Archiv autora: Admin

Setkání v pražském arcibiskupském paláci

Vladyka Izaiáš se 17. června zúčastnil představení knihy o kardinálovi Miloslavovi Vlkovi, které proběhlo v arcibiskupském paláci v Praze. Do knihy přispěl svou vzpomínkou na zesnulého kardinála i náš vladyka Simeon, jeho dlouholetý přítel. V rámci setkání s kardinálem Dominikem Dukou jej vladyka Izaiáš obdaroval naším jubilejním sborníkem, vydaným u příležitosti 70. výročí naší eparchie.

Noc kostelů v Brně

V pátek 28. 5. 2021 proběhla Noc kostelů v Brně. K akci se připojil i monastýr sv. Ludmily. Konala se prohlídka fresek a interiéru chrámu, která probíhala s vysvětlením významu ikon, ikonografie, symboliky ikonostasu a všeho, co tvoří pravoslavný chrám, pronaos, naos a oltář.

Zúčastnilo se přibližně 120 návštěvníků, věřící i nevěřící. Všem se velmi líbily fresky a ikonostas i komentáře, které probíhaly v češtině, rumunštině a angličtině.

Zpráva o sbírce na pomoc pravoslavné misii v Africe

S požehnáním vladyky Simeona, arcibiskupa olomoucko-brněnského se již několik let koná v naší eparchii průběžná sbírka na pomoc pravoslavné misii v Africe. Sbírání finančních prostředků probíhá převodem Vašich darů na transparentní účet u místní Fio banky, z něhož se každý měsíc převádějí vybrané peníze na účet Pravoslavného misijního bratrstva. Přispívat lze jednoduše a v českých korunách.

Představení bratrstva nás ubezpečují o své vděčnosti za naši podporu a připomínají, že v africkém prostředí má každá, byť z našeho hlediska i malá částka, velký význam a dá se za ni mnoho potřebného pořídit.

Je krásné a symbolické, že tuto africkou misii podporují také křesťané právě z Čech a Moravy, které byly osvíceny světlem Pravoslaví našimi věrozvěstmi sv. Cyrilem a Metodějem. Tyto naše světce si totiž v Africe zvolili za nebeské ochránce misie na africké půdě. Jako dědicové misijního díla soluňských bratří a našich dobrodinců tedy pomozme v současném osvětitelském a filantropickém díle, které se děje na černém kontinentu tisíc let po cyrilometodějské misii.

Kdo by se chtěl připojit k tomuto evangelijnímu dílu, najdete všechny informace na českém webu věnovaném představení Pravoslavného misijního bratrstva a způsobu, jak africkou misii od nás podpořit, viz: pravoslavi.cz/afrika

Níže uvádíme překlad Výroční zprávy za rok 2020, kterou nám Pravoslavné misijní bratrstvo zaslalo.

Anežka Mandelíková (pověřená správou sbírky)
z Pravoslavné církevní obce v Jihlavě

Výroční zpráva Pravoslavného misijního bratrstva

THE ORTHODOX MISSIONARY FRATERNITY
(Pravoslavné misijní bratrstvo)
VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2020

Sláva Ježíši Kristu!

Drazí přátelé a dárci,
doufám a přeji si, abyste se navzdory pandemii měli dobře.

Tento rok byl náročný jak pro naše bratrstvo, tak i pro celý tým misionářů v Africe a po celém světě, jejichž víra a trpělivost byly vyzkoušeny nesčíslněkrát.

Rád bych vám z celého srdce poděkoval za více než roční podporu, lásku, důvěru, zájem a štědrost, které znamenají tak mnoho nejen pro naše bratrstvo, ale i pro všechny, kdo mají prospěch z naší misionářské práce.

Celých 60 let naší existence bratrstvo sloužilo obecné hodnotě a přikázání Páně: “neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou” (Mat 25,35-36).

Příslušníci našeho bratrstva jsou členové Církve Kristovy. Po mnoho let tito lidé rozdávali dobro z “pokladu svého srdce” (Luk 6,45) a obětovali se pro trpící lidi.

