Vstal z mrtvých Kristus!

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Moldavan, ale především pravoslavný kněz Alexandru Ceban.
Dokumentární cyklus o těch, kteří žijí jinde, než jsou jejich kořeny.

V Kišiněvě, hlavním městě Moldavska absolvoval Alexandru Ceban univerzitu. Lákala ho politologie a historie. Jenže pracovní perspektiva v bývalé sovětské, ekonomicky nestabilní republice byla mizerná. Alexandru zamířil do Česka, kde už pátý rok pracovala jeho matka. Oba sice měli vysokoškolské diplomy, ale začít museli v dělnických profesích.

Pořad České televize (29. 5. 2021)

Letošní pouť do Mikulčic se konala za sychravého a chladného počasí, jak už je posledních pár let v tomto období obvyklé. Od začátku poutě pršelo. Tomu odpovídal i počet účastníků, který podstatně vzrostl až v druhé polovině bohoslužby. Někteří z přítomných pak dojatě vyprávěli, že právě ve chvíli svatého přijímání ustal déšť.

Promluvu k letošnímu svátku pronesl důstojný otec Rafael z Šumperka.

Začal s poukázáním na aktuální deštivé počasí řečnickou otázkou: Drazí bratři a sestry, ptáte se možná sami sebe, proč jsme tady? Abychom zmokli? Vždyť prší! Nezbláznili jsme se? Kolik z nás dnes asi řešilo otázku, zda sem přijít nebo ne. Někteří mají rodiny a chtějí se jim věnovat, další si potřebuje odpočinout po těžké celotýdenní práci, jiný naopak potřebuje využít volný den, aby mohl udělat to, nač není jindy čas, někdo je zesláblý po těžké chorobě… Dobrých důvodů, proč sem neputovat, by mnozí našli dost a dost. Vzpomeňme však na svaté Cyrila a Metoděje, kteří opustili své domácí prostředí a vydali na cestu kamsi daleko na sever, putovali sem kvůli slovanskému národu, který stále prodléval v tmě pohanství, aby jej osvítili světlem křesťanské víry, světlem poznání Boha. Jistě chápeme, že v době, kdy se vydávali svatí soluňští bratři k nám na Velkou Moravu, nelétala letadla, neexistovala linka Thessaloniki – Praha, díky níž dnes překonáváme celou tu vzdálenost za dvě až tři hodiny. V 9. století k nám věrozvěsti, které si kníže sv. Rostislav na Byzanci vyprosil, putovali dlouho a namáhavě. Zdolávali tuto velkou vzdálenost za každého počasí a podstupovali značná rizika tehdejšího cestování. Útrapy těžké cesty je jistě zmáhaly (zvláště sv. Konstantina – Cyrila, který byl křehké tělesné konstituce).

Otec Rafael se s naslouchajícími podělil o osobní vzpomínku: „U nás na farnosti je jedna babička, volyňská Češka, je jí asi 95 let, a ta mi vyprávěla, jak chodila s maminkou každou neděli do chrámu, který byl vzdálen řadu kilometrů a muselo se jít přes les. A vypravily se na cestu v jakémkoli počasí. I když lilo, i když byl všude sníh, přesto do chrámu přišly.“

Zde na místě byli svatí soluňští bratři konfrontováni s místní situací – uviděli, co předvídali již před začátkem cesty: jak těžká práce zde na ně čeká. Museli pokládat samotné základy života Kristovy Církve: učit místní lid křesťanské víře i církevní praxi. Vyučit své svěřence ve čtení a psaní novým slovanským písmem. Vzdělávat zdejší adepty duchovenského povolání. Řídit budování chrámů a instalaci bohoslužebného vybavení. Možná tušili, že to, co zde budují, může být nepřáteli rozmetáno a vystavěné chrámy budou zbořeny. Přesto do toho šli s plným nasazením.

Jednou se v nebi setkáme se svatými Cyrilem a Metodějem a oni se nás zeptají, jak jsme pokračovali v jejich díle, jestli jsme poctivě nesli jejich odkaz, zda jsme se snažili navázat na jejich námahu a vstoupit do jejich práce. Nejspíš se také otáží, kde jsme byli v den jejich svátku. Co jim asi odpovíme? Každý místní pravoslavný křesťan by měl být v den jejich památky v chrámu, děkovat Bohu za svaté věrozvěsty, apoštoly Slovanů, a obracet se k nim s prosbou o jejich přímluvu u Vládce veškerenstva. Prosit je, aby i nadále duchovně vzdělávali Moravu, chránili zdejší pravoslaví, povolávali další služebníky pro rozvoj místní církve, inspirovali české a moravské pravoslavné křesťany k práci, k duchovnímu životu, k jednotě a svornosti. Kéž sv. Cyril a Metoděj utiší bouře, které církev boří. Kéž nás inspirují k pokoře, která je nejspolehlivějším základem každého duchovního díla.

