Svátek monastýru Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vilémově

Jakmile se uvolnila protiepidemická opatření, začínají v naší eparchii opět probíhat sváteční shromáždění a poutě. Jako každoročně se slavil monastýrský svátek Zesnutí přesv. Bohorodice ve vilémovském monastýru. Po všech coronavirových omezeních a lockdownech se věřící s radostí sjeli k společné modlitbě a vzájemnému setkání na poutní bohoslužbu do tohoto monastýru. Přijelo i mnoho duchovních. Ve Vilémově tak proběhla poutní oslava v takovém počtu a radosti „jako za starých časů“ (devadesátých let).

V pátek večer se k zahájení oslavy svátku konala velká večerní bohoslužba s litijí. Kázání pronesl otec Rafael. S ohledem na zítřejší plánované kněžské svěcení pohovořil obecně o kněžství. Kromě jiného připomenul, že kněží nejsou v zásadě jiní lidé než „obyčejní“ věřící. Nejsou krásnější, zdravější… Mají však od Boha svěřen ten neobyčejně krásný a velmi zodpovědný úkol, a tím je zde na zemi rozvazovat lidem hříchy, jak o tom hovoří náš Pán Ježíš Kristus: „Komu rozvážete hříchy na zemi, tomu budou rozvázány i na nebi.“ (Mat 18,18) Tato Božská moc byla udělena Církvi, spravují ji biskupové a z jejich pověření i kněží; všichni tito duchovní tak plní svěřené poslání dle svého nejlepšího svědomí, následujíce při tom lidumilnost a milosrdenství našeho Spasitele.

Ráno uvítaly vladyku Izaiáše na chrámových schodech tradičním obyčejem dvě obyvatelky mnišského příbytku: matka představená Alexije s poslušnicí Veronikou. Před zahájením svaté liturgie udělil vladyka žalmistické postřižení bratru Štefanovi (z církevní obce prot. Cristiana Popescu) a uvedl tak do stavu tzv. „nižšího duchovenstva“ dalšího našeho spolubratra v chrámové službě.

Při sobotní sváteční liturgii udělil vladyka Izaiáš svatou Tajinu kněžského svěcení otci diakonu Tomášovi Loučkovi. Po evangeliu kázal ještě před svým vysvěcením otec diakon, který hovořil o pravidelném ročním kruhu bohoslužeb a čtení z Evangelia, a poté se zaměřil na oslavovaný bohorodičný svátek. Zmínil se při tom o zkušenosti starců, kteří vědí, že ďábel nesnese vzývání jména Božího a není schopen vydržet ani jméno naší přečisté Vládkyně, Matky Boží, neboť její čistota je pro temné síly nesnesitelná. Nám je její nevypravitelná čistota naopak vzorem, inspirací a poučením o nepředstavitelné duchovní síle čistoty srdce. Proto nás církev vyzývá k pokání a očišťování se od hříchu a temných vášní – vždyť tudy vede jediná pravá cesta ke sjednocení s naším Pánem a Spasitelem, Ježíšem Kristem. Na této cestě nás svými mocnými přímluvami podporuje i jeho přesvatá Matka, Bohorodice a přečistá Panna Maria.

Na závěr pronesl slovo ke shromážděným poutníkům vladyka Izaiáš. Hovořil jednak k dnešnímu velkému svátku a na konci promluvy poděkoval otci Petru Novákovi za jeho práci v Olomoucko-brněnské eparchii, neboť se stěhuje do obvodu Pražské eparchie kvůli tomu, co nám káže Pán Ježíš Kristus, tedy z lásky k člověku (otec Petr se s námi loučí, aby se mohl postarat o stařičkého nemocného příslušníka rodiny). Vladyka mj. vyzdvihl lásku otce Petra k Bohu a k pravoslavným bohoslužbám; zvláště pak vladyka vzpomenul jeho opravdu velkou lásku k lidem a k Církvi; k tomu na závěr dodal, že on sám by si přál mít tuto vlastnost v takové míře. Spolu s tím mu předal malou pozornost.

