Archiv rubriky: Dokumenty

Panychida u příležitosti 75 let od vyvraždění Českého Malína na Volyni

V Novém Malíně u Šumperka se každoročně na památku vypálení Českého Malína na Volyni koná za účasti zástupců olomoucko-brněnské eparchie pietní akt. Letos jsme v Novém Malíně vzpomenuli 75. výročí této tragické události.

Panychidu za naše zavražděné bratry a sestry sloužil vladyka Izaiáš, biskup šumperský s dalšími našimi duchovními.

Věčná paměť!

O historii Českého Malína na Volyni

K výročí tři čtvrtě století tragédie na Volyni

Český Malín je česká obec na Ukrajině založená v druhé polovině 19. století českými přistěhovalci z Lounska, Žatecka a Rakovnicka, vypálená za druhé světové války Němci. Český Malín se nacházel vedle vsi (Ukrajinský) Malín.

V 60. letech 19. století zvala ruská carská vláda přistěhovalce, kteří by obdělávali nevyužitou půdu. Kromě její levné koupě poskytovala těmto lidem výhody, kterými bylo právo na zakládání výrobních podniků, právo na národní školství, právo na vlastní samosprávu, právo na náboženskou svobodu, osvobození od placení daní po dobu 20 let a osvobození od vojenské povinnosti.

O Velikonocích roku 1870 se z českých zemí, přesněji z lounského, žateckého a rakovnického okresu, vydalo na cestu asi dvacet rodin. Putovaly zhruba měsíc, přes Karpaty až do volyňského Rovna.

Obec Český Malín byla založena v ukrajinské Volyni roku 1871. Byla zde postavena škola, kde se vyučovalo v českém jazyce. Obyvatelstvo přešlo na pravoslavnou víru. V obci byla zřízena knihovna, dobrovolný hasičský sbor, ochotnický divadelní spolek, založena druhá (církevní) škola. Obec se rozvíjela díky pracovitosti a znalostem lidí, díky zavádění moderní zemědělské mechanizace a měla nejvyšší úroveň.

Víc než šedesát let malínští budovali svá hospodářství, s ukrajinskými a polskými sousedy měli, jak by se dnes řeklo, korektní vztahy. Přečkali první světovou válku, kdy byli na několik let vyhnáni a jejich obec takřka zničena, přežívali i bídu sovětské a nacistické okupace.

Po sovětsko-polské válce připadl roku 1921 Český Malín Polsku. Ve druhé polovině 30. let byl vlivem polské protičeské propagandy, která vyústila v požadavky polského obyvatelstva na likvidaci českého školství a v požadavky na zabrání půdy českým rolníkům, negativně ovlivněn život českých osadníků na území Polska, a tedy i v Českém Malíně.

Ve dvacátém století se na Volyni vystřídalo několik režimů a nadvlád, skoro všechny změny byly provázeny vražděním, pogromy, krádežemi. Události na Volyni v letech 1939 -1945, tedy dobu sovětské a nacistické okupace, popisují historikové současně jako občanskou válku mezi Poláky a Ukrajinci. Posléze připadl Český Malín opět Sovětskému svazu.

Následovala kolektivizace, znárodňování, transporty celých selských rodů na Sibiř, do táborů nucených prací. Historik Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu říká: „Bolševismus, tedy okrádání, zatýkání, vraždy, deportace, všechny tyhle známé otřesné věci se pochopitelně týkaly i obyvatel Volyně. Ve třicátých letech se navíc Ukrajinou prohnal hladomor, který vznikl násilnými rekvizicemi obilí; dodnes nevíme, kolik set tisíc lidí kvůli Stalinovým příkazům umřelo. Lidé na Volyni tedy neměli o sovětském režimu žádné iluze.

Když začalo Hitlerovo drang nach Osten zavedli Němci brutální okupační režim, skutečný i domnělý odpor či sabotáž trestali smrtí. Němcům museli hospodáři odvádět všechno, počínaje obilím, masem a máslem, přes olejnatá semena až po byliny, listy višní i třešní nebo tabák, jehož pěstování bylo nuceně zavedeno.

Na Volyni ale tehdy nehrozilo nebezpečí jen ze strany okupační správy, ať už sovětské nebo později nacistické. V kraji řádily nacionalistické ukrajinské polovojenské hordy Banderovců, patřící pod ilegální Ukrajinskou povstaleckou armádu, nekontrolovatelné tlupy zločinců, kteří v kraji vraždili, kradli a znásilňovali. Řádění Banderovců a nacistická okupace Volyně měly za následek desetitisíce obětí, civilisté byli vězněni, stříleni a mučeni, Židé vražděni na místě nebo ve vyhlazovacích táborech. Česká menšina se podle pamětníků a historiků snažila udržet v nenápadnosti, pokud to šlo, vyhýbala se konfliktním situacím.