Dobře vědí, že Ježíš se rodí každý den a na jakémkoliv místě, ať je to chatrč v chudé Africe nebo pod střechou strádajícího Peruánce či rybáře na pobřeží Haiti. Kristus se vždy rodí tam, kde je nejméně očekáván, a proto zůstává Bohem překvapení. Vždy se rodí v chudobě, tam, kde jsou bolesti a životní zkoušky, a tam, kde tento svět neskýtá nic jistého.

A proto je to Bůh pro všechny lidi, kteří živoří na hranici přežití a které “civilizovaný” svět izoloval a odsoudil k životu v “temnotě”.

Děkuji vám jménem celého představenstva, že jste nám poskytli příležitost “osvítit svět”, tuto část zeměkoule, kde jsou mnohé komplikace, ale přesto existuje, a kde se někteří chladní lidé vytrvale snaží uhasit světlo v lidských srdcích.

Shromáždění našeho bratrstva v tomto náročném roce bylo zahájeno návštěvou metropolity Petra z Accra dne 9. února 2020 a ukončeno bylo 8. března 2020 za přítomnosti metropolity Konstantina ze Singapuru. Dobrotivý Bůh nám také dopřál, aby poslední archijerejskou návštěvou tohoto roku, 11. října 2020, byl příjezd vladyky Agathonika z Arusha.

Náš časopis přichází, aby vyplnil mezeru novinek a aktualit od našich misionářů ze zemí, kde září světlo Pravoslaví, a kde probíhají různé charitativní činnosti, jako například příprava pokrmů pro hladovějící či podávání polévek (tzv. “soup kitchens”), kde se vydávají knížky v místních jazycích, staví se školy, nemocnice a sirotčince, provádí se vrtání studní s čistou pitnou vodou, konají se pravoslavné křty a zejména jsou budovány chrámy pro božské liturgie.

Nyní následuje přehled vašich milodarů v roce 2020 a jejich využití. Během tohoto roku bratrstvo podpořilo týmy misionářů přímou finanční pomocí, a to částkou € 650.211,30, která byla využita pro jejich rozličné potřeby, jak je uvedeno zde:

Celý příspěvek

Konference presbyterů olomoucko-brněnské eparchie

V Olomouci se 1. června t.r. sešli duchovní naší eparchie na další z obvyklých presbyterií. Od poslední duchovenské konference uplynulo mnoho času, protože pravidelné scházení duchovenstva bylo přetrženo pandemickými opatřeními. Největším zážitkem bylo tudíž pro většinu z nás setkat se s kolegy, vidět shromážděný eparchiální duchovenský sbor a společně pobesedovat.

Nejprve duchovní sloužili s vladykou Izaiášem svatou liturgii v olomouckém katedrálním chrámu, poté se přesunuli do dolní kaple, kde se konalo zasedání.

Na programu bylo probírání aktuálních otázek života naší eparchie. Setkání proběhlo v uvolněné, klidné a přátelské atmosféře a v radostném duchu ze společného rokování.

Vzhledem k některým tíživým okolnostem celocírkevního života navrhli duchovní vyjádřit podporu shromážděných presbyterů episkopátu olomoucko-brněnské eparchie, což proběhlo v duchu  jednomyslnosti.

Poté, co jsme probrali vše, co měl kdokoliv z duchovních na srdci, bylo zasedání konference ukončeno.

Fotogalerie ze svaté liturgie

Fotogalerie z konference

 

 

Panychida za válečné zajatce v Horní Lipové

Jak už se stalo dobrým zvykem, každoročně k výročí konce 2. světové války, pořádá Pravoslavná církevní obec v Jeseníku ve spolupráci se spolkem „Kostelík v horách“ setkání k připomenutí této významné události našich dějin. V letošním „orouškovaném“ čase se nás sešlo 8. května v Horní Lipové přes třicet nelhostejných a to přímo v památníku válečných zajatců. Stovky jejich jmen zapsané na stěnách místního chrámu byly zároveň čteny při panychidě za přítomnosti místních i hostů z generálního konzulátu RF v Brně.