Sv. bratři Cyril a Metoděj nám při nebeském setkání možná připomenou známou skutečnost, že svatí nám shůry mohou účinněji pomáhat, když se k nim vroucně obracíme, jejich přímluvy co nejčastěji vzýváme a znovu a znovu se k nim modlíme.

Svatí Cyrile a Metoději, opatrujte naše pravoslavné společenství a vyproste nám všem u Boha milost velikou!

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Jak už se stalo dobrým zvykem, každoročně k výročí konce 2. světové války, pořádá Pravoslavná církevní obec v Jeseníku ve spolupráci se spolkem „Kostelík v horách“ setkání k připomenutí této významné události našich dějin. V letošním „orouškovaném“ čase se nás sešlo 8. května v Horní Lipové přes třicet nelhostejných a to přímo v památníku válečných zajatců. Stovky jejich jmen zapsané na stěnách místního chrámu byly zároveň čteny při panychidě za přítomnosti místních i hostů z generálního konzulátu RF v Brně.

Druhá část sobotního dopoledne proběhla ve znamení memoárové válečné literatury a poezie. Na závěr bylo připraveno malé pohoštění na prostranství u památníku. O celé události referoval místní tisk.

Vyslechněte, prosím, ukázku z přednesené básně:

„Vy mrtví spíte hluboko,
a my tu jako vaše stíny,
žijeme jenom na oko,
na druhé straně hlíny.

Vy mrtví spěte, spěte dál!
Po mnohém kabát máme dosud,
vnuk z jeho kapes vysypal,
na svoji dlaň váš osud.“

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Radostnou zvěst o Zmrtvýchvstání Páně oslavovali pravoslavní křesťané i na Vysočině

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Celá fotogalérie je na stránce archivu jihlavské církevní obce

Vzpomínka na duchovní hloubku dnů Velkého (strastného) týdne

Velká středa: svatá Tajina svěcení oleje a pomazání nemocných

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Velký pátek: památka křížové cesty a symbolické pohřbívání těla Páně, čili vynášení pláštěnice

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Celá fotogalérie je na stránce jihlavské církevní obce

Slavnostní paschální bohoslužby se svěcením pokrmů probíhaly na svátek Vzkříšení Kristova v Kroměříži

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Oslavy Paschy se konaly také v novém chrámu v Uherském Brodě

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Ze Vzkříšení našeho Pána a Spasitele se radovali i věřící v novém brněnském chrámu

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Paschální oslavy v chrámu sv. Metoděje

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Ze Vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista, kterým i my jsme spoluvzkříšeni, se radovali v Šumperku.

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Ze svátku svátků se radovali v olomoucké katedrále

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Největší ze svátků: Vzkříšení Kristovo, oslavili bratři a sestry v Přerově

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

V monastýru Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vilémově oslavili paschálními bohoslužbami letošní svátek Vzkříšení Páně

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Letošní postní doba byla rozvířena neklidem, který na nás doléhá ze sousední eparchie. Do této doby jsme vyčkávali, zda se tento nepokoj neuklidní, a pak jsme nechtěli vyrušovat naše věřící a eparchiální duchovenstvo z modlitebního usebrání ve svatém půstu. Nyní jsme se však rozhodli seznámit s některými událostmi naši církevní veřejnost, protože se tyto události týkají všech příslušníků naší eparchie.

„Nic není lepší než pokoj v církvi,“ hlásá jeden z nejznámějších svatých otců, apoštolský otec Ignatios Antiochijský (zvaný Bohonosec, učedník svatých apoštolů, 2. století). Jeho výrok je prostý, a tak hluboce pravdivý! Kolik bychom mohli vykonat misijní a pastýřské práce, kdyby nás stále nezaměstnávaly a nevyčerpávaly všelijaké rozbroje, které v církvi vyvolávají ti, kteří mají srdce a duše nemocné neklidem, vášněmi, touhou po sebe prosazení či prahnou po majetku, po moci a slávě. S těmito základními hříšnými vášněmi trpíme jistě všichni, ale někdo s nimi více či méně úspěšně zápolí, zatímco jiný se jimi nechává bez odporu unášet. Je to smutné, ale všichni to známe z vlastních životních zkušeností.