Pak přišlo ráno 13. července 1943. Sedláci se po dvou dnech svátků chystali na pole, když do Českého Malína vpochodovala jednotka vojáků v německých uniformách. Vojáci nakráčeli doprostřed obce a dvou až tříčlenné hlídky s puškami s nasazenými bodáky obcházely jeden dům po druhém a vyváděly ven každého, koho našly s výjimkou nemohoucích. Skoro nikdo z Malínských neuměl dobře německy, vojáci tedy gestikulovali a zprvu se usmívali. Lidé se přesto pokoušeli o lámaný rozhovor, ptali se, co se děje, zda si mají vzít sebou jídlo a oblečení, jak dlouho budou mimo domov. Jeden z vojáků ukazoval: bude to trvat jen půl hodiny… Většina lidí soudila, že je Němci potřebují na práci.

Během několika hodin upálili, zastřelili a ubili víc než čtyři sta vesničanů včetně žen a dětí. Veškeré obyvatelstvo Českého Malína bylo vyhnáno na ulice, kde byli odděleni starci, ženy a děti od mužů. Po skupinách pak byli lidé odváděni do Ukrajinského Malína, odkud se již ozývala střelba. Někteří mladí muži byli přinuceni hnát ze vsi uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. V Ukrajinském Malíně Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela, školy a jiných budov, které polili hořlavinou a podpálili. Všichni, kteří se snažili utéci nebo vyskočit z oken, byli pobiti ranami z automatů a jiných zbraní. Většina starců, žen a dětí byla odvedena po skupinách nazpět do Českého Malína, kde jim bylo od velících důstojníků řečeno, že budou propuštěni. Místo toho byli však nahnáni do stodol a upáleni. Postupně Němci zapalovali i další budovy v obci.

Zachránilo se pouze několik osob, které nebyly přítomny v obci, protože brzy ráno odjeli na nákupy, nebo které byly nuceny hnát uloupený dobytek a vézt nakradený majetek nebo uprchli ze skupiny. Vesnice hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně.

Zavražděno bylo z místních 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, dále 26 Poláků a 4 Češi, kteří v obci pobývali. Popelem lehlo 68 domů.

Vraždění trvalo několik hodin. Vpodvečer se nad hořícími statky podle pamětníků spustil vydatný prudký déšť, který hořící trosky uhasil. Ráno se na spáleniště začali vracet ti, kdo přežili. Hledali a pohřbívali své nejbližší, často je mohli poznat jen podle zbytků šatů a šperků a podle míst, kde leželi.

Dne 13. července 1947 při příležitosti čtvrtého výročí vypálení Českého Malína byla přejmenována obec Frankštát na Šumpersku na Nový Malín, do obce Nový Malín se přestěhovalo i několik přeživších obyvatel z Českého Malína. V roce 2006 žilo posledních devět svědků malínského masakru – velké válečné vraždy Čechů.

Pamětníci tragédie v Českém Malíně ve Volyni vyprávěli své vzpomínky dokumentaristům z neziskové organizace Post Bellum. Tato organizace sesbírala už tři tisíce osudů a zpřístupňuje je na portále Paměť národa (www.pametnaroda.cz).

Konalo se zasedání Eparchiální rady Olomoucko-brněnské eparchie

Eparchiální rada Olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích (ER OBE) zasedala dne 23.5.2017 v Olomouci

Prezence

Přítomní členové ER OBE:
vladyka Izaiáš,
prot. Ján Kačkoš, prot. Jozef Fejsak, prot. Jan Baudiš, prot. Ondřej Stehlík, sestra Vlastimila Soukupová, sestra Sofia Prusali
Hosté:
prot.
Jan Langr – tajemník
sestra Perla Jarečná – tajemnice

Omluvení členové ER OBE:
vladyka Simeon
sestra Soňa Cinegrová
prot. Milan Horvát-kancléř MR

Předseda konstatuje, že ER OBE je na tomto zasedání usnášení schopná

Usnesení ER č. 24 ze dne 23.5.2017

Jednání ER bylo zahájeno společnou modlitbou. Vl. Simeon se z jednání omlouvá, všechny členy Rady pozdravuje a jejím vedením pověřil vl. Izaiáše.

Usnesení č. I

Kontrola plnění úkolů:

Předseda konstatoval, že nejsou nesplněné úkoly z předchozích rad.

  1. ER OBE bere na vědomí předloženou zprávu

PRO: 6       PROTI: 0      ZDRŽELO SE: 0      PŘIJATO

Usnesení č. II

Pravoslavná církevní obec v Ostravě – Pustkovci požádala o příspěvek na realizaci projektové dokumentace na realizaci opravy kaple (hydroizolace, fasáda, tvorbu mozaiky na průčelí chrámu) ve výši 40 tis. Kč.
Předkladatel doporučuje schválení žádostí.