Druhá část sobotního dopoledne proběhla ve znamení memoárové válečné literatury a poezie. Na závěr bylo připraveno malé pohoštění na prostranství u památníku. O celé události referoval místní tisk.

Vyslechněte, prosím, ukázku z přednesené básně:

„Vy mrtví spíte hluboko,
a my tu jako vaše stíny,
žijeme jenom na oko,
na druhé straně hlíny.

Vy mrtví spěte, spěte dál!
Po mnohém kabát máme dosud,
vnuk z jeho kapes vysypal,
na svoji dlaň váš osud.“

 

Velký týden v Jihlavě

Vzpomínka na duchovní hloubku dnů Velkého (strastného) týdne

Velká středa: svatá Tajina svěcení oleje a pomazání nemocných

 

Velký pátek: památka křížové cesty a symbolické pohřbívání těla Páně, čili vynášení pláštěnice

 

Celá fotogalérie je na stránce jihlavské církevní obce

 

Cyrilometodějská pouť 2021

Eparchiální rada olomoucko-brněnské eparchie všechny zve k účasti na tradiční cyrilometodějské pouti do Mikulčic. Zde v lokalitě Mikulčice Valy se bude konat liturgie na vykopávkách velkomoravské basiliky, v níž sloužil svatý Metoděj.

Pouť se bude konat v sobotu 22. května 2021 a bohoslužba na mikulčické akropoli (Slovanské hradiště, poblíž muzea) začne v 10 hod.

Nic není důležitější než pokoj v církvi

Letošní postní doba byla rozvířena neklidem, který na nás doléhá ze sousední eparchie. Do této doby jsme vyčkávali, zda se tento nepokoj neuklidní, a pak jsme nechtěli vyrušovat naše věřící a eparchiální duchovenstvo z modlitebního usebrání ve svatém půstu. Nyní jsme se však rozhodli seznámit s některými událostmi naši církevní veřejnost, protože se tyto události týkají všech příslušníků naší eparchie.

„Nic není lepší než pokoj v církvi,“ hlásá jeden z nejznámějších svatých otců, apoštolský otec Ignatios Antiochijský (zvaný Bohonosec, učedník svatých apoštolů, 2. století). Jeho výrok je prostý, a tak hluboce pravdivý! Kolik bychom mohli vykonat misijní a pastýřské práce, kdyby nás stále nezaměstnávaly a nevyčerpávaly všelijaké rozbroje, které v církvi vyvolávají ti, kteří mají srdce a duše nemocné neklidem, vášněmi, touhou po sebe prosazení či prahnou po majetku, po moci a slávě. S těmito základními hříšnými vášněmi trpíme jistě všichni, ale někdo s nimi více či méně úspěšně zápolí, zatímco jiný se jimi nechává bez odporu unášet. Je to smutné, ale všichni to známe z vlastních životních zkušeností.

Jak jinak, než prahnutím po moci či majetku, bychom si mohli vyložit snahy některých osob ze sousedního arcibiskupství? Tito lidé se stále vměšují do vnitřních věcí naší eparchie, útočí na naše představené, snaží se je sesadit či pomluvit, vymýšlejí falešné diskreditační kauzy, pokoušejí se získat pod svou kontrolu náš eparchiální majetek. Klamně informují státní úřady, kterým namlouvají nějaké scestné a nekanonické i neústavní výklady naší církevní struktury, s úmyslem uvést je v omyl a přimět ke schválení předkládaných opatření proti naší eparchii.

Je snad zbytečné rozvádět, že takové jednání je hrubě nekanonické a protiústavní. Posvátné kánony (tj. pravidla ustanovená svatými sněmy v průběhu dějin), které jsou závazné pro celou pravoslavnou církev, by měl znát každý, kdo vystuduje bohosloveckou fakultu. Překvapuje nás tudíž, že se dnes v naší církvi můžeme potýkat s natolik flagrantním porušováním či ignorováním těchto závazných pravidel.