Po liturgii následoval průvod všech účastníků oslavy s „bohorodičnou pláštěnicí“ kolem chrámu. Přítomní si povšimli, že jeho kupole má nový nátěr provedený v krásně hlubokém modrém odstínu). Poté – jak už je tu zvykem – následovala sváteční hostina z monastýrské kuchyně. Od zúčastněných věřících byla slyšet chvála, radost a povznesení z účasti na tak duchovně bohaté sváteční události.

Podrobná fotoreportáž události

Večerní

 

Sváteční liturgie


(Autor: mátuška Salome Moravská)

(Pro přátele monastýru máme připraveny ještě dvě další fotogalerie z události.)

Web vilémovského monastýru

Chrámový svátek olomoucké katedrály

S požehnáním vladyky + Izaiáše, biskupa šumperského a duchovního správce církevní obce v Olomouci  se v neděli 8. srpna 2021 v našem katedrálním chrámě slavil svátek svatého Gorazda, biskupa velkomoravského, učedníka svatých Metoděje a Cyrila, patrona olomoucké katedrály. Svatou liturgii vedl otec Libor Raclavský; spolusloužili čtyři duchovní.

Po liturgii následoval slavnostní průvod kolem chrámu se čtením evangelií (tzv. „krestnyj chod“, což ve staroslověnštině původně znamenalo „průvod kolem“).

Po sváteční liturgii byli všichni věřící pozváni na občerstvení přichystané v prostorách pod chrámem.

 

 

Dvojitá pouť v Opatově

S letošní oslavou letního chrámového svátku našeho pravoslavného opatovského kostelíku sv. Jáchyma a Anny je spojena úsměvná historka. Slavili jsme ho tam tentokrát hned dvakrát za sebou.

V této obci je zvykem slavit chrámový svátek na sv. Annu a tento den svatoannenského svátku ctí celý Opatov. Uctívání svátku je podpořeno příjezdem téměř starosvětsky veselé poutě se všemi příslušnými atrakcemi. Pouť se zde koná vždy poslední neděli v červenci. A tak jsme i letos zorganizovali bohoslužebnou oslavu patronů chrámu a pozvali poutníky na tento datum. Jenže krátce před termínem konání bohoslužby jsme se dozvěděli, že kočovníci s atrakcemi a následně i městečko Opatov letos pouť o týden posunují (jen Bůh ví proč – snad pro zdržení kočujících kolotočářů kvůli nějakým epidemickým opatřením, nevíme). A tak jsme se sjeli na bohoslužbu do Opatova letos dvakrát, dvě neděle za sebou. Tím se nám trochu rozdrobila organizace, takže část poutníků dorazila na první termín, jiní na druhý. Poutní bohoslužby proběhly tedy v poněkud komornějších rozměrech, což jim nic neubíralo na duchovní kráse.

S jihlavským knězem spolusloužil otec Alexandr Ceban, který přijel do Opatova i s mátuškou. Po obou bohoslužbách následovalo posezení a besedování s pohoštěním v altánu na zahradě u včelína.

Díky Bohu za vše!

 

 

Pozvánka do Vilémova

V monastýru Zesnutí přesv. Bohorodice ve Vilémově u Litovle se bude konat oslava monastýrského svátku. Svatá liturgie k svátku Zesnutí Matky Boží bude v sobotu 14. srpna 2021 od 10 hod.

