Olomoucko-brněnská eparchieNaše eparchie oslaví svátek světitele novomučedníka biskupa Gorazda poutní bohoslužbou v kapli monastýru v Hrubé Vrbce – v den jeho umučení čili narozenin pro věčný život: v sobotu 4. září 2021 od 10 hod. Všechny zveme!
Pozvánka k vytištění v PDF HV-2021d
Aby se mohli potěšit ti, kteří nemohli přicestovat na svátek monastýru Zesnutí přesv. Bohorodice do Vilémova, přinášíme další fotografie z této duchovně bohaté události. Účastníci měli radost, že se mohou opět po půldruhém roku bez omezení sejít a prožít, že slovo církev je od dávna v řečtině pojmem pro shromáždění pozvaných. Setkání bylo krásné i tím, že duchovní a věřící mezi sebou uvítali prot. Jana Kačkoše, který překonal vážnou chorobu.
Na chrámových stupních vítaly vladyku dvě obyvatelky monastýru. Před liturgií přítomní sledovali postřižení nového žalmisty Štefana. Uprostřed liturgie po velkém vchodu a Cherubínské písni byl vysvěcen diákon Tomáš Loučka na kněze. Na propuštění po liturgii poděkování otci Petru Novákovi. A to vše zarámováno oslavou velkého svátku Zesnutí Matky Boží.
Novosvěcenci Tomášovi i žalmistovi Štefanovi blahopřejeme k udělení Boží blahodati, která skrze ruce biskupa sestupuje, povolává a uschopňuje duchovenské osoby k příslušnému stupni služby v církvi. Naše teologické texty praví: „Činnost v církvi to znamená sloužit; každá služba vyžaduje osobitý dar Boží (blahodať), neboť v církvi není možno sloužit bez darů Svatého Ducha.“ Boží blahodať dle modlitby archijereje při chirotonii sestupuje na svěcence, aby uzdravila, co je nemocné, doplnila, čeho se nedostává. Za oba se všichni modlili, aby je Bůh posílil a vedl jejich kroky k horlivosti ve službě a v neposkvrněnosti. Axios! Hoden!
Apoštol Pavel jim v Bibli píše: „Proto ti kladu na srdce, abys rozněcoval oheň Božího daru, kterého se ti dostalo vzkládáním mých rukou. Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy. Nestyď se tedy vydávat svědectví o našem Pánu; ani za mne, jeho vězně, se nestyď, nýbrž snášej spolu se mnou všechno zlé pro evangelium. K tomu ti dá sílu Bůh, který nás spasil a povolal svatým povoláním ne pro naše skutky, nýbrž ze svého rozhodnutí a z milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy a nyní zjevil příchodem našeho Spasitele Ježíše Krista. On zlomil moc smrti a zjevil nepomíjející život v evangeliu.“ (2 Timoteovi 1,6-10)
Matce igumenii Alexii děkujeme za obětavou přípravu svátku a všeho potřebného k slavnosti.
Oběma našim vladykům i novým příslušníkům kléru eparchie na Moravě a všem účastníkům: Mnohá léta!
Liturgie (se záběry z oltáře)
Bohoslužba v chrámu a průvod kol něj
Jakmile se uvolnila protiepidemická opatření, začínají v naší eparchii opět probíhat sváteční shromáždění a poutě. Jako každoročně se slavil monastýrský svátek Zesnutí přesv. Bohorodice ve vilémovském monastýru. Po všech coronavirových omezeních a lockdownech se věřící s radostí sjeli k společné modlitbě a vzájemnému setkání na poutní bohoslužbu do tohoto monastýru. Přijelo i mnoho duchovních. Ve Vilémově tak proběhla poutní oslava v takovém počtu a radosti „jako za starých časů“ (devadesátých let).
