Olomoucko-brněnská eparchieVážený vladyko Jáchyme,
upřímně sdílím přání vyjádřené Vašim dopisem, aby v naší církvi přestaly nesváry a předešlo jakémukoliv rozdělení. Proto Vás prosím, nesnažte se narušit svolání našeho eparchiálního shromáždění, jež má, jak to žádá ústava, jmenovat nové pracovníky církve na další funkční období.Je řádně svoláno a jsou to Vaši lidé kteří se snaží mu zabránit tím, že mým jménem toto shromáždění odvolávají a pomlouvají.
Po naší eparchii jsou rozesílány výzvy dvou neoprávněných osob, které chtějí zmařit svolané eparchiální shromáždění. Žádáme tyto osoby, aby zanechaly svého rozkolného počínání a nechaly naši eparchii vykročit na cestu uklidnění a smíření. Eparchiální shromáždění je dle naší církevní ústavy nejvyšším správním orgánem eparchie a je protiústavní bránit jeho svolání. Ti, kteří se snaží svolané shromáždění překazit, se tím vylučují z ústavního pořádku naší církve a staví sami sebe nad ústavu a nad církev. Shromáždění rozhoduje o všech důležitých záležitostech života eparchie a volí si svůj výkonný orgán (eparchiální radu) a navrhuje členy výkonného orgánu sněmu (metropolitní rady). Dosavadním našim členům výkonných orgánům už dávno propadl jejich mandát, a proto vykonávají své funkce nelegitimně. Shromáždění tedy zvolí nové členy těchto orgánů, jak bylo uveřejněno v programu. Tím bude správa naší eparchie vrácena do shody s naší ústavou.
V reakci na dotazy pravdivosti dopisu vladyky Rastislava ze dne 7.11. 2014, který byl zveřejněn prostřednictvím Facebookového profilu bratra ing. Petra Klokočky, ve věci údajné nekanonicity veškerých kroků jeho vysokopřeosvícenosti vladyky Simeona, arcibiskupa olomoucko-brněnského a metropolitního správce pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, sdělujeme:
Delegátům eparchiálního shromáždění olomoucko-brněnské eparchie
Vážené sestry a bratří,
Eparchiální shromáždění se svolává každé tři roky. To letošní se opozdilo, protože jsme čekali, až proběhne shromáždění v Praze, které mělo zvolit arcibiskupa a tím snad i ovlivnit průběh našeho shromáždění, rozhodně však uklidnit vzbouřenou hladinu naší církve. Jak víte, pražský arcibiskup se nezvolil, uklidnění v církvi nenastalo a nám s eparchiálním shromážděním není co otálet. Je třeba zvolit novou eparchiální radu, novou revizní komisi, nový eparchiální soud a nové delegáty na sněm, protože těm dosavadním již prošel mandát, vykonali své a mají právo být vystřídáni. Je to tím důležitější, že se mění vztah státu vůči církvi, nastává odluka, kdy stát postupně přestane církev podporovat a tím více starostí padne na bedra církevních funkcionářů. Nebude již stačit se čtyřikrát do roka sejít a něco odhlasovat, ale bude nutno přemýšlet a hledat cesty, jak církev udržet, jak lépe a účinněji šířit Kristovu zvěst a touhu zachovávat Jeho svatý zákon, jak udržovat naše chrámy, abychom je zachovali dalším generacím.
(Tisková zpráva)
Vážené sestry a bratři, důstojní otcové,
se smutkem v srdci se musím vyjádřit k situaci v naší autokefální církvi.
Vpravdě pravil náš Pán Ježíš Kristus: “Již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.” (Matouš 5, 22). A tak bychom měli být mírní, jde-li o naši pýchu a naši osobu, ale nikoli jde-li o Církev Kristovu a o pravdu, která je základem existence naší Církve. K pravdě nesmíme být lhostejní. Spasitel řekl: „Já jsem ta cesta, pravda i život.“ (Jan 14, 6) Proto i my, milujeme-li našeho Spasitele, milujeme pravdu. Nesmíme zavírat oči, nesmíme dovolit, aby pravda ustoupila bludu. Náš Spasitel nás varuje, že nesmíme být vlažní, nesmíme být kdesi uprostřed; něco říkat a z opatrnosti říkat také opak tohoto. Proto nedovolme, aby pravda byla zpochybňována a zamíchávána do kaše účelových výmyslů a lstivého chytračení.