Srdečně zveme

Naše eparchie má nového diakona

O Svatodušním pondělku (21. června 2021) byl v olomoucké katedrále vysvěcen na diakona bratr Tomáš Loučka z Olomouce. Diakon Tomáš absolvoval pravoslavnou fakultu v Prešově a byl dlouholetým žalmistou v Olomouci i v jiných obcích. Zabývá se psychologickou a duchovní pomocí závislým. Rád cestuje po monastýrech zejména na Svatou horu Athos. Kéž Hospodin rozmnoží svou službu své církvi v osobě nového diakona. Mnohá léta.
NP

 

 

Osobní dopis prot. Josefovi Fejsákovi do Brna

Pár krátkých odstavců jako předmluva. Dne 30. 6. 2021 jsem zaslal prot. Josefovi Fejsákovi osobní dopis, který se teď, po třech dnech stává otevřeným listem. Takový formát diskuse mi není příjemný, ale tak to nastavila duchovní správa v Brně, když nám od začátku zasílala svá stanoviska veřejným způsobem, tj. publikovala je na svých webových stránkách.

Ke kontextu, do kterého je můj dopis zasazen. Ze strany členů eparchiální rady byl 11. 6. 2021 zaslán dopis duchovenstvu a členům Rady církevní obce Pravoslavné církevní obce v Brně, který jsme však nepublikovali, a snažili jsme se v něm adresáty upozornit na směr, kterým se v Brně vydali, varovat je před dalším vývojem a vyzvat k nápravě. Volili jsme takový styl sdělení, který byl spíše polooficiálního charakteru – nebylo to psáno formou usnesení církevního orgánu, ale byl to kolektivní dopis členů ER. V Brně to však nepochopili a jejich odpověď byla poměrně zlostná, útočná a veřejně publikovaná.

Chtěl jsem se tedy ještě pokusit oslovit prot. Fejsáka osobně formulovaným listem a vladyka Izaiáš tento pokus požehnal (dopis jsem napsal sám a vladyka do textu ani v nejmenším nezasahoval). Lze říci, že je to moje soukromá iniciativa. Vzhledem k publikovaným brněnským dopisům jsme se domluvili, že můj osobní dopis tedy bude také publikovaný na oficiálních stránkách OBE. Po odeslání dopisu jsem však ještě několik dní vyčkával, zdali prot. Fejsák nějak pozitivně nezareaguje, a protože jsem žádnou reakci nezachytil, vkládám tento můj osobní dopis na eparchiální web.

  •  

Důstojnému otci,
mitr. prot. Josefovi Fejsákovi
Brno

Drahý důstojný otče Josefe,

dovoluji si obrátit se na Vás osobním dopisem. Formu otevřeného dopisu volím nerad, ale takto jste nastavili parametry komunikace vy v Brně.

Hodně jsme toho spolu prožili a je pro mne bolestivé sledovat, co se pod Vaším vedením v Brně děje. Vždy jsem si myslel, že církev milujete, a proto nechápu, proč jí nyní svým jednáním, které je bezpochyby formou nekanonické a duchem nepravoslavné, ubližujete. Nikdy jsem moc nerozuměl změnám v orientaci Vaší přízně či podpory, co se biskupů týče (nejdřív pro biskupa Simeona, za pár let proti němu, pak zase pro něj, v dalším desetiletí nejprve pro vladyku Izaiáše, nyní proti němu, a co bude dál?) Říkal jsem si však, že každý máme nějakou povahu a nějaké nedostatky, a doufal jsem, že byste v kolotoči své církevní politiky snad nepřekročil určité hranice. Nyní mám pocit, že kvůli jakési nenadálé nenávisti vůči vladykovi Izaiášovi tyto hranice prolamujete. Jsem přesvědčen, že to neprospívá v první řadě eparchii (a potažmo celé místní církvi), ale škodí to i Vám, Vaší duši. Myslím, že z Vašich dopisů je patrná jakási temnota a zaslepenost a že už nevidíte realitu. A to je jeden z hlavních důvodů, proč jsem sedl a píši tento list. Byl bych šťasten, kdyby poukázání na některé rozpory ve Vašem současném chování, Vám alespoň maličko pomohlo k nahlédnutí celé situace z jiné perspektivy.