Jak jinak, než prahnutím po moci či majetku, bychom si mohli vyložit snahy některých osob ze sousedního arcibiskupství? Tito lidé se stále vměšují do vnitřních věcí naší eparchie, útočí na naše představené, snaží se je sesadit či pomluvit, vymýšlejí falešné diskreditační kauzy, pokoušejí se získat pod svou kontrolu náš eparchiální majetek. Klamně informují státní úřady, kterým namlouvají nějaké scestné a nekanonické i neústavní výklady naší církevní struktury, s úmyslem uvést je v omyl a přimět ke schválení předkládaných opatření proti naší eparchii.

Je snad zbytečné rozvádět, že takové jednání je hrubě nekanonické a protiústavní. Posvátné kánony (tj. pravidla ustanovená svatými sněmy v průběhu dějin), které jsou závazné pro celou pravoslavnou církev, by měl znát každý, kdo vystuduje bohosloveckou fakultu. Překvapuje nás tudíž, že se dnes v naší církvi můžeme potýkat s natolik flagrantním porušováním či ignorováním těchto závazných pravidel.

Vybrali jsme sem dva konkrétní případy z těchto zarmucujících jevů. Níže pak přinášíme fotokopie příslušných listin, kterými náš popis událostí dokládáme.

1.) Monastýr Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vilémově. Eparchiální rada dlouhodobě hledá možnosti, jak udržet církevní charakter budovy a jak dlouhodobě financovat její provoz, údržbu a opravy. Jednou z možností, jak zachovat její monastýrský charakter, se jevilo dát ji k dispozici řeckým mnichům, kteří by se o náš majetek starali (upřesnění podmínek a délka bezplatného pronájmu měla být předmětem případného dalšího jednání). Za tím účelem byl zřízen zprostředkující subjekt (Stavropigiání monastýr Zesnutí přesv. Bohorodice), který měl dle direktiv eparchiální rady postupovat v jednání. Následně do celého procesu vstoupil (Bůh ví proč) Vysokopřeosvícený vladyka Michal, arcibiskup pražský, který začal obesílat úřady dopisy, v nichž sám sebe prohlásil za jedinou oprávněnou osobu k jakékoliv dispozici s veškerým majetkem celé pravoslavné církve v České republice. Náš drahý vladyka Michal tam tvrdí, že bez jeho podpisu není žádný provedený úkon platný. Bohužel nás pražský vladyka neuznal hodnými jakéhokoliv vysvětlení, takže nechápeme, proč se tak úporně snaží získat pod svou kontrolu nemovitosti olomoucko-brněnské eparchie. Státní úřady odpověděly vladykovi do Prahy odmítavě a v odůvodnění ukázaly, že znají naší církevní ústavu daleko lépe než pražský arcibiskup.

2.) Mnohem závažnější jsou však pokusy Vysokopřeosvíceného Michala nekanonicky sesadit našeho moravského arcibiskupa Simeona. Vladyka Michal opakovaně poslal (poprvé v r. 2019 a podruhé letos) na Ministerstvo kultury ČR své „rozhodnutí“ ukončit našemu vladykovi Simeonovi jeho funkční období. Po všem, co jsme od pražské eparchiální správy už zažili, nás vlastně ani nepřekvapuje, že na místo moravského arcibiskupa a statutáře olomoucko-brněnské eparchie jmenuje ve svém „rozhodnutí“ vladyka Michal sám sebe. A to vše bez rozhodnutí jakýchkoliv církevních orgánů, kterým by jednání o takových věcech příslušelo (eparchiální rady, eparchiálního shromáždění). I člověku neznajícímu posv. kánony a církevní právo je zřejmá nepřijatelnost podobného chování z čistě morálního hlediska.