Vybrali jsme sem dva konkrétní případy z těchto zarmucujících jevů. Níže pak přinášíme fotokopie příslušných listin, kterými náš popis událostí dokládáme.

1.) Monastýr Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vilémově. Eparchiální rada dlouhodobě hledá možnosti, jak udržet církevní charakter budovy a jak dlouhodobě financovat její provoz, údržbu a opravy. Jednou z možností, jak zachovat její monastýrský charakter, se jevilo dát ji k dispozici řeckým mnichům, kteří by se o náš majetek starali (upřesnění podmínek a délka bezplatného pronájmu měla být předmětem případného dalšího jednání). Za tím účelem byl zřízen zprostředkující subjekt (Stavropigiání monastýr Zesnutí přesv. Bohorodice), který měl dle direktiv eparchiální rady postupovat v jednání. Následně do celého procesu vstoupil (Bůh ví proč) Vysokopřeosvícený vladyka Michal, arcibiskup pražský, který začal obesílat úřady dopisy, v nichž sám sebe prohlásil za jedinou oprávněnou osobu k jakékoliv dispozici s veškerým majetkem celé pravoslavné církve v České republice. Náš drahý vladyka Michal tam tvrdí, že bez jeho podpisu není žádný provedený úkon platný. Bohužel nás pražský vladyka neuznal hodnými jakéhokoliv vysvětlení, takže nechápeme, proč se tak úporně snaží získat pod svou kontrolu nemovitosti olomoucko-brněnské eparchie. Státní úřady odpověděly vladykovi do Prahy odmítavě a v odůvodnění ukázaly, že znají naší církevní ústavu daleko lépe než pražský arcibiskup.

2.) Mnohem závažnější jsou však pokusy Vysokopřeosvíceného Michala nekanonicky sesadit našeho moravského arcibiskupa Simeona. Vladyka Michal opakovaně poslal (poprvé v r. 2019 a podruhé letos) na Ministerstvo kultury ČR své „rozhodnutí“ ukončit našemu vladykovi Simeonovi jeho funkční období. Po všem, co jsme od pražské eparchiální správy už zažili, nás vlastně ani nepřekvapuje, že na místo moravského arcibiskupa a statutáře olomoucko-brněnské eparchie jmenuje ve svém „rozhodnutí“ vladyka Michal sám sebe. A to vše bez rozhodnutí jakýchkoliv církevních orgánů, kterým by jednání o takových věcech příslušelo (eparchiální rady, eparchiálního shromáždění). I člověku neznajícímu posv. kánony a církevní právo je zřejmá nepřijatelnost podobného chování z čistě morálního hlediska.

Nechce se nám věřit, že by si pražský vladyka opravdu nebyl vědom, že podobné snahy jsou mnohonásobně odsouzeny posvátnými kánony a z hlediska církevního práva jsou důvodem k sesazení toho, kdo by se o něco podobného pokoušel. Buď je na vině stáří Vysokopřeosvíceného pražského vladyky, nebo je s ním dlouhodobě manipulováno ze strany nikým nezvolených skrytých osob, které díky svému zákulisnímu pletichaření nenesou žádnou odpovědnost, ale pravděpodobně mají ze svých piklů materiální benefit. Neštěstí nám v Kristu drahého vladyky je v tom, že pod všemi zoufalými pokusy uchvátit vládu nad Moravou je pouze jeho podpis, avšak prospěch z případného úspěchu takových snah by zřejmě těžili jeho utajení „přátelé“.

Ministerstvo samozřejmě neakceptovalo „výnos“ vladyky Michala a poučilo jej, co v záležitostech církevní správy stanovuje naše místní pravoslavná církevní ústava, kterou jsme si sami napsali, schválili a nechali na ministerstvu zaregistrovat.