V pátek večer se k zahájení oslavy svátku konala velká večerní bohoslužba s litijí. Kázání pronesl otec Rafael. S ohledem na zítřejší plánované kněžské svěcení pohovořil obecně o kněžství. Kromě jiného připomenul, že kněží nejsou v zásadě jiní lidé než „obyčejní“ věřící. Nejsou krásnější, zdravější… Mají však od Boha svěřen ten neobyčejně krásný a velmi zodpovědný úkol, a tím je zde na zemi rozvazovat lidem hříchy, jak o tom hovoří náš Pán Ježíš Kristus: „Komu rozvážete hříchy na zemi, tomu budou rozvázány i na nebi.“ (Mat 18,18) Tato Božská moc byla udělena Církvi, spravují ji biskupové a z jejich pověření i kněží; všichni tito duchovní tak plní svěřené poslání dle svého nejlepšího svědomí, následujíce při tom lidumilnost a milosrdenství našeho Spasitele.
Ráno uvítaly vladyku Izaiáše na chrámových schodech tradičním obyčejem dvě obyvatelky mnišského příbytku: matka představená Alexije s poslušnicí Veronikou. Před zahájením svaté liturgie udělil vladyka žalmistické postřižení bratru Štefanovi (z církevní obce prot. Cristiana Popescu) a uvedl tak do stavu tzv. „nižšího duchovenstva“ dalšího našeho spolubratra v chrámové službě.
Při sobotní sváteční liturgii udělil vladyka Izaiáš svatou Tajinu kněžského svěcení otci diakonu Tomášovi Loučkovi. Po evangeliu kázal ještě před svým vysvěcením otec diakon, který hovořil o pravidelném ročním kruhu bohoslužeb a čtení z Evangelia, a poté se zaměřil na oslavovaný bohorodičný svátek. Zmínil se při tom o zkušenosti starců, kteří vědí, že ďábel nesnese vzývání jména Božího a není schopen vydržet ani jméno naší přečisté Vládkyně, Matky Boží, neboť její čistota je pro temné síly nesnesitelná. Nám je její nevypravitelná čistota naopak vzorem, inspirací a poučením o nepředstavitelné duchovní síle čistoty srdce. Proto nás církev vyzývá k pokání a očišťování se od hříchu a temných vášní – vždyť tudy vede jediná pravá cesta ke sjednocení s naším Pánem a Spasitelem, Ježíšem Kristem. Na této cestě nás svými mocnými přímluvami podporuje i jeho přesvatá Matka, Bohorodice a přečistá Panna Maria.
Na závěr pronesl slovo ke shromážděným poutníkům vladyka Izaiáš. Hovořil jednak k dnešnímu velkému svátku a na konci promluvy poděkoval otci Petru Novákovi za jeho práci v Olomoucko-brněnské eparchii, neboť se stěhuje do obvodu Pražské eparchie kvůli tomu, co nám káže Pán Ježíš Kristus, tedy z lásky k člověku (otec Petr se s námi loučí, aby se mohl postarat o stařičkého nemocného příslušníka rodiny). Vladyka mj. vyzdvihl lásku otce Petra k Bohu a k pravoslavným bohoslužbám; zvláště pak vladyka vzpomenul jeho opravdu velkou lásku k lidem a k Církvi; k tomu na závěr dodal, že on sám by si přál mít tuto vlastnost v takové míře. Spolu s tím mu předal malou pozornost.
Po liturgii následoval průvod všech účastníků oslavy s „bohorodičnou pláštěnicí“ kolem chrámu. Přítomní si povšimli, že jeho kupole má nový nátěr provedený v krásně hlubokém modrém odstínu). Poté – jak už je tu zvykem – následovala sváteční hostina z monastýrské kuchyně. Od zúčastněných věřících byla slyšet chvála, radost a povznesení z účasti na tak duchovně bohaté sváteční události.
Večerní
Sváteční liturgie
(Autor: mátuška Salome Moravská)
(Pro přátele monastýru máme připraveny ještě dvě další fotogalerie z události.)
S požehnáním vladyky + Izaiáše, biskupa šumperského a duchovního správce církevní obce v Olomouci se v neděli 8. srpna 2021 v našem katedrálním chrámě slavil svátek svatého Gorazda, biskupa velkomoravského, učedníka svatých Metoděje a Cyrila, patrona olomoucké katedrály. Svatou liturgii vedl otec Libor Raclavský; spolusloužili čtyři duchovní.
Po liturgii následoval slavnostní průvod kolem chrámu se čtením evangelií (tzv. „krestnyj chod“, což ve staroslověnštině původně znamenalo „průvod kolem“).