Slyším od některých lidí, že nejsem arcibiskupem Olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Prý jsem byl odvolán Posvátným synodem v březnu tohoto roku. Podivuji se, že tak zjevná lež může být vnímána vážně. Ale apoštol praví: “A není divu, vždyť sám Satan se převléká za anděla světla” (2. Korintským 11, 14). Skutečnost je taková, že moje takzvané odvolání bylo v rozporu s kanonickým právem. Posvátný synod nemá právo soudit eparchiálního biskupa ani podle kanonického práva pravoslavných posvátných kánonů a Tomosů naší Matky církve, ani podle základního dokumentu, díky němuž naše církev právně existuje v České republice. Kromě toho je náš Synod od dubna tohoto roku na základě závěrů letošního zasedání cařihradské komise pro kanonické záležitosti a mezipravoslavné vztahy prohlášen za nekanonický a všechny jeho skutky jsou prohlášeny za neplatné.
Eparchiální shromáždění proběhne v sobotu 15. listopadu 2014 v chrámu sv. Václava, ul. Gorazdova č.p. 8 v Brně, od 9,30 hod.
Vysokopřeosvícený Arcibiskup Olomoucko-brněnský vladyka Simeon sloužil dne 26. 10. 2014 liturgii v chrámu sv. Gorazda v Olomouci. Vzpomněl představitele naší Matky církve a našeho ochránce ekumenického patriarchu Bartoloměje.
Vysokopřeosvícení vladykové, důstojní otcové, drahé sestry a bratří,
s ohledem na stávající vývoj a různá vyjádření k situaci v olomoucko-brněnské eparchii se na Vás obracím s následujícím sdělením:
Dne 7.4. 2014 jsem jako revizor olomoucko-brněnské eparchie rozeslal prohlášení, ve kterém jsem upozornil na protiústavní kroky členů eparchiální rady, která tímto svým postupem způsobila nejednotu v otázce statutárního zástupce naší eparchie. Současně jsem upozornil na tím spojitá rizika, která v konečném důsledku mohou vážně poškodit chod naší eparchie.
Prot. Petr Klokočka nás všechny bezprostředně poté ubezpečoval, že vše je naopak v naprostém pořádku a žádná rizika nehrozí. Postup eparchiální rady, které předsedal laik, označil jako naprosto řádný a v souladu s ústavou. Toto své tvrzení podepřel názorem, který lze obsahově shrnout: Co ústava nevylučuje je dovoleno! Následně nás všechny ubezpečoval o jeho dobré snaze svolat eparchiální shromáždění. Jakékoli připomínky a upozornění na právní rizika nebyla vyslyšena a i přes ubezpečování v nezasahování do personálních otázek podepsal několik pracovních výpovědí a vytýkacích dopisů. Rovněž odvolal představenou monastýru ve Vilémově, což je v přímém rozporu s kompetencí správce, jelikož toto je vyhrazeno pouze biskupovi. Také nelze opomenout zrušení fungující církevní obce.
Ministerstvo kultury České republiky na základě přezkoumání a zhodnocení stavu v Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku provedlo dne 21. října 2014 tyto změny v registraci statutárních orgánů:
1. Statutární orgán celé české části církve (pražská i olomouckobrněnská eparchie) není obsazen.
(odkaz zde: /misc/zapis-21-10-2014/pc-cz.html)
2. Statutárním zástupcem Olomoucko-Brněnské eparchie se stává vladyka Simeon.
(odkaz zde: /misc/zapis-21-10-2014/pc-ob.html)
3. Statutárním orgánem Pražské eparchie zůstává otec Marek Krupica.
(odkaz zde: /misc/zapis-21-10-2014/pc-pr.html)
Posvátný synod Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku se sešel 27.3.2014 ve složení vladyka Jáchym, vladyka Juraj a vladyka Rastislav – BEZ vladyky Simeona.
A rozhodl (viz. příloha – výpis z usnesení Posvátného synodu 27.3.2014) svým usnesením č. 1, že po čtrnácti letech:
„ruší usnesení Posvátného synodu č.1 ze dne 8. dubna 2000 o ustanovení mariánskolázeňského biskupa Simeona za eparchiálního biskupa Olomoucko-brněnské pravoslavné eparchie v Olomouci a tímto ho ke dni 27.3.2014 odvolává z postu biskupa Olomoucko-brněnské pravoslavné eparchie v Olomouci. Zároveň ruší jmenovací dekret 18/2000 ze dne 8. dubna 2000, kterým byl ustanoven za eparchiálního biskupa Olomoucko-brněnské pravoslavné eparchie v Olomouci“.