ER OBE
1.) bere na vědomí předloženou zprávu
2.) schvaluje příspěvek na realizaci projektové dokumentaci opravy chrámu ve výši 40 000,- Kč z fondu oprav a reprodukce majetku OBE
3.) pověřuje ředitele ÚER podpisem smlouvy

PRO: 6       PROTI: 0      ZDRŽELO SE: 0      PŘIJATO

Usnesení č. III

Pravoslavná církevní obce v Prostějově předkládá návrh prodeje modlitebny sv. Jiřího Vítězného (objekt bývalé synagogy) v Prostějově. Uvedený objekt je dlouhodobě ve velmi špatném technickém stavu. Přes dílčí rekonstrukce zejména statického charakteru je v možnostech církevní obce provádět pouze nejnutnější opravy. Objekt vyžaduje rozsáhlé stavební opravy včetně nové fasády, kanalizace, hydroizolací a střechy. Rovněž je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že se jedná o zapsanou kulturní památku.

Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o objekt vyžadující nutné investice, a to pod hrozbou sankcí ze strany Národního památkového ústavu i samosprávy, je nutné přijmout řešení stávajícího stavu. Na základě výstupů jednání s orgány státní správy, samosprávy, židovskou obcí a vlastníků přilehlých nemovitostí se nabízí dvě řešení. Realizovat opravu vlastním nákladem z fondu oprav, která však musí probíhat v souladu s podmínkami památkové péče nebo přistoupit na nabídku odkupu objektu sousednímu vlastníkovi. Po diskuzi, s přihlédnutím k potenciálu stávající církevní obce, se jako vhodnější řešení jeví prodej této nemovitosti a finanční prostředky uložit na účtu církevní obce tak, aby v budoucnu mohla být zakoupena vhodná nemovitost pro potřebu této obce. Duchovní správa bude administrována ze strany sousední nedaleké církevní obce v Čelechovicích.

ER OBE:
1.) bere na vědomí předloženou zprávu
2.) schvaluje v souladu s čl. 20 Ústavy Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku kupní smlouvu mezi Pravoslavnou církevní obcí v Prostějově, se sídlem Demelova 51/2, 796 01 Prostějov, IČ.: 26521636 jako prodávající a ……………………………….. jako kupující na pozemek zastavěná plocha a nádvoří parcelní číslo 62/1 jehož součástí je jiná stavba číslo popisné 33, vše zapsané na listu vlastnictví číslo 11953, pro katastrální území Prostějov, obec Prostějov, okres Prostějov vedeném na Katastrálním úřadě pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov.
3.) pověřuje duchovního správce podpisem smlouvy

PRO: 6       PROTI: 0       ZDRŽELO SE: 0      PŘIJATO

Usnesení č. IV

Vladyka Izaiáš informoval o průběhu koupě bytového domu v Brně. Současně předložil žádost o schválení nákupu vybavení bytových jednotek, které je potřebné pro následný pronájem.

ER OBE
1.) bere na vědomí předloženou zprávu
2.) schvaluje prostředky na vybavení dle zprávy

PRO: 6      PROTI: 0       ZDRŽELO SE: 0      PŘIJATO

Usnesení č. V

Prot. Josef Fejsak informoval členy rady o situaci v církevní obci ve Žďáru nad Sázavou. V této chvíli se jedná o pronájmu chrámu sv. Trojice pro potřebu naší církve. Po dohodě s prot. Janem Baudišem navrhuje, že se ujme duchovní správy. ER OBE v souladu s čl. 9 odst. 2 ustanovuje prot. Josefa Fejsaka duchovním správcem Pravoslavné církevní obce ve Žďáru nad Sázavou.

ER OBE
1.) bere na vědomí předloženou zprávu
2.) schvaluje změny dle zprávy

PRO: 6 PROTI: 0 ZDRŽELO SE: 0 PŘIJATO

Eparchiální rada byla ukončena v 17:00 hod. společnou modlitbou.

V Olomouci dne 23.5. 2017

Zapsal: prot. Jan Langr
Za správnost: vl. Izaiáš – ThDr. Igor Slaninka

…………………………….

+Simeon
Předseda eparchiální rady
olomoucko-brněnské eparchie
Pravoslavné církve v českých zemích
a na Slovensku

+ Izaiáš ……………………………..
prot. Ján Kačkoš ……………………………..
prot. Jozef Fejsak
……………………………..
prot. Jan Baudiš
……………………………..
prot. Ondřej Stehlík
……………………………..
sestra Vlastimila Soukupová
……………………………..
sestra Sofia Prusali
……………………………..

 

Komentář k rozeslanému usnesení posvátného synodu

Důstojní otcové, bratři a sestry,

V mailové poště se vám v pátek 27.3.2015 objevila usnesení Posvátného Synodu PCČZS (zde v PDF), dovolíme si krátký komentář a věříme, že nebude vnímán jinak než jako komentář a snaha o vyřešení situace smířením všech, abychom zase mohli všichni společně svědčit světu o našem Pánu. Celý příspěvek