Po sváteční liturgii byli všichni věřící pozváni na občerstvení přichystané v prostorách pod chrámem.
S letošní oslavou letního chrámového svátku našeho pravoslavného opatovského kostelíku sv. Jáchyma a Anny je spojena úsměvná historka. Slavili jsme ho tam tentokrát hned dvakrát za sebou.
V této obci je zvykem slavit chrámový svátek na sv. Annu a tento den svatoannenského svátku ctí celý Opatov. Uctívání svátku je podpořeno příjezdem téměř starosvětsky veselé poutě se všemi příslušnými atrakcemi. Pouť se zde koná vždy poslední neděli v červenci. A tak jsme i letos zorganizovali bohoslužebnou oslavu patronů chrámu a pozvali poutníky na tento datum. Jenže krátce před termínem konání bohoslužby jsme se dozvěděli, že kočovníci s atrakcemi a následně i městečko Opatov letos pouť o týden posunují (jen Bůh ví proč – snad pro zdržení kočujících kolotočářů kvůli nějakým epidemickým opatřením, nevíme). A tak jsme se sjeli na bohoslužbu do Opatova letos dvakrát, dvě neděle za sebou. Tím se nám trochu rozdrobila organizace, takže část poutníků dorazila na první termín, jiní na druhý. Poutní bohoslužby proběhly tedy v poněkud komornějších rozměrech, což jim nic neubíralo na duchovní kráse.
S jihlavským knězem spolusloužil otec Alexandr Ceban, který přijel do Opatova i s mátuškou. Po obou bohoslužbách následovalo posezení a besedování s pohoštěním v altánu na zahradě u včelína.
Díky Bohu za vše!
V Opavě věřící zakoupili pro chrám Počájevskou ikonu Matky Boží. U příležitosti návštěvy pravoslavné církevní obce 29. července vladyka Izaiáš ikonu posvětil a požehnal novému dílu.
25. července navštívil vladyka Izaiáš Pravoslavnou církevní obec v Libině
O Svatodušním pondělku (21. června 2021) byl v olomoucké katedrále vysvěcen na diakona bratr Tomáš Loučka z Olomouce. Diakon Tomáš absolvoval pravoslavnou fakultu v Prešově a byl dlouholetým žalmistou v Olomouci i v jiných obcích. Zabývá se psychologickou a duchovní pomocí závislým. Rád cestuje po monastýrech zejména na Svatou horu Athos. Kéž Hospodin rozmnoží svou službu své církvi v osobě nového diakona. Mnohá léta.
NP
Před červencovým zasedáním eparchiální rady se její členové modlili při svaté liturgii
V neděli 11. července se po svaté liturgii sešla eparchiální rada a řešila aktuální a důležité otázky života naší eparchie.
Na šťastný svátek sv. Cyrila a Metoděje a u příležitosti výročí svěcení chrámu sloužil vladyka Izaiáš spolu s duchovenstvem v Kroměříži.
Na konferenci presbyterů naší eparchie, která se konala 1. června 2021 v Olomouci (zpráva o ní je zde), sestavili přítomní text níže uvedeného prohlášení.
P.S.
V prohlášení je zmínka o článku Nic není důležitější než pokoj v církvi
Svátky Sestoupení Svatého Ducha jsme oslavili v Jihlavě sváteční božskou liturgií v chrámu vyzdobeném kromě mnoha květin i zelení stromů a dubových ratolestí. Jsou to totiž také svátky Nejsvětější Boží Trojice, a právě v doubí Mamre přijal patriarcha Abraham návštívení samotného Hospodina v podobě tří tajemných hostů, Osob, které byly starozákonním předobrazem Božské Trojice. (Viz vpravo ikonu Abrahamova pohostinství s patriarchou Abrahamem a Sárou.)
Po liturgii jsme sloužili zvláštní svatodušní večerní, která je mimořádná tím, že se při ní na kolenou čtou modlitby ke vzývání blahodati Svatého Ducha. Zároveň je významná tím, že se při ní poprvé od Paschy, po padesátidenním svátečním období, v chrámu klečí.