Toto Synod odůvodnil způsobem: „Posvátný synod rozhodl ve smyslu…“ a dále následují odkazy na různé obecně formulované články, které jsou ale ve světle odůvodnění irelevantní: článek 3, odst. 2 ve znění „Posvátný synod projednává otázky víry a mravů a spolupůsobí s metropolitou při kanonické správě církve.“ a článek 5, odst. 3 ve znění „Není-li řádně zvolený biskup z vážných důvodů trvale způsobilý spravovat eparchii, rozhodne Posvátný synod, aby byl na jeho místo řádně zvolen nový biskup.“ a prováděcího předpisu k němu ve znění „Závažnost důvodů nezpůsobilosti biskupa spravovat eparchii posoudí Posvátný synod„ a rovněž odkazuje i na několik kánonů. Dále (stále stejné souvětí) Synod zde o sobě píše v ženském rodě a praví že „posoudila protiústavní a protikanonické jednání“ vladyky Simeona a dále vyjmenovává tato svá vylhaná nebo zkreslená tvrzení, která označuje za jednání vladyky Simeona (viz. příloha – výpis z usnesení Posvátného synodu 27.3.2014).
Proč je to všechno nelegální? Proč je zápis otce Klokočky jakožto správce Olomoucko-brněnské eparchie neplatný? Rozeberme si situaci. Jaké jsou dnes prameny práva fungování naší církve? Jsou dvojího druhu:
Pro stát, který výmazy a zápisy statutářů provádí, je zásadní a relevantní jeden dokument. Nazývá se „základní dokument“ a každá registrovaná církev si ho sepsala sama a má svůj vlastní. Ten náš je ve své podstatě shrnutím naší Ústavy, s odkazy na ni, ale v něčem se od Ústavy záměrně odchyluje. V těchto ustanoveních je základní dokument nad Ústavou, tedy platí základní dokument a ne Ústava. Toto je zrovna tento případ. V bodu 6. základního dokumentu stojí „Eparchiálního biskupa odvolává eparchiální shromáždění z důvodů vážného porušení kanonických pravidel, nebo ze závažných zdravotních důvodů.“ (Pro pořádek si připomeňme, že některé církve mají text svého základního dokumentu totožný s ústavou, jako například Ruská pravoslavná církev v České republice. To ale není náš případ.)
To znamená, že v případě naší církve pro nás a pro stát platného práva může odvolat eparchiálního biskupa pro kanonické prohřešky pouze eparchiální shromáždění. Ještě jednou připomínám, že Synod ve svém usnesení ze dne 27.3.2014 doslova mluví o tom, že vladyku Simeona odvolává a to pro jeho údajné protiústavní a protikanonické jednání. (Pro pořádek: protiústavní je rovněž protikanonické, neboť Ústava je pro nás jedním z pramenů kanonického práva, takže je přinejmenším matoucí považovat protiústavní a protikanonické za dvě různé věci a svědčí to o nízké úrovni právních znalostí autorů tohoto zápisu.)
Tento způsob odvolání ale nepřipouští platné státní právo ve smyslu paragrafu 10 zák. 3/2002 Sb., tudíž ho Ministerstvo kultury správně nemělo akceptovat a na základě toho nemělo vladyku Simeona vymazat. Toto usnesení Synodu je v tomto ohledu z hlediska práva nicotné a nemůže být právním titulem pro odvolání vladyky Simeona a tím spíše ne pro jeho výmaz jakožto statutáře z rejstříku. Je třeba dodat, že formulace usnesení Synodu mají formu soudního rozhodnutí. Synod tímto soudil vladyku Simeona v jeho nepřítomnosti, bez možnosti obhajoby a bez důkazů. Nemluvě o tom, že synod k takovému souzení vladyky neměl kompetence (o tom dále).
Tisková zpráva olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích k situaci v Pravoslavné církvi a odmítnutí nedůvodného trestního oznámení na pana ministra kultury Mgr. Daniela Hermana. Olomouc, 26. října 2014.
Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku s hlubokým zármutkem a lítostí prožívá již více než rok krizi od doby, kdy v dubnu 2013 rezignoval metropolita Kryštof (vlastním jménem Radim Pulec), který byl hlavou naší místní pravoslavné církve.
Jeho rezignací po mediálním skandálu se v naší církvi objevily zájmové skupiny, které namísto křesťanského a sociálního poslání církve uplatnily své vlastní zájmy, které tak narušily práci ve prospěch našich věřících a společnosti. Odklonění se od naplňování spasitelného poslání, které se řídí Písmem svatým, Svatou tradicí, posvátnými kánony, jakož i rozhodnutími vlastních sněmů, tak v minulosti vedlo k nerespektování a porušování vnitřních předpisů: naší ústavy i starobylých, více než tisíc let platných posvátných kánonů a apoštolských pravidel pravoslavné církve.