Celý příspěvek →

Svatodušní svátek v Jihlavě

Svátky Sestoupení Svatého Ducha jsme oslavili v Jihlavě sváteční božskou liturgií v chrámu vyzdobeném kromě mnoha květin i zelení stromů a dubových ratolestí. Jsou to totiž také svátky Nejsvětější Boží Trojice, a právě v doubí Mamre přijal patriarcha Abraham návštívení samotného Hospodina v podobě tří tajemných hostů, Osob, které byly starozákonním předobrazem Božské Trojice. (Viz vpravo ikonu Abrahamova pohostinství s patriarchou Abrahamem a Sárou.)

Po liturgii jsme sloužili zvláštní svatodušní večerní, která je mimořádná tím, že se při ní na kolenou čtou modlitby ke vzývání blahodati Svatého Ducha. Zároveň je významná tím, že se při ní poprvé od Paschy, po padesátidenním svátečním období, v chrámu klečí.

Metropolita Rostislav vyjádřil soucit s postiženými přírodní pohromou

Část území olomoucko-brněnské eparchie byla postižena tragédií. Nevídaně hrozné následky větrné smrště jsou stěží uvěřitelné. Jihomoravský kraj, především oblast Břeclavska a Hodonínska, ve čtvrtek večer 24. června zasáhly ničivé bouře a tornádo o síle F3 nebo F4. Větrný vír zdevastoval několik vesnic na jižní Moravě a zanechal za sebou mrtvé a zraněné.

Čtvrteční bouře a tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku si vyžádaly šest obětí (včetně těhotné ženy). Dnes potvrdila mluvčí nemocnice poslední úmrtí, a to dvouletého dítěte. Zraněných jsou stovky. Škody na majetku se vyčíslují na desítky miliard. Už přes 70 poškozených domů je odsouzeno k demolici (týden po katastrofě se počet domů, které budou strženy, vyšplhal až ke 180).

Metropolita Rostislav, arcibiskup prešovský adresoval vladykovi Simeonovi, arcibiskupu olomoucko-brněnskému list s kondolencí v souvislosti s vše devastujícím řáděním živlů. Vladyka metropolita se modlí za ty, jejichž životy větrná smršť odnesla z této země, i za útěchu jejich pozůstalých. Ujistil nás, že prosí Boha za rychlé uzdravení zraněných a brzkou nápravu škod.

Z webu vladyky Jáchyma Berounského, který bydlí poblíž zasažené oblasti, jsme vybrali několik fotografií, viz galérii. Na svém webu vladyka píše:

»Dnes jsme si s bratrem Martinem Létalem nasadili pracovní rukavice a brigádničili ve zdevastovaných Hruškách. Z lidí už opadl prvotní šok a pocit zmaru, velmi je povzbudil pozitivní zájem druhých o jejich neštěstí. Krásná atmosféra, neobyčejná solidarita… dřeli tam hasiči, vojáci, policisté, zdravotníci, úředníci… příbuzní místních občanů, známí i úplně cizí lidé, kteří přijeli třeba i namísto dovolené na pomoc… Na střechu k nám z ničeho nic vylezli pokrývači ze Slovenska a moc pomohli. Pomáhali si sousedé, kteří měli mezi sebou ještě před pár dny různé malicherné konflikty – a teď se sblížili. Tyto situace jsou nám dány také proto, aby se mohla projevit naše solidarita a pomoc, a ta se projevila. Pomozte každý, jak můžete, pochopitelně hlavně finančně.«

 

Úvahy o duchovních příčinách přírodních pohrom odložíme na jindy, nyní je potřeba povzbudit, posílit, utěšit a pomoci. A to modlitbou i praktickým činem.

Na našich farnostech se při bohoslužbách už konaly prosby a vzývání Boží pomoci pro všechny, na které tragicky dopadla tato přírodní pohroma. Nad dušemi zesnulých nechť se smiluje Pán ve svém nekonečném milosrdenství, a přeživší, zraněné či zbavené majetku, sklíčené i zoufající nechť Pán svou všemocnou rukou pozdvihne a dá jim sílu a naději.