Část území olomoucko-brněnské eparchie byla postižena tragédií. Nevídaně hrozné následky větrné smrště jsou stěží uvěřitelné. Jihomoravský kraj, především oblast Břeclavska a Hodonínska, ve čtvrtek večer 24. června zasáhly ničivé bouře a tornádo o síle F3 nebo F4. Větrný vír zdevastoval několik vesnic na jižní Moravě a zanechal za sebou mrtvé a zraněné.
Čtvrteční bouře a tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku si vyžádaly šest obětí (včetně těhotné ženy). Dnes potvrdila mluvčí nemocnice poslední úmrtí, a to dvouletého dítěte. Zraněných jsou stovky. Škody na majetku se vyčíslují na desítky miliard. Už přes 70 poškozených domů je odsouzeno k demolici (týden po katastrofě se počet domů, které budou strženy, vyšplhal až ke 180).
Metropolita Rostislav, arcibiskup prešovský adresoval vladykovi Simeonovi, arcibiskupu olomoucko-brněnskému list s kondolencí v souvislosti s vše devastujícím řáděním živlů. Vladyka metropolita se modlí za ty, jejichž životy větrná smršť odnesla z této země, i za útěchu jejich pozůstalých. Ujistil nás, že prosí Boha za rychlé uzdravení zraněných a brzkou nápravu škod.
Z webu vladyky Jáchyma Berounského, který bydlí poblíž zasažené oblasti, jsme vybrali několik fotografií, viz galérii. Na svém webu vladyka píše:
»Dnes jsme si s bratrem Martinem Létalem nasadili pracovní rukavice a brigádničili ve zdevastovaných Hruškách. Z lidí už opadl prvotní šok a pocit zmaru, velmi je povzbudil pozitivní zájem druhých o jejich neštěstí. Krásná atmosféra, neobyčejná solidarita… dřeli tam hasiči, vojáci, policisté, zdravotníci, úředníci… příbuzní místních občanů, známí i úplně cizí lidé, kteří přijeli třeba i namísto dovolené na pomoc… Na střechu k nám z ničeho nic vylezli pokrývači ze Slovenska a moc pomohli. Pomáhali si sousedé, kteří měli mezi sebou ještě před pár dny různé malicherné konflikty – a teď se sblížili. Tyto situace jsou nám dány také proto, aby se mohla projevit naše solidarita a pomoc, a ta se projevila. Pomozte každý, jak můžete, pochopitelně hlavně finančně.«
Úvahy o duchovních příčinách přírodních pohrom odložíme na jindy, nyní je potřeba povzbudit, posílit, utěšit a pomoci. A to modlitbou i praktickým činem.
Na našich farnostech se při bohoslužbách už konaly prosby a vzývání Boží pomoci pro všechny, na které tragicky dopadla tato přírodní pohroma. Nad dušemi zesnulých nechť se smiluje Pán ve svém nekonečném milosrdenství, a přeživší, zraněné či zbavené majetku, sklíčené i zoufající nechť Pán svou všemocnou rukou pozdvihne a dá jim sílu a naději.
* * *
Podle oficiálních zpráv z místa pohromy je z různých druhů materiální pomoci v tuto chvíli potřeba především pomoc finanční.
Vyzýváme naše církevní obce a všechny věřící olomoucko-brněnské eparchie k pomoci.
Diecézní charita Brno spustila veřejnou sbírku, do které je možné přispívat libovolnou částkou na účet č. 4211325188/6800, variabilní symbol 2002, nebo formou dárcovské SMS. Na číslo 87 777 lze poslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS DCHB 30, 60 nebo 90 podle částky, kterou chcete přispět.
Pomoci je možné i skrze Diakonii Českobratrské církve evangelické. Příspěvky mohou zájemci posílat na účet č. 2100691426/2010. Je možné přispět i dárcovskou SMS na číslo 87 777 ve tvaru DMS DIAKONIEPOMOC 30, 60 nebo 90, a to opět podle výše příspěvku.
Člověk v tísni vyhlásil sbírku SOS Morava. Příspěvky je možné posílat na speciálně zřízené konto 713271329/0300.
