostory, než by bylo potřeba).

Všechny fotografie a ostatní fotogalérie z jihlavské farnosti můžete vidět na stránce jihlavského archivu.