* * *

Podle oficiálních zpráv z místa pohromy je z různých druhů materiální pomoci v tuto chvíli potřeba především pomoc finanční.

Vyzýváme naše církevní obce a všechny věřící olomoucko-brněnské eparchie k pomoci.

Jak finančně pomoci lidem zasaženým tornádem

Diecézní charita Brno spustila veřejnou sbírku, do které je možné přispívat libovolnou částkou na účet č. 4211325188/6800, variabilní symbol 2002, nebo formou dárcovské SMS. Na číslo 87 777 lze poslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS DCHB 30, 60 nebo 90 podle částky, kterou chcete přispět.

Pomoci je možné i skrze Diakonii Českobratrské církve evangelické. Příspěvky mohou zájemci posílat na účet č. 2100691426/2010. Je možné přispět i dárcovskou SMS na číslo 87 777 ve tvaru DMS DIAKONIEPOMOC 30, 60 nebo 90, a to opět podle výše příspěvku.

Člověk v tísni vyhlásil sbírku SOS Morava. Příspěvky je možné posílat na speciálně zřízené konto 713271329/0300.

Přispět je možné i na účet Českého červeného kříže. Číslo je 333999/2700, variabilní symbol 2101. Organizace spustila i platební bránu.

(Zdroj a další informace)

Blahopřání vladykovi

Vladyka Izaiáš, vikární biskup šumperský dnes oslavuje narozeniny. Prosíme Boha, aby mu dal zdraví a sílu k další práci pro eparchii.

Na mnohá a blahá léta, vladyko.

Redakce webu
a spolupracovníci z úřadu

 

 

Setkání v pražském arcibiskupském paláci

Vladyka Izaiáš se 17. června zúčastnil představení knihy o kardinálovi Miloslavovi Vlkovi, které proběhlo v arcibiskupském paláci v Praze. Do knihy přispěl svou vzpomínkou na zesnulého kardinála i náš vladyka Simeon, jeho dlouholetý přítel. V rámci setkání s kardinálem Dominikem Dukou jej vladyka Izaiáš obdaroval naším jubilejním sborníkem, vydaným u příležitosti 70. výročí naší eparchie.

Noc kostelů v Brně

V pátek 28. 5. 2021 proběhla Noc kostelů v Brně. K akci se připojil i monastýr sv. Ludmily. Konala se prohlídka fresek a interiéru chrámu, která probíhala s vysvětlením významu ikon, ikonografie, symboliky ikonostasu a všeho, co tvoří pravoslavný chrám, pronaos, naos a oltář.

Zúčastnilo se přibližně 120 návštěvníků, věřící i nevěřící. Všem se velmi líbily fresky a ikonostas i komentáře, které probíhaly v češtině, rumunštině a angličtině.

Zpráva o sbírce na pomoc pravoslavné misii v Africe

S požehnáním vladyky Simeona, arcibiskupa olomoucko-brněnského se již několik let koná v naší eparchii průběžná sbírka na pomoc pravoslavné misii v Africe. Sbírání finančních prostředků probíhá převodem Vašich darů na transparentní účet u místní Fio banky, z něhož se každý měsíc převádějí vybrané peníze na účet Pravoslavného misijního bratrstva. Přispívat lze jednoduše a v českých korunách.

Představení bratrstva nás ubezpečují o své vděčnosti za naši podporu a připomínají, že v africkém prostředí má každá, byť z našeho hlediska i malá částka, velký význam a dá se za ni mnoho potřebného pořídit.

Je krásné a symbolické, že tuto africkou misii podporují také křesťané právě z Čech a Moravy, které byly osvíceny světlem Pravoslaví našimi věrozvěstmi sv. Cyrilem a Metodějem. Tyto naše světce si totiž v Africe zvolili za nebeské ochránce misie na africké půdě. Jako dědicové misijního díla soluňských bratří a našich dobrodinců tedy pomozme v současném osvětitelském a filantropickém díle, které se děje na černém kontinentu tisíc let po cyrilometodějské misii.