Přispět je možné i na účet Českého červeného kříže. Číslo je 333999/2700, variabilní symbol 2101. Organizace spustila i platební bránu.
Vladyka Izaiáš, vikární biskup šumperský dnes oslavuje narozeniny. Prosíme Boha, aby mu dal zdraví a sílu k další práci pro eparchii.
Na mnohá a blahá léta, vladyko.
Redakce webu
a spolupracovníci z úřadu
Svátky Sestoupení Svatého Ducha v Šumperku
Padesátnice v olomoucké katedrále
V chrámu sv. Barbory při Sestoupení Svatého Ducha na apoštoly
Vladyka Izaiáš se 17. června zúčastnil představení knihy o kardinálovi Miloslavovi Vlkovi, které proběhlo v arcibiskupském paláci v Praze. Do knihy přispěl svou vzpomínkou na zesnulého kardinála i náš vladyka Simeon, jeho dlouholetý přítel. V rámci setkání s kardinálem Dominikem Dukou jej vladyka Izaiáš obdaroval naším jubilejním sborníkem, vydaným u příležitosti 70. výročí naší eparchie.
V pátek 28. 5. 2021 proběhla Noc kostelů v Brně. K akci se připojil i monastýr sv. Ludmily. Konala se prohlídka fresek a interiéru chrámu, která probíhala s vysvětlením významu ikon, ikonografie, symboliky ikonostasu a všeho, co tvoří pravoslavný chrám, pronaos, naos a oltář.
Zúčastnilo se přibližně 120 návštěvníků, věřící i nevěřící. Všem se velmi líbily fresky a ikonostas i komentáře, které probíhaly v češtině, rumunštině a angličtině.
V neděli 13. června navštívil vladyka Izaiáš nově budovaný chrám v Uherském Brodě.
I v letošním roce 2021 se Pravoslavná církevní obec v Kroměříži zapojila do projektu Noc kostelů. Kvůli koronaviru a zatím ne zcela rozvolněným opatřením jsme očekávali spíše nízkou účast, ale opak byl pravdou. Letošní zájem předčil naše očekávání. Již od 18té hodiny začaly chodit skupinky návštěvníků. Před večerní bohoslužbou přišla “delegace” dětí školního věku z okolního sídliště, z nichž mnohé dosud nevěděly k čemu tato budova (chrám) vlastně slouží.
Na rozdíl od minulých let, kdy náš chrám navštěvovali spíše zvědavci, jsme letos zaznamenali zvýšený zájem římských katolíků. Jejich dotazy se hodně týkaly věrouky a rozdílů mezi pravoslavím a římským katolicismem. Na večerní bohoslužbě také “nahradili” místa pravoslavných, kterých bylo jako šafránu, takže účast na večerní převyšovala počtem osob i leckterou nedělní svatou liturgii.
Letošní Noc kostelů můžeme zhodnotit jako velice zdařilou a zdá se, že některé návštěvníky, kteří zde byli poprvé, budeme vídat i jindy během roku.
jer. Stanislav Dolníček
V Horní Lipové se nachází již od roku 2014 pravoslavný chrám zasvěcený svátku Proměnění Páně a sv. Nektáriovi Eginskému. Letošní téma Noci kostelů je podle žalmu 104 možno chápat přírodně – „Přivádíš tmu, noc se snese, celý les se hemží zvěří.“ Náš chrám je kompletně obklopený lesem a zvířata ve dne i v noci si k němu nacházejí cestu, a proto jsme nepochybovali o správnosti zvolené tématiky.
V pátek v podvečer k zahájení Noci kostelů jsme sloužili Kánon kajícný k Pánu našemu Ježíši Kristu. Poté byl svícemi ozářený chrámový prostor ponechán otevřený po celou noc pro návštěvníky, kteří v něm mohli setrvat dle libosti. První návštěvník byl až z dalekého Nového Jičína a ostatní jsme nepočítali. V sobotu 29. května v ranních hodinách byla sloužena panychida k výročí pádu Konstantinopole a tímto byla vykonána pomyslná tečka za letošním ročníkem tradiční akce. U nás však dáváme přednost akci Den kostelů, kdy je náš chrám a památník stále otevřen od slunce východu po jeho západ.“