Snažili jsme se doposavad na podobné projevy jakéhosi zmatení sousedního archijereje hledět shovívavě a s úctou k pražskému vladykovi a jeho šedinám, jenže útoky se stupňují. Myslíme si, že důstojný vladyka je pod vlivem (či tlakem?) nějakých temných sil, které si kolem sebe neopatrně shromáždil. Církev dostává v restitucích peníze, a tak se najdou různé osoby, které ochotně poradí stařičkému nemocnému vladykovi v Praze, jak s těmito prostředky „nejlépe naložit“.

Zatímco na Moravě se opravují chrámy a fary skoro ve všech farnostech, vydávají se knížky, pořádají se výstavy, máme nové budovy pro bohoslužby, investují se značné prostředky, z nichž bude mít eparchie v budoucnu zisk, tak v bohatší pražské eparchii se toho v tomto ohledu moc neděje (kromě koupě nějaké zříceniny a několika dalších počinů). Do věcí sousední eparchie však zasahovat nemůžeme, jak jednoznačně stanovují posvátné kánony, takže už to nebudeme více komentovat, pouze voláme po klidu v církvi. Máme za to, že pražská eparchie má svých problémů dost a dost, a tak zdvořile vybízíme našeho souseda, drahého vladyku Michala, aby upřel svou pozornost ke svým domácím záležitostem.

Nyní slíbené dokumenty

Celý příspěvek

Zmírnění vládních opatření pro bohoslužby

Od 26. dubna dochází ke změnám pravidel pro návštěvy bohoslužeb. Věřící se jich mohou účastnit za splnění tří podmínek: ochrana dýchacích cest, rozestupy a dezinfekce.

Z výkladu mimořádného opatření Vlády ČR (z 23. 4. 2021), které se o bohoslužbách přímo nezmiňuje, ale na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu je možné pro náboženské projevy analogicky aplikovat odst. 17 tohoto opatření ve smyslu výše uvedeného. Z toho vyplývá, že účast je možná za předpokladu, kdy každý účastník bude mít ochranný prostředek dýchacích cest (tj. respirátor nebo nanoroušku), budou dodrženy ve vnitřních prostorech rozestupy 2 metry – s výjimkou členů domácnosti – a účastníci si před vstupem do vnitřního prostoru dezinfikují ruce. Nebyla stanovena žádná další omezení. V takovém případě by již neplatilo dosavadní omezení umožňující obsadit jen 10% kapacit míst k sezení v chrámu. Zrušen byl i zákaz zpěvu.

Uvedená opatření se týkají vnitřních bohoslužebných prostor (konání liturgických obřadů, např. bohoslužby). Koná-li se bohoslužebné shromáždění mimo vnitřní prostory staveb, jeho účastníci se mohou shromažďovat ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a dodržují rozestupy mezi skupinami účastníků alespoň 2 metry.

Jiné (neliturgické) organizované akce a setkání podle odst. 16 aktuálního mimořádného opatření umožněny nejsou.

(Viz znění opatření v PDF: 2021-04-26-mimoradne-opatreni-omezeni-obchodu-a-sluzeb-s-ucinnosti-od-26-4-2021-do-odvolani-1)

 

 

 

Sčítání 2021 | Перепись 2021 | Перепис 2021

Duchovenstvu a věřícím
naší eparchie

Aktualizace: termín ukončení sčítání on-line přes webový formulář na adrese scitani.cz byl prodloužen až k 11. květnu 2021.

Po 10 letech se opět provádí sčítání obyvatelstva. Na světě se různá sčítání lidu konají již tisíce let a z Písma svatého víme, že něčemu podobnému se musela podrobit i přečistá Panna Maria a sv. Josef, jak to zaznamenal ve svém evangeliu apoštol Lukáš (Luk 2,1-5). Pro nás křesťany je samozřejmě důležité především, abychom byli v očích Pána Ježíše připočítáni k synům Království Božího. Na druhé straně církev už od dob svatých apoštolů vybízela k poslušnosti státu a k podřízení se jeho zákonnému pořádku – pochopitelně za předpokladu, že vydaný státní zákon či nařízení není v rozporu s naší vírou, mravností, morálkou, posvátnými kánony či tradiční praxí.

Celý příspěvek