Nechce se nám věřit, že by si pražský vladyka opravdu nebyl vědom, že podobné snahy jsou mnohonásobně odsouzeny posvátnými kánony a z hlediska církevního práva jsou důvodem k sesazení toho, kdo by se o něco podobného pokoušel. Buď je na vině stáří Vysokopřeosvíceného pražského vladyky, nebo je s ním dlouhodobě manipulováno ze strany nikým nezvolených skrytých osob, které díky svému zákulisnímu pletichaření nenesou žádnou odpovědnost, ale pravděpodobně mají ze svých piklů materiální benefit. Neštěstí nám v Kristu drahého vladyky je v tom, že pod všemi zoufalými pokusy uchvátit vládu nad Moravou je pouze jeho podpis, avšak prospěch z případného úspěchu takových snah by zřejmě těžili jeho utajení „přátelé“.

Ministerstvo samozřejmě neakceptovalo „výnos“ vladyky Michala a poučilo jej, co v záležitostech církevní správy stanovuje naše místní pravoslavná církevní ústava, kterou jsme si sami napsali, schválili a nechali na ministerstvu zaregistrovat.

Snažili jsme se doposavad na podobné projevy jakéhosi zmatení sousedního archijereje hledět shovívavě a s úctou k pražskému vladykovi a jeho šedinám, jenže útoky se stupňují. Myslíme si, že důstojný vladyka je pod vlivem (či tlakem?) nějakých temných sil, které si kolem sebe neopatrně shromáždil. Církev dostává v restitucích peníze, a tak se najdou různé osoby, které ochotně poradí stařičkému nemocnému vladykovi v Praze, jak s těmito prostředky „nejlépe naložit“.

Zatímco na Moravě se opravují chrámy a fary skoro ve všech farnostech, vydávají se knížky, pořádají se výstavy, máme nové budovy pro bohoslužby, investují se značné prostředky, z nichž bude mít eparchie v budoucnu zisk, tak v bohatší pražské eparchii se toho v tomto ohledu moc neděje (kromě koupě nějaké zříceniny a několika dalších počinů). Do věcí sousední eparchie však zasahovat nemůžeme, jak jednoznačně stanovují posvátné kánony, takže už to nebudeme více komentovat, pouze voláme po klidu v církvi. Máme za to, že pražská eparchie má svých problémů dost a dost, a tak zdvořile vybízíme našeho souseda, drahého vladyku Michala, aby upřel svou pozornost ke svým domácím záležitostem.

Nyní slíbené dokumenty

Celý příspěvek →

Oslava svátku Kristova Vzkříšení v církevní obci v Hrubé Vrbce

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Jak sloužili paschální bohoslužby na samém severu Moravy

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii

Úřad eparchiální rady přeje všem krásné Paschální oslavy, aby naplněno bylo každé srdce duchovní radostí ze Vzkříšení Kristova.

„Jako životonosec,
krásnější než ráj,
vpravdě skvělejší
než každá královská komnata,
ukázal se, Kriste, hrob tvůj,
Pramen našeho vzkříšení.“

Zde v PDF: paschal2021-ER4

Aktualizace: Paschální poselství – český překlad v PDF

Celý příspěvek →

Aktualizováno: platná současná pravidla pro konání bohoslužeb v době epidemie jsou na webu státní správy „Covid portál“ covid.gov.cz

Olomoucko-brněnská eparchie Pravoslavné církve v českých zemích provádí Vládou nařízené testování na Covid-19. Dle zákonné povinnosti vyplývající z vládního nařízení eparchie zajišťuje testování. Na úřadu eparchiální rady probíhá provádění antigenních testů. Všichni zaměstnanci eparchie se podle metodického pokynu a směrnice, které obdrželi z úřadu eparchiální rady, testují a zasílají o tom pravidelná hlášení na úřad. Duchovenstvo, rozptýlené po obcích celé Moravy a Slezska, se dle pokynu církevního ústředí testuje v místě svého působiště.

Episkopát vyzývá duchovenstvo i věřící k respektování vládního nařízení k boji proti epidemii a dodržování všech protiepidemických opatření.

Zároveň připomínáme potřebnost neustálých modliteb za zastavení epidemie a modliteb za nemocné a zesnulé. Zdůrazňujeme, že při dodržování všech vyhlášených protiepidemických omezení se musíme snažit i za těchto složitých okolností udržovat bohoslužebný život církve, byť jen s povoleným počtem věřících.

Přejeme všem duchovním a věřícím stálé zdraví a Boží pomoc!

Snímky z olomouckého úřadu eparchiální rady

[Spustit prezentaci] Nebo klikněte na první obrázek a pravou kursorovou šipkou listujte v galérii