Kdo by se chtěl připojit k tomuto evangelijnímu dílu, najdete všechny informace na českém webu věnovaném představení Pravoslavného misijního bratrstva a způsobu, jak africkou misii od nás podpořit, viz: pravoslavi.cz/afrika

Níže uvádíme překlad Výroční zprávy za rok 2020, kterou nám Pravoslavné misijní bratrstvo zaslalo.

Anežka Mandelíková (pověřená správou sbírky)
z Pravoslavné církevní obce v Jihlavě

Výroční zpráva Pravoslavného misijního bratrstva

THE ORTHODOX MISSIONARY FRATERNITY
(Pravoslavné misijní bratrstvo)
VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2020

Sláva Ježíši Kristu!

Drazí přátelé a dárci,
doufám a přeji si, abyste se navzdory pandemii měli dobře.

Tento rok byl náročný jak pro naše bratrstvo, tak i pro celý tým misionářů v Africe a po celém světě, jejichž víra a trpělivost byly vyzkoušeny nesčíslněkrát.

Rád bych vám z celého srdce poděkoval za více než roční podporu, lásku, důvěru, zájem a štědrost, které znamenají tak mnoho nejen pro naše bratrstvo, ale i pro všechny, kdo mají prospěch z naší misionářské práce.

Celých 60 let naší existence bratrstvo sloužilo obecné hodnotě a přikázání Páně: “neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou” (Mat 25,35-36).

Příslušníci našeho bratrstva jsou členové Církve Kristovy. Po mnoho let tito lidé rozdávali dobro z “pokladu svého srdce” (Luk 6,45) a obětovali se pro trpící lidi.

Dobře vědí, že Ježíš se rodí každý den a na jakémkoliv místě, ať je to chatrč v chudé Africe nebo pod střechou strádajícího Peruánce či rybáře na pobřeží Haiti. Kristus se vždy rodí tam, kde je nejméně očekáván, a proto zůstává Bohem překvapení. Vždy se rodí v chudobě, tam, kde jsou bolesti a životní zkoušky, a tam, kde tento svět neskýtá nic jistého.

A proto je to Bůh pro všechny lidi, kteří živoří na hranici přežití a které “civilizovaný” svět izoloval a odsoudil k životu v “temnotě”.

Děkuji vám jménem celého představenstva, že jste nám poskytli příležitost “osvítit svět”, tuto část zeměkoule, kde jsou mnohé komplikace, ale přesto existuje, a kde se někteří chladní lidé vytrvale snaží uhasit světlo v lidských srdcích.

Shromáždění našeho bratrstva v tomto náročném roce bylo zahájeno návštěvou metropolity Petra z Accra dne 9. února 2020 a ukončeno bylo 8. března 2020 za přítomnosti metropolity Konstantina ze Singapuru. Dobrotivý Bůh nám také dopřál, aby poslední archijerejskou návštěvou tohoto roku, 11. října 2020, byl příjezd vladyky Agathonika z Arusha.

Náš časopis přichází, aby vyplnil mezeru novinek a aktualit od našich misionářů ze zemí, kde září světlo Pravoslaví, a kde probíhají různé charitativní činnosti, jako například příprava pokrmů pro hladovějící či podávání polévek (tzv. “soup kitchens”), kde se vydávají knížky v místních jazycích, staví se školy, nemocnice a sirotčince, provádí se vrtání studní s čistou pitnou vodou, konají se pravoslavné křty a zejména jsou budovány chrámy pro božské liturgie.

Nyní následuje přehled vašich milodarů v roce 2020 a jejich využití. Během tohoto roku bratrstvo podpořilo týmy misionářů přímou finanční pomocí, a to částkou € 650.211,30, která byla využita pro jejich rozličné potřeby, jak je uvedeno zde:

Celý